Zivotni prostredi bylo niceno v minulosti hlavne nove a rychle se rozvijejicim prumyslem. A to nezavisle na statnim zrizeni, oficialni ideologii, nebo ekonomickem systemu. Nikdo nejdriv nepremyslel nad skodlivosti koure, smogu a ruzneho prumysloveho odpadu. Az kdyz se zjistilo, ze se takhle pokracovat neda, zacalo se proti znecistovani neco delat.
Problem vlady komunistu byl v tom, ze delali dlouho, jakoby nic a nikdo nesmel narusovat plneni planu nejakym remcanim proti znecistovani zivotniho prostredi. Navic jejich zeme sotva zvladaly vyrobu zakladnich veci, natoz aby ji jeste komplikovaly nejaou ekologii. Mezitim uz Zapad zavadel u aut katalyzatory a vytvarel predpisy, ktere omezovaly zdroje znecisteni.

PREVIT: k tématu je leda to, že jak rudé svině si nelámaly hlavu se spoustou věcí, nelámaly si ji ani se životním prostředím. ale na toto téma jsem zde před několika lety (2 - 3 roky tomu nazpátek) myslím napostoval pár poměrně obsáhlých příspěvků s odkazy na největší příslušné prasárny... zlepšení, k němuž přes všechny nešvary současnosti došlo, je pořád dost veliké (myšleno od konce éry socialismu až doposud).

Stát v rámci svého fachidiotství – neboli domnělému zvědečtění doby – dával na všechno návody a lidem neustále říkal, jak chodit po ulici nebo jak sázet ředkvičky. Lidé si na to zvykli. Jenomže stát na tyto návody v poslední době rezignoval. Najednou brožura chybí. Komunisté za posledních dvacet let na všechno říkali: „My bychom to dělali líp, kdybychom mohli!“ Jsou to tedy spíše hlasy na bázi „tonoucí se stébla chytá“, než že by šlo o protestní hlasy. Ostatní politické strany, které rozdávaly sliby, nyní selhaly. Komunisti sice také slibovali, ale nebyli připuštěni k moci, takže jim lidé jejich sliby třeba i mohou stále věřit.

Dospěl jsem k názoru, že komunismus není jen politický směr či zřízení, ale že komunismus je především lidská vlastnost. A to je dosti nebezpečná záležitost. Je to cílení na nejnižší lidské pudy – závist, lakotu, netoleranci a tak dále. Právě to jsou hybatelé komunismu – a ne myšlenka, že se všichni budou mít dobře. Kdyby mnohdy takové vlastnosti neměli lidé v sobě, komunismus by takto „krásně“ nekvetl.

Kam se během dvou měsíců prezidentské kampaně posunul fenomén Franz? | Česká pozice
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/kam-se-behem-dvou-mesicu-prezidentske-kampane-posunul-fenomen-franz