BONGI: no jistě by se našli tací, kteří by ti namítli "ale vždyť to přece funguje" a dali ti za příklad různé malé komunity a vesnice hentam onam rozeseté po světě a napříč historií. kdysi mi takové poukázání přišlo - tedy ve srovnání s miliony trpících a mrtvých ve známé historii pokusů o realizaci předstupně komunismu
(zde záměrně používám až blbě opatrný výraz "pokus o realizaci předstupně komunismu" proto, že jeden z nejčastějších a zároveň poněkud demagogických argumentů proti antikomunistům zpravidla zní "ale socialismus ještě komunismus nebyl, šlo jen o předstupeň / fázi na cestě vývoje k")
- jen jako blbé, ale jak plynul čas, stalo se mi inspirací. dnes si totiž myslím, že tímto poukazem zastánci možného fungování komunismu výborně poukazují na jeden mezník či zlom, aniž by si toho sami byli vědomi: totiž množství.
systém sám o sobě nikoho nezlikviduje - anebo naopak, každý systém jeví jistou tendenci zlikvidovat spravedlnost, ať už větší či menší, které dosahuje, a to prostě tím, že umožňuje, aby se "do čela", tedy vedoucích postů a postavení moci, dostaly svině.
(tímto se omlouvám jinak vysoce inteligentním a leckdy i zábavným tvorům, leč už zkrátka slouží jako řečnický výraz, tak snad...)
zamezit dostání se svině do čela z hlediska pracovního materiálu, na němž budujeme, nelze. proč? protože člověk.
zamezit dostání se svině do čela je tedy nutné jinak (když se nelze spolehnout na kvalitu materiálu a v tomto ohledu je víra komunistů v přetvořitelnost člověka jako takového správnou výchovou až neskutečně hloupá, páč odporuje prakticky všemu nám dnes známému přírodnímu vědění), a to sice kontrolními mechanismy. kontrolní mechanismy ovšem nutně selžou, když strana sama sobě definuje vůdčí úlohu a pozici, aniž by člověka vyměnila za ideální mimozemšťany a odněkud jich dovezla kádrový balík.
no a tajemství množství je odhaleno: fungovat - snad - ještě může malá komunita, kde se všichni znají. s narůstajícím množstvím zúčastněných nezbytně nutně dojde k tomu, že svini A už všichni znát nebudou, neprokouknou a neodhalí a když se to části povede, pořád ještě zbývá manipulovatelná masa.
bokem si pak člověk nezbytně musí položit dotaz, jak témuž zabránit v demokracii. inu, to také nelze. jediný rozdíl je v tom, že v demokracii nemá nositel názoru či ideje X, Y, Z definováno a priori vůdčí, správné a řešící postavení :-) pohybuje se na stále nejisté sice, ale chválabohu, že alespoň takové, půdě obyčejné lidské blbosti :-)
abych ještě objasnil pohnutky svého nočního přepisu: obávám se, zda mi nepřipisuješ mnohem rafinovanější úmysly, než bych si skutečně zasloužil. v noci jsem se prostě podíval mezi prací na tvůj text a z ničeho nic mi přišlo jako náramná sranda to personifikovat. tak jsem to přepsal a uviděl výsledek. celkem naplnil původní očekávání. to je celá ta záludnost, která v tom byla :-)