KURE: Ale jo, to s tebou v zásadě souhlasím. Ono jako nůž - nástroj, je to skutečně celkem na ho*no.
Asi jako bojovej, "útočnej" nůž vojáka to nějakej smysl mělo. Je to přecejen a hlavně bodná zbraň, v podmínkách kde asi nebyl prostor pro nějakej sofistikovanej výcvik technik boje... Myslim že je to prostě udělaný akorát tak, aby to bylo dostatečně špičatý a dlouhý na to s tím někoho zabít bodnutím na srdce ať už mezi klíční kostí nebo v podpaždí, kde jsou výkroje ve sřepinový vestě aby se v ní člověk mohl pohybovat. O nic víc troufám si říct že tam nešlo. Teda krom schopnosti toho produkovat kvantum pokud možno za málo...
Ale jinak ty nástroje u toho jsou taky celkem k ničemu, protože řezat něco takhle krátkou pilkou, za trest. Možná tak ještě pro ten pilník si umim představit využití, v nouzi největší...
A jako já teda uton neobdivuju pro jeho design, ani pro účel kterej byl ten nůž určenej, protože technikám zabíjení já vůbec nerozumím, a jde to tak trochu mimo mě.
Takže je to přesně jak píšeš. Nostalgie... Ale proto mě právě ten jedinej ulomenej uton mrzí. Protože jinak mě s tim bavilo akorát házet. Reálně to použít na čundru je strašnej opruz, nic se s tim pořádně udělat nedá.
Ale tak víš co, když mi bylo 10 a můj 16 letej bratr přitáhnul utona, tak to bylo "hustý". Skoro jako rambo nůž:D A když jsem pak v 14~15ti získal svýho utona, navíc ještě od borca kterýho sme jako puberťáci obdivovali, tak jsem si připadal taky hustej:D
Faktem ale je, že ten můj původní uton je celkem netradiční. Jak jsem psal, je to série 0005, ale s plastovou tvrdou rukojetí, a ražením na druhý straně. Neco takovýho nenajdeš ani na týhle stránce. Vůbec nic víc k tomuhle konkrétnímu ale nevim. A kde je tomu týpkovi konec abych se ho na to zeptal, to taky dááávno nevím.
Bohužel, tuhle vlastnost svýho utona jsem zjistil až potom, co jsem ho zničil.
A že tenhle kus teda vydržel celkem brutální házení od původního majitele. Pak naprosto moje tragický puberťácký pokusy o házení. A po pár letech klidu zase další pokusy o házení, mnoho toho vytrpěl.
Zničil jsem ho až vlastním vážně extra hloupým zacházením. Totiž když už mi tenkrát trochu házení šlo, tak jsem s nim začal házet naploho. Snad nejhorší možnej způsob jak s tim nožem házet do špalku... Chvilku mi to procházelo, docela mi to i šlo. Až pak jednou to prostě křuplo a bylo vymalováno.
Kromě smutku že jsem si zničil nostalgickou věc, tomu nasadilo korunu když jsem pozdeji zjistil že to je celkem dost neobvilkej uton. Dost možná i sběratelsky zajímavej...
N nic, sory za blok textu