CERMI_FOX: pokud vždy vraceli tak si pročti poslední obchodní podmínky, kde bude popsán způsob výpočtu. Pokud ne, tak se jich zeptej. Čekání na Euro je nekonečné :)

PUEBLO: U normálních plateb chápu, proto si měny převádím jinde než přes čsob, ale u vracení zálohy? Nepůjčuju si auto v cizině poprvý, i hotely si občas nějako zálohu vzali, ale ještě nikdy si nevzali cca 6% z transakce jen tak. Vždycky vrátili do poslední koruny.

CERMI_FOX: jo, normální chování banky. Kurzovní rozdíly anebo zajištění proti nim je jejich skvělý business

CERMI_FOX: bezne je rozdil jen nakup - prodej ve stejnym kurzu

Půjčoval jsem si v cizině (EU) auto, složil jsem zálohu 700EUR z kreditky. Banka - ČSOB - to zaúčtovala jako -17778,60Kč. Teď mi zálohu vrátili v plné výši, zase 700EUR, nicméně banka mi vrátila jen 16854,60Kč, tj skoro o tisicovku méně. Je tohle normální? Předpokládám, že jde o kurzový rozdíl, ale když vrací platbu, tak by snad měli vrátit podle původního kurzu a ne že si banka tisícovku nechá? Jde se proti tomu nějak bránit? Na reklamace jsem už napsal, ale nečekám, že se jen tak nechají.

PUEBLO: Podle popisu klient užívá bankovní aplikaci nebo GooglePay - to druhé asi půjde bez české karty - ale uvidíme. Mimochodem ne všechny české banky mají okamžité platby. A pro okamžité platby by fakt asi stačil QR kód nebo něco jako Qerko.
Nikoli, že nemá smysl tam, kde jsou turisti, jen že v místech více turistů berou skoro všude karty už dnes.
Jinak si myslím, že to moc neuspěje - ta poplatková politika to zabíjí. Pokud ovšem, protože to vlastně není platba kartou v terminálu, tak možná budou moci obchodníci přenést poplatek na klienta (což u terminálů nesmí).

NELDE: Ja tomu rozumím tak, že pro Cvak musí mít obě strany český účet který umožňuje okamžité platby.

Ad turisti - takže Cvak nemá smysl v Praze, krajských městech, na horách a všude kde dorazí turisti….takže takové řešení pro vysočinu ? 🤓

PUEBLO: Nezaplatí, což tolik nevadí, protože kam chodí cizinci, mají normální terminály. Nemluvě o tom, že lidé, co cestují do zahraničí mívají kartu v mobilu. Kromě toho, pokud bude z EU, tak by mohl platit přes IBAN QR, ne?

SPLIFFBOY: Tak kolegyně z ciziny ráda užívá české Qerko, ale tam musí být český obchodník na internetu.
Podle popisu Cvak může použít Google Pay, takže další aplikace v mobilu není potřeba ani pro případného turistu - sice to kromě Air bank plánují přidat do svých applikací další 3 banky, ale GP je pohodlnější. Nicméně poplatek 0,8% z každé transakce (podle AB nízký (-; protože nižší než karetní termínál) bude dále odstrašující pro obchodníky , kteří dodnes karty neberou. Kdy dojde bankám, že ten obchodník to platí ze své marže (nikoli z ceny), která může být i jen 5-10% - pak jsou náklady na platbu 10-20% jeho zisku, což fakt nezkousne. Myslím, že pro obchodníka by byl mnohem zajímavější měsíční paušál 100-200,- - jenže to asi zase nechtějí banky.
Ano manipulace s penězmi něco stojí - hlavně čas, což u malého obchodníka není problém.

Vysvětlete mi prosím někdo jak u obchodníka s Cvakem zaplatí zahraniční turista s plastovou VISA/MC kartou tzn bez Google/Apple Pay? Česky účet samozřejmě také mít nebude

NELDE: metodu elektronické peněženky zkoušel PaySec (ČSOB), Monetka (ČS), Mobito (nevím kdo) a neuchytilo se to. I tohle mi přijde jako drbání se pravou rukou za levým uchem. Pokud to AirBank "neutrhne" na svoji "lovebrand", tak to skončí jako platba přes QR kód v restauracích. Jo, někdo to používá, ale masovka to není.

Musím mít mobil, musím mít přístup k internetu, musím mít v tom mobilu jejich aplikaci....co to mně, jako zákazníkovi, přinese za výhodu?

....ale třeba spustí nějakou zaváděcí akci s bonusy,.... možná by se to dalo nějak využít....

PREDSEDA: Může být mobil na baterie, ale existují i takové karetní termínály - typicky taxikáři. Internet je podstatnější, ale ten imho musí mít obě strany, jinak není možné transakci potvrdit.
Jako kdyby to šlo způsobem nějakého blockchainu - tedy reálně mít v mobilu peněženku nabitou na x korun a převádět peníze na jiné peněženky v mobilu, pak by to asi šlo bez internetu. Ale muselo by to jít cestou dobíjení.

NELDE: na farmářských a autorských trzích vídám hodně SumUp. Terminál si koupíš (nejlevnější varianta stojí necelou tisícovku) a poplatek je pak 1,99 % z transakcí. Další poplatky nejsou.

Pokud máš větší obrat, vyplatí se ti terminál u bank, kde dá dostat i pod to 1 %

Já trochu nechápu tohle. Na jednom místě článek píše:

"Obchodník zadá částku, kterou chce zaplatit, částka čeká „někde“ v cloudu, a jakmile se smartphone platícího spojí s cloudem, v ten moment dojde k autorizaci"

a dále:

"Typický příklad je holič, stánkař, kemp, stánky na horách, kde nemůžete mít terminál z důvodu připojení k internetu a přívodu elektřiny."

- na čem obcodník zadá částku, když nemá proud nebo přístup k internetu?

PATRIKCHRZ: Kolik je poplatek za terminál? Ono je docela dost dodavatelů, kteří terminál nemají a tohle by mohli užít - třeba různí řemeslníci, sousedský prodej atd. Plus je tady výhoda, že peníze dostaneš ihned, nikoli až ti je banka pošle - nebo to už posílají okamžitě?

PATRIKCHRZ: ja vůbec nevím, náhodou jsem na to natrefil a jsem rád že někdo tlačí A2A, jsem se o tu technologii nějaký rok zpět zajimal a ty poplatky fakt můžou být blízké nule. Líbí se mi na tom ta přímočarost.