NJAL: Já teda nevím, ale já měl vždycky jasno hned a nepřišlo mi, že by mnou někdo manipuloval. Obvyklý následný vodopád článků o tom, že útočník choval rybičky a ve škole hezky maloval, přičítám spíše snaze médií tlačit ven každou "informaci", protože chtějí obstát v nekonečném souboji s konkurencí. Dělal jsem v tom, vím jak to chodí. Není to myslím nijak řízené, je to setrvačnost (publikování každého nesmyslu jen vzdáleně souvisejícího s událostí) kombinovaná s předposraností (v některých případech to tak je, ale je to spíš autocenzura, kterou redakcím nikdo nenařizuje). Názorovou / publicistickou část spektra neřeším, tam si každý může plácat co chce.
Co určitě problém je je vliv masmédií na to co lidé považují za relevantní témata a hrozby. A to jak v pozitivním, tak negativním smyslu - psát o každém transexuálovi, jestli mu správně uřízli šulina nebo ne (byť je jeden z milionu) se vyplatí, protože lidi baví na to klikat a pak se nasrat. Reálná nutnost o tom psát = 0,00, ale diskurz to určuje a pak má jeden skoro pocit, že je transexuál každý desátý člověk. Stejně tak může sto lidí s letmou zkušeností s Londýnem psát, že je to tam peklo na zemi a pak se bavíš s místníma a všichni ti víceméně řeknou, že Londýn takový byl vždycky a že se tam stejně furt stěhujou další lidi, kteří dostanou práci za 10 minut. Což odporuje tomu, že by člověk čekal, že se odtamtud bude každý prchat.
Celkem srandovní je, že jsem teď týden strávil ve společnosti cca 10 lidí od ze špiček světového mediálního světa a je to vždycky velmi podnětný čas a diskuze. Sice teda máme pořád minimálně tak 0,001 v krvi a neustále padají farting jokes, ale mít možnost bavit se třeba o Trumpovi s člověkem, který píše pro The New Yorker a má Pullitzera nebo s jedním z pár news anchors z CNN - člověk na to pak má trochu jiný pohled na celý ten mediální mumraj:-D