CERMI_FOX: pokud vždy vraceli tak si pročti poslední obchodní podmínky, kde bude popsán způsob výpočtu. Pokud ne, tak se jich zeptej. Čekání na Euro je nekonečné :)

PUEBLO: U normálních plateb chápu, proto si měny převádím jinde než přes čsob, ale u vracení zálohy? Nepůjčuju si auto v cizině poprvý, i hotely si občas nějako zálohu vzali, ale ještě nikdy si nevzali cca 6% z transakce jen tak. Vždycky vrátili do poslední koruny.

CERMI_FOX: jo, normální chování banky. Kurzovní rozdíly anebo zajištění proti nim je jejich skvělý business

CERMI_FOX: bezne je rozdil jen nakup - prodej ve stejnym kurzu

Půjčoval jsem si v cizině (EU) auto, složil jsem zálohu 700EUR z kreditky. Banka - ČSOB - to zaúčtovala jako -17778,60Kč. Teď mi zálohu vrátili v plné výši, zase 700EUR, nicméně banka mi vrátila jen 16854,60Kč, tj skoro o tisicovku méně. Je tohle normální? Předpokládám, že jde o kurzový rozdíl, ale když vrací platbu, tak by snad měli vrátit podle původního kurzu a ne že si banka tisícovku nechá? Jde se proti tomu nějak bránit? Na reklamace jsem už napsal, ale nečekám, že se jen tak nechají.

PUEBLO: Podle popisu klient užívá bankovní aplikaci nebo GooglePay - to druhé asi půjde bez české karty - ale uvidíme. Mimochodem ne všechny české banky mají okamžité platby. A pro okamžité platby by fakt asi stačil QR kód nebo něco jako Qerko.
Nikoli, že nemá smysl tam, kde jsou turisti, jen že v místech více turistů berou skoro všude karty už dnes.
Jinak si myslím, že to moc neuspěje - ta poplatková politika to zabíjí. Pokud ovšem, protože to vlastně není platba kartou v terminálu, tak možná budou moci obchodníci přenést poplatek na klienta (což u terminálů nesmí).

NELDE: Ja tomu rozumím tak, že pro Cvak musí mít obě strany český účet který umožňuje okamžité platby.

Ad turisti - takže Cvak nemá smysl v Praze, krajských městech, na horách a všude kde dorazí turisti….takže takové řešení pro vysočinu ? 🤓

PUEBLO: Nezaplatí, což tolik nevadí, protože kam chodí cizinci, mají normální terminály. Nemluvě o tom, že lidé, co cestují do zahraničí mívají kartu v mobilu. Kromě toho, pokud bude z EU, tak by mohl platit přes IBAN QR, ne?

SPLIFFBOY: Tak kolegyně z ciziny ráda užívá české Qerko, ale tam musí být český obchodník na internetu.
Podle popisu Cvak může použít Google Pay, takže další aplikace v mobilu není potřeba ani pro případného turistu - sice to kromě Air bank plánují přidat do svých applikací další 3 banky, ale GP je pohodlnější. Nicméně poplatek 0,8% z každé transakce (podle AB nízký (-; protože nižší než karetní termínál) bude dále odstrašující pro obchodníky , kteří dodnes karty neberou. Kdy dojde bankám, že ten obchodník to platí ze své marže (nikoli z ceny), která může být i jen 5-10% - pak jsou náklady na platbu 10-20% jeho zisku, což fakt nezkousne. Myslím, že pro obchodníka by byl mnohem zajímavější měsíční paušál 100-200,- - jenže to asi zase nechtějí banky.
Ano manipulace s penězmi něco stojí - hlavně čas, což u malého obchodníka není problém.

Vysvětlete mi prosím někdo jak u obchodníka s Cvakem zaplatí zahraniční turista s plastovou VISA/MC kartou tzn bez Google/Apple Pay? Česky účet samozřejmě také mít nebude

NELDE: metodu elektronické peněženky zkoušel PaySec (ČSOB), Monetka (ČS), Mobito (nevím kdo) a neuchytilo se to. I tohle mi přijde jako drbání se pravou rukou za levým uchem. Pokud to AirBank "neutrhne" na svoji "lovebrand", tak to skončí jako platba přes QR kód v restauracích. Jo, někdo to používá, ale masovka to není.

