• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FINpoezie & texty různých autorů
    FIN
    FIN --- ---
    Středem města – jeho stále tlukoucím srdcem – místem, které přitahuje kroky a kde se chodec octne podivně, nádherně, aniž na to myslel, zde není náměstí, ale most. Za všech ročních období, v kteroukoliv hodinu je třeba postát na Karlově mostě, kde jsme zřídka sami: za blahodárného silného jarního nakyslého větru, který rozcuchává celý kopec, když se sníh snáší hustě na Malou Stranu, jež usnula v bílém světě, už vás volají pouze kamenní chodci: ráno za čerstvého prášení vzduchu, abyste pohlédli na Hrad, jak rozkládá svá průčelí na hukotem vod, i večer, abyste naslouchali svěřování soch.

    Claude Dourguin
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Vítr, co vstal,
    ač ani list
    nestačil rozechvět,
    jen se sebou si chladně hrál,
    kde končí ptačí svět.
    Vítr, co vzbudil tesknou slast,
    jak vlna rozchodu,
    zklidněná mrazem víry v to,
    co nikdo neshlédl.



    Emily Dickinsonová
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Vilém Závada
    A PŘECE



    Už jsem jako veřejná zpovědnice,
    co lidí chodívá se ke mně zpovídat.
    Beru na sebe všechny hříchy světa,
    jak mám z nich potom rozhřešení dát?

    Už jsem jako veřejná nemocnice,
    kde není volný ani jeden kout.
    Sám trpím všemi chorobami lidstva
    a každý nemocný chce ve mně ulehnout.

    Už jsem jako ty městské hřbitovy,
    co leží ve mně mrtvých, kost na kosti.
    Dlouhým schodištěm hrobů sestupuji
    dolů až na dno, na tržiště marnosti.

    Já také denně stokrát umírám,
    uvnitř jak ohořelé dřevo zčernalý.
    Nemyslím ale na nářky a na máry,
    spíš na snoubení, kolébky a chorály.

    Tam, kde se lidé svíjejí a reptají,
    ukazuji jak střelka u kompasu
    vždy na sluneční stranu života,
    na jeho vznešenost, na jeho krásu.

    Hledívám dlouze k ozářeným vrcholům,
    až rozpustí se ve mně všechen kal.
    Už necítím křehkost a bídu člověka,
    když první kroky k hvězdám udělal.

    Nasednu jednou do podzemní dráhy,
    abych si našel poslední svůj byt.
    A z něho potom budu zemi žehnati,
    že směl jsem na ní aspoň chvíli žít.
    SONA1
    SONA1 --- ---
    stíny se dlouží vítr v polích stárne
    je příliš ticho začíná se hra
    na slepou bábu v sladkost upadáme
    a chyba broskví by nás zabila

    Jan Skácel: Chyba broskví
    FIN
    FIN --- ---
    Smutno je mi
    Vlasta Redl


    Smutno je mi
    Smutno je mi
    Na ten smutek není lék
    Slíbil jsem ti
    Že se změním
    A skutek neutek'

    Změnil jsem se od základu
    Jak's to chtěla johohó
    Jenže to má jednu vadu
    Že už není pro koho

    Smutno je mi
    Smutno je mi
    A nikdo nic netuší
    Nikdo si na týhle zemi
    Pro mě slzy nesuší

    Je to pěkné nadělení
    Proměnit se docela
    Ale nejhorší je pomyšlení
    Že už bys mě stejně nechtěla.

    Smutno je mi
    Moje milá
    Když tak píšu po nocích
    A ta láska
    Ta mi zbyla
    Nemůžu si pomoci

    Co lidí se na mě dívá
    Poslouchá a přemýšlí
    A já tobě hraju
    Tobě zpívám
    A ty dávno neslyšíš

    Smutno je mi
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Jdu z prkna na prkno
    pozorně, pomalu.
    Nad hlavou cítím světlo hvězd
    a moře okolo.

    Nevím, zda konečný
    nebude příští krok.
    To dává chůzi prekérnost,
    zvanou též zkušenost.


