Neska jsem v sámošce přemejšlel jestli mám koupit jihlavanku normál nebo jihlavanku extra, protože je nejlevnější a pak jsem přišel na něco co teď mi vrtá hlavou...
150g Jihlavanky stojí 50,-, 250g asi 80,-. Douwe egberts, od které bych očekával cenu vyšší, byla 250g za 50,- - stejně jako téměř poloviční stopadesátigramová jihlavanka.
V čem to je?
Chuťově jsem rozdíl nijak zvlášť nezaznamenal, možná že DE nebylo tak vyčichlý jako J. Je to tím, že že DE je natolik outsourcovaný, oproti "domácí" J, že vychází levněji, i když je třeba kvalitnější?
Když pak koukám na stránky kávových společností, které vypráví příběhy o udržitelném rozvoji, řikám si, nakolik to není jen blamáž.
Dají se dohledat podmínky přepravy kávy, pracovní podmínky plantážníků a dalších pracovníků, kteří dělají v rámci tak velkého obchodu jako je plantáž v guatemale -> Jihlavanka u mě doma? Jaké jsou rozdíly v metodách obchodu mezi těmito společnostmi (tchibo,DE) a fair-trade (mamacoffee) a popř. direct tradem ? A jaké jsou další možnosti? Ochutnávali jste kafe od zapatistů?jaké je?
Které postupy vám zajistí jen čerstvě praženou kávu, a které i lidské pracovní podmínky dělníků? (mimochodem, slyšel jsem, že etičnost Fairtrade prý pokulhává)
Budu rá za jakékoli komentáře nebo odkazy k těmto otázkám.

Také mě zajímá, podle čeho si vy vybíráte kávu? Zda vám záleží na tom aby barista měl dost velký dýško za skvěle připravené espresso, nebo aby i jeho pěstitel dostal aspoň nějaký peníz?
(A jasně mě můžete odbýt odpovědí, že nemá smysl debatovat na takovými hnusy jako je jihlavanka, ale o tom ta otázka zas tolik není, a neříkejte, že si ji občas nekoupíte- osobně mám rád dobrý espresso, většinou tam kde pracuju, ale doma frčíme na levnějších kafích a tak testuju, který je víc a který míň hnusný)