Musím mít mobil, musím mít přístup k internetu, musím mít v tom mobilu jejich aplikaci....co to mně, jako zákazníkovi, přinese za výhodu?

....ale třeba spustí nějakou zaváděcí akci s bonusy,.... možná by se to dalo nějak využít....

PREDSEDA: Může být mobil na baterie, ale existují i takové karetní termínály - typicky taxikáři. Internet je podstatnější, ale ten imho musí mít obě strany, jinak není možné transakci potvrdit.
Jako kdyby to šlo způsobem nějakého blockchainu - tedy reálně mít v mobilu peněženku nabitou na x korun a převádět peníze na jiné peněženky v mobilu, pak by to asi šlo bez internetu. Ale muselo by to jít cestou dobíjení.

NELDE: na farmářských a autorských trzích vídám hodně SumUp. Terminál si koupíš (nejlevnější varianta stojí necelou tisícovku) a poplatek je pak 1,99 % z transakcí. Další poplatky nejsou.

Pokud máš větší obrat, vyplatí se ti terminál u bank, kde dá dostat i pod to 1 %

Já trochu nechápu tohle. Na jednom místě článek píše:

"Obchodník zadá částku, kterou chce zaplatit, částka čeká „někde“ v cloudu, a jakmile se smartphone platícího spojí s cloudem, v ten moment dojde k autorizaci"

a dále:

"Typický příklad je holič, stánkař, kemp, stánky na horách, kde nemůžete mít terminál z důvodu připojení k internetu a přívodu elektřiny."

- na čem obcodník zadá částku, když nemá proud nebo přístup k internetu?

PATRIKCHRZ: Kolik je poplatek za terminál? Ono je docela dost dodavatelů, kteří terminál nemají a tohle by mohli užít - třeba různí řemeslníci, sousedský prodej atd. Plus je tady výhoda, že peníze dostaneš ihned, nikoli až ti je banka pošle - nebo to už posílají okamžitě?

PATRIKCHRZ: ja vůbec nevím, náhodou jsem na to natrefil a jsem rád že někdo tlačí A2A, jsem se o tu technologii nějaký rok zpět zajimal a ty poplatky fakt můžou být blízké nule. Líbí se mi na tom ta přímočarost.

DJFRACTAL: není mi z toho článku jasné následující:

1) uvidí zákazník jakou výši platby potvrzuje? Z článku jsem pochopil, že obchodník bude mít pouze "mrtvou" kartu, která nic neukáže (ano, někde mimo na nějakém zařízení zadá částku, ale uvidí to zákazník, kolik zadává?)
2) platící zákazník musí mít mobilní telefon (blbé, když se mu vybije baterka). Bude to umět i nositelnou elektroniku (hodinky, náramky, prsteny,..)? Musí mít zákazník přístup k internetu v době platby?

Pak si trochu postěžuji, že ten reklamní článek je trochu zavádějící. Běžné poplatky za příjem plateb kartou rozhodně nejsou 1,6 - 3 %. Velcí obchodníci se běžně dostanou pod procento, malí neplatí víc než 2 %. Třeba na farmářských a autorských trzích je hodně v módě SumUp s poplatkem 1,98 %.
A ta uváděná výhoda absence poplatku při vrácení zboží, běžně je to naopak. Při vrácení zboží a vratce na kartu vrací zpracovatel obchodníkovi i tu provizi!

Uvidíme, byl by to už čtvrtý pokus. Už zanikla Monetka, Mobito a PaySec. A předplacené karty taky (těch je mi nejvíc líto :D ). Nějak nevidím tu přidanou hodnotu. Dobře, obchodník ušetří 1 % z plateb, ale někteří ani to ne. Co získá zákazník?

A2A v Česku? Kenečně! (možná je toho více, zas sem to tak nesledoval)
Air Bank táhne do boje proti platebním kartám. Spustila levnější placení - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-osobni-air-bank-tahne-do-boje-proti-platebnim-kartam-spustila-levnejsi-placeni-243994