Omlouvam se, ale kdyz uz jsem to nacal, tak sem patri pro doplneni i muj pohled z te doby a ne zpetne kriticky pohled z dnesni doby ( coz bylo obsahem mych predchozich dvou prispevku)

Cast III - jak jsem to tehdy videl:

1. Bylo mi sedmnact a me priority byly samozrejme jinde nez primo v politice. Byla to kultura - hudba, literatura, film, divadlo, casopisy a vubec nove informace ( tedy krome zenskejch a mody). Prazskemu jaru a "socialismu s lidskou tvari" jsem veril bezvyhradne. Vzdyt pro me ocekavani a priority zacatek splnoval vic nez se dalo ocekavat - koncerty, desky,divadlo, zajimave filmy, spousta casopisu se spoustou informaci, porad neco noveho. Reforma socialismu mi pripadala realna.
2. Z vrcholnych a prezentovanych politickych predstavitelu byl pro me ekonomicky kral Ota Sik - jeho teorie se zdaly neprustrelne, jednoduche a rychle realizovatelne. Pro studenty byl cisar Cestmir Cisar a navrhovali ho i na prezidenta. Nebyl jsem jiny, ale po pravde dodnes nevim ani proc - spis ze to patrilo ke studentskemu postoji. Cernik jako predseda vlady byl velmi respektovany ( i z meho pohledu). Existenci Kriegla jsem zaznamenal az po navratu z Moskvy - a to byl hrdina, po jehoz minulosti se nepatra. Smrkovskemu, Pavlovi,Hejzlarovi a Husakovi jsem moc neveril kvuli minulosti a Hajek byl pro me necitelny. Dubcek mi pripadal trochu jak Vana z Mrazika ( prilis teatralni, slunickovy, neprakticky ) - prilis okaty kladas. Jako celku jsem jim veril, ze chteji v nastoupene ceste pokracovat - tem prvnim jako osobnostem, u tech druhych jsem predpokladal, ze spatna zkusenost z predchozi doby jim stacila.
Varovani a hlasy o nereformovatelnosti komunistu a jejich nezajmu na vybudovani demokracie, ktere prichazelo z KAN a K231 ( byvali politicti vezni) jsem vnimal spis jako prehnane skarohlidstvi vychazejici z jejich starych a dnes uz neplatnych zkusenosti.
3. Vstup vojsk byl pro me sok a dobrodruzstvi zaroven. Pocit zrady, bezmocnosti, bezpravi se misil s obrovskym vnimanim najednou vyrostle sounalezitosti lidi, vzajemne nevynucovane solidarity, ochoty pomoc mezi lidmi, kteri se jeste pred chvili neznali, pocit jednoty odporu ... tohle vsechno dokazal vytvorit spolecny nepritel. Tenhle pocit trval kratce ( do vyroci v 99) a nikdy potom uz jsem ho v takove mire nezazil.
4. Pak uz to slo z kopce - z kolaborantu a zradcu se stali ti pravi a neochvejni komuniste a z reformatoru revizioniste, kteri se dokonce zacali ze strachu o sva koryta likvidovat mezi sebou. Prvni byli na rade bolseviky nechteni Smrkovsky a Kriegel. Dubcek po invazi odvolaval jednoho reformistu za druhym a stejne neusel odvolani z funkce a prerazeni na predsedu NS. Tam jeste stacil ( aby si pomohl ?) podepsat pendrekovy zakon proti vlastnim lidem, co ho vyznavali a take skoncil. Predchozi varovani od KAN a K231 zacaly nabyvat realnych rozmeru. Vyroci invaze bylo uz vystrizliveni a nasledovala uz jen dvacet let trvajici kocovina.
5. Zacal cas proverek - vyloucenych a vyskrtnutych pribyvalo - byl to cejch pro budoucnost cele rodiny. Z knihkupectvi a knihoven zacaly mizet knihy, mizely dobre filmy a divadelni kusy, koncily nektere casopisy - zacala cenzura. Pak zacali mizet lide z verejneho zivota - zpevaci, herci, spisovatele, profesori na skolach, odborni asistenti, nekteri vedouci pracovnici - duvod : zakaz cinnosti, emigrace, nucena emigrace,vezeni.
6. Nebyly politicke procesy a prime politicke vrazdy, nebyly uz pracovni tabory, presto dokazala STB nastolit pro obekty svych zajmu a jejich okoli psychologicky teror - a ten lamal charaktery.
7. V lidech skoncila nadeje na zmenu, zmizely idealy, tatam byla sounalezitost a solidarita. Zacalo se jet na vlastni triko a osobni vyhody - konformismus, udavani, neochota videt, slyset ci se angazovat v cemkoli. Nebyt videt, byt v schovan v davu, neupozornovat na sebe se zacalo stavat pro mnohe prioritou - a to byl cil! Nepomohl ani Palach.
8. Domovni duvernice zacaly zase udavat za nevyvesovani praporku na prvniho maje, ke karierni likvidaci stacilo prohlaseni ulicni organizace KSC, ze dotycny nesouhlasi s internacionalni pomoci SSSR Ceskoslovensku, jednim z kriterii pro prijem na skoly byla otazka o vztahu k invazi a SSSR. Seda barva a prumer byla modnim trendem normalizace. A lide se prizpusobovali. Vzniknul Leninsky svaz mladych, ktery se nasledne transformoval do SSM
9. Po proverkach skoncilo nasilne verbovani do strany zname z padesatych let. Strana se po cistkach obavala infiltrace a tak nastoupila vyberovy trend. Clenstvi v KSC byl porad vytah v kariere, ale nebyla to povinna zalezitost. Dotycny zajemce musel napred ziska rucitele a zazadat o kandidatsvi, ktere trvalo minimalne dva roky. Pak zadal o clenstvi a ne ve vsech pripadech ho dostal, zvlast kdyz byla v rodine nejaka cerna ovce. Pokud byl z tohot duvodu odmitnut prinaselo to KSC dalsi bonus - z duvodu kariery se stavala cerna ovce pro KSC i cernou ovci v rodine a darilo se tak rozbijet podporujici vazby.
Presto, ze KSC, jeji ideologii a prestavitelum uz nikdo neveril, za dosti o vstup do karierniho vytahu nebylo nijak malo. Protoze ale tohle clenstvi uz verejnosti bylo vnimano vicemene pejorativne ( ikdyz ne primo navenek), casto se soukrome zduvodnovalo jako : " kdyz jsem chtel vykonavat svou profesi, musel jsem". To ale nebyla uplna pravda, platilo to jen pro relativne uzky okruh zamestnani, vetsinou souvisejicich s castym cestovanim do zahranici ( ministerstvo zahranici a cinnosti servisujici diplomaticky sbor, obchodni vysadky a exportni spolecnosti po ministerstvem zahranicniho obchodu apod) a samozrejme pro vedouci a ridici pracovniky. Jinak profesnich odborniku mel stat malo a uz dlouho nevazal vykon techto cinnosti na clenstvi v KSC ( ovsemto se netykalo vyloucenych ci vyskrtnutych, disentu apod).
Druhym sdelovanym zduvodnenim bylo : " je potreba, aby do strany vstupovali slusni lide. cim vic tam bude slusnych lidi, tim snaze zmeni stranu zevnitr" ... bylo tomu naopak, pokud se nasli slusni lide s timto zamerem, tak bud byli rychle odejiti, nebo KSC zmenila je. Proto se dnes smeji, kdyz se tahle zduvodneni uvadeji jako obhajoba jeste dnes. U Fishera se mi ale chtelo blejt.

