Jak jsem k tomu nesmyslu s mlíkem přišla? Kamarád angličan mě přesvědčoval, že anglické vyšší třídy si do šálku nejprve nalijí mléko a pak teprve přidají čaj. To je asi pravda, tradice tak velí. On k tomu však dodával vysvětlení že je pak čaj daleko lepší, zdravější a bla bla bla. Tuto teorii jsme mu odstřelili docela rychle, když dostal dva šálky čaje a měl poznat jeslti v nich je rozíl. Nebyl, protože do čaje se leje mlíka málo, takže to rozdál nedělá.
Začal mi ale vrtat červík, jak je to kafem, protože v kafi mlíko prokazatelně váže nějaké látky na sebe ( lidi co mají problémy se žaludkem nemůžou pít černou kávu, ale s mlékem ano...) A v kávě typu latte a podobně už by ten rozdíl měl být makantní.
Myslím, že když do šálku naleju jednoho kapucínka smetany, tak ten rozdíl asi nepoznám.
Tak jsem právě provedla experiment.
1,5 cl kávy ( DE excela) přeprskáné přes ten stroj, co mu lichotím jako presovač
1,5 polotučného mléka našlehaného tímtéž prskátorem. V jednom hrníčku, takže teplota a míra našlehání mléka je stejná.
3 skleničky. pojmenujme je A B C
Do skleniček A a B jsem nalila kávu, našla půlku a kávu ze skleničky B nalila zpět do nádoby na kávu. Do skleniček B a C jsem nalila mléko a našla půlku.
Mléko ze skleničky C jsem nalila do skleničky A, čímž jsem dostala vzorek 1 - mléko do kávy .
Do skleničky B jsem nalila kávuz nádoby na kávu, čímž jsem získala vzorek 2 káva do mléka.
Rozdíly
- v teplotě. Ačkoliv káva vzorku 2 byla dvakrát přelévaná, tudíž by měla být chladnější, tak celkově byl mlíko s kafem teplejší než kafe s mlíkem.
- barva tekutina v obou skleničkách měla stejný odstín - káva s mlékem ;o). Pěna vzorku 2 byla bílá s hnědým vzorkem, jak tamtudy tekla káva. Pěna byla vyšší, než u vzorku 1. Barva pěny vzroku 1 ( kafe s mlíkem) byla světle hnědá a nižší.
- chuť - mlíko s kafem (vzorek2) chutnalo ostřeji a trošku nakysle, kafe s mlíkem bylo kulatější, ale míň výrazné.
Howg. Proč já nepíšu diplomku o kafi? Šlo by mi to mnohem líp.