10 Zaver : Normalizace naucila lidi sobeckosti, nicila charakter, naucila je nechtit vycnivat a davat prednost jistotam prumeru. Odnaucila je sebezodpovednosti a samostatnoti rozhodovani vcetne moznych rizik a vymenila jim to za pocit a pristup : "nekdo by mel, melo be se.. " "Nekdo prijde a nenecha me umrit" "Stat se postara". ... A to je dedictvi, ktereho jsme se jeste porad nezbavili.

II cast : 68 rok

1. Nastup nove strategie znamenal pro verejnost obrovske a necekane plus. Uvolneni cenzury, rehabilitace, uvolneni kultury a nasledna podpora v podstate cele kulturni fronty, bylo neco nevidaneho. To zpusobilo, ze se llide daleko vic divalo na vysledky a ne na to, kdo je za tim vsim. V podstate se v te dobe nepredpokladalo, ze se da postupovat jinou cestou k demokracii, nez reformou komunisticke cesty> tohle dohromady znamenalo, ze predstavitele komunistu ve vedeni dostali plnou a silnou podporu verejnosti.
2. Samozrejme, ze existovali skupiny, ktere neverily v moznou reformu komunismu ( KAN, K231 ) a varovaly pred tim, ze nasledny krok bude opet utuzeni situace a narust cenzury v momentu, kdyby se situace mela vyvijet k prilisnemu oslabeni moci KSC. Jenze tyhle skupiny byly v mensine a narod ovladala euforie.
3. Samozrejme se vedelo ( nebo aspon dost lidi vedelo) o minulosti takovych lidi jako Hejzlar, Kohout, Smrkovsky, Husak ( zajimave je, ze ne o Kriegelovi), ale bylo jim jaksi "odpusteno vzhledem k cily". Narod pro pritomnost byl ochoten tolerovat minulost ... :(
4. Cely rok 68 byl v podstate jen nastup, kratke obdobi s velkym ocekavanim. Do zasahu vojsk varsavskeho paktu nebylo dost casu, aby situace mohla dospet do stavu, kdy by se ukazalo, jak to bude dal. A tak byla cesta "socialismu s lidskou tvari" akceptovana jako dobra i po zasahu vojsk a komunisticke vedeni melo dal podporu.
5. Jenze uz nasledne a hlavne rok pote (69) se ukazalo, jak pevni dokazali soudruzi byt ve sve lidske tvari. Boure v Praze uz likvidovali nasi vlastni lide podle pendrekoveho zakona podepsaneho "milovanym Dubcekem". V te dobe zacinaly proverky, vyhazovy ze strany a 69 i velmi tvrde psychologicke a fyzicke postihy lidi. Byla potreba lidi zastrasit a pak jim nabidnout konformni preziti. A tady dochazi k tomu, ze komuniste, kteri se "nepoddali - ci nemi moznost se poddat" prechazeji do disentu ( Obroda) a jsou disentem prijati ( kazdy odpurce komunistu se hodil). Opet dochazi k tomu, ze se nehledi na minulost ale vic na aktualni stav a ucel.

6. Dusledky toho vseho jsou, ze lide ztraci iluzi, nadeji na zmenu, rezignuji na spolecensky vyvoj a orientuji se na co nejlepsi preziti i za cenu konformity ci kolaborace s rezimem. Clenstvi v KSC uz zacina byt posuzovane jako cesta k profesnimu ci kariernimu uplatneni a zacina byt tise tolerovana. Z idealu se stava vychcanost, ohybani patere, uplatky, lez a tolerance rezimu a svinstev za uplatek pohodli a klidu se zacina stavat spolecensky tolerovanym standardem. A to trva dvacet let a zpusobi to stav spolecnosti, ktereho se nemuzeme zbavit az doted - snad az postizene generace vymrou.

Je proto tezke srovnavat tato dve obdobi. Jedno obdobi bycho charakterizovano psychickym a fyzickym terorem, majetkovym bezpravim, tvrdou ideologii, ktera dokazala nicit kkarieru a zivot celym rodinam.
To druhe zlikvidovalo moralni uroven spolecnosti, devalvovalo spolecenske hodnoty, znicilo duveru a vazby ve spolecnosti a dusledky toho vseho se projevuji velmi dlouho i po zmene situace. Koneckoncu poznamenaly i nastup a pocatecni vyvoj po r.89.

MOTASH: Srovnavas na zaklade soucasnych vedomosti jednani a chovani lidi v obdobi, kdy tyto informace v podstate nebyly. To je sice spravne - historie by vzdy mela soudit z odstupu ale, je potreba skutecne soudit fakta a ne jen dojmy.
I cast - 50ta leta az 68 rok
1. Prevzeti moci komunisty ve 48 byl pres demokratickou masku skutecne jen politicky puc, nicmene umozneny :
- silnym zajmem a tlakem SSSR ( kdyby se to nepodarilo tak, jak to probehlo, doslo by k tomu nasilne)
- vysledky II WW - verejnosti vnimane osvobozeni velke casti Ceskoslovenska diky SSSR a stale zive vnimanou "zradou Zapadu" v Mnichove ( to mimoochodem take hodne ovlivnilo Benese).
- velmi zrucne udelanym populistickym programem komunistu, ktery nabizel verejnosti to, co po valce ocekavala ( ze to bylo vzapeti popreno, bylo az dalsi, ucel to splnilo)
- neschopnost demokratickych stran se sjednotit a dohodnout
- dusledky Jalty
2. Silna pozice komunistu, ktera nasledne presla od demokracie k totalitnimu vedeni, tak mela zpocatku mandat velke casti verejnosti.
3. Nasledne uplatneny teror, sankce, likvidace inteligence, zastrasovani v kombinaci s vnucovanou ideologii, cenzurovanim a zatajovanim informaci, komunistum umoznil se v teto pozici usadit a opevnit.
4. Da se rict, ze se komunistum zpocatku darilo udrzovat velkou cast verejnosti ve vedomi, ze delaji dobrou vec z dlouhodobeho pohledu a nezbytne sankce jsou vyvolany protiakcemi a neprejicnosti zapadu. Jenze pocet tech, co vedeli - postizenych, jejich rodin, pribuznych, inteligence narustal ( i kvuli ideologii, ktera prestala odpovidat stavu spolecnosti). Bylo proto nuceno pristoupit k prvni komunisty kontrolovane revizi strategie - Chruscovova kritika a odsouzeni kultu osobnosti Stalina, ktera byla nasledovana urcitym uvolnenim a zmirnenim i v satelitnich zemich. Doslo k castenym rehabilitacim, ammnestiim, ale jen velmi opatrne.
5. Diky tomu se dostaly take na vejnost informace z pocatku padesatych let a dochazelo k tomu, ze se komuniste stavali pro verejnost naprosto neduveryhodnymi. V Ceskoslovensku se proto cast partaje rozhodla udelat neco proto, aby tuto situaci zmenila - doslo k vnitrostranickemu prevratu s heslem "socialismus s lidskou tvari pod vedenim KSC". Zadna revoluce - vnitrostranicky prevrat.