    E. Dickinsonová
    FIN
    FIN --- ---
    byla to oáza, nebo fatamorgána
    v níž jsem nalezl modrý dům?

    tak či onak byl prázdný
    na zemi v něm ležela
    prázdná láhev od zavařeniny
    plná odložených vzpomínek
    které už neměly páteř


    Martin Švanda, Petrolejová vesnice
    FIN
    FIN --- ---
    DÉLKY TRVÁNÍ
    Art Garfunkel


    1. vdech-výdech: 4 sekundy
    2. roztříštění vlny o břeh: 10 sekund
    3. umytí a usušení: 80 minut
    4. nízký příliv a odliv: 6 hodin
    5. produktivní nahrávací frekvence: 12 hodin
    6. od říznutí k zahojení: 8 dní
    7. listí na stromě: 6 měsíců
    8. zapomenutí kamarádovy urážky: 1-5 roků
    9. správné ohrnutí záložek u kalhot: 28 let
    10. civilizace: 400 let
    11. překonání ztráty pravé lásky: věčnost


    překlad: Michal Bystrov
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Sníme – je to dobré, že sníme,
    ranilo by nás, vzhůru být.
    Však protože hra nás vraždí,
    a my hrajem – zní křik.

    To nic! Lidé mřou navenek,
    krev tu věc v sobě má.
    My ale v dramatu mřeme
    a drama neumírá.

    S nedůvěrou se střetnem,
    oba zrak otevřený,
    zdali vidina není omyl,
    a zbledlé překvapení

    nás nezmrazí v dřík žuly,
    jen s věkem, se jmény
    a možná i s egyptským rčením –
    je obezřelé, snít.


    E. Dickinsonová
    NEMESIS
    NEMESIS --- ---
    UBIK: dobrá, dobrá, mažu...ale naposled to tu bylo 9. 1. 2007...to mi nepřijde zas tak nedávno...
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Jan Placák/Procházka sadem

    ***

    Noční korespondence přátel

    Vzal sis Stilnox? Píše Honza
    Vzal, odpovídá Ivan
    A co?
    Nic.
    Já si vzal taky jeden, a nic.
    Vem si Rivotril, píše Honza
    Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
    A co?
    Nic.
    Já si vzal taky jeden, a nic.
    Vem si Nitrazepan, píše Honza
    Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
    A co?
    Nic.
    Já si vzal taky jeden, a nic.
    Vem si Rohypnol, píše Honza
    Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
    A co?
    Nic.
    Já si vzal taky jeden a nic.
    Vem si do postele lahev whisky, píše Honza
    Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
    A co?
    Nic, ale aspoň něco.
    Já si ji taky vzal, a nic, ale máš pravdu, aspoň něco.


    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Jan Placák/Procházka sadem

    ***

    Svalit se do trávy
    a nic nedělat
    jen se dívat
    jenom ne na lidi
    jen poslouchat
    jenom ne slova.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Jan Placák/Procházka sadem

    ***

    Slunce tu nezapadá
    ale prostě se schová za mraky
    a najednou je tma

    Snad kdysi
    za svitu praskající louče
    svou rukou neumělou
    jsem na stěnu namaloval
    co rád bych pojedl k večeři.
    UBIK
    UBIK --- ---
    Zima

    Stále jsem hovořil o zimohrádku, až jsi řekla: tak mě
                                                                             tam zaveď.
    A tu jsem se počal vymlouvat: možná, že se zklameš,
    je to uprostřed polí a v lese jsou divoké kočky,
    na schodech jsou sochy, které si ovívají pohlaví lopuchou,
    nebudou se ti líbit.
    Přiznám se, řekl jsem, že jsem si něco vymyslel.
    Ale tys uhodla, že jsem si vymyslel všecko, a řeklas:
    už si taky myslím, že by se mi nelíbil,
    nemám ráda divoké kočky a nikdo nás tam nečeká,
    nemysli na to.


    (Ivan Wernisch, Zimohrádek, 1965)
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Nicanor Parra


    POSLEDNÍ PŘÍPITEK



    Ať chceme nebo ne
    máme pouze tři možnosti:
    včerejšek, přítomnost a zítřek.

    A vlastně ani tři
    neboť jak praví filozof
    včera je včera
    patří nám pouze ve vzpomínce:
    na růži která už opadala
    další lístek vykvést nemůže.

    Ve hře zbývají
    jen dvě karty:
    přítomnost a zítřejší den.

    A vlastně ani dvě
    protože je jasně dané
    že přítomnost existuje
    pouze tím že se stává minulostí
    a ta už uběhla...
    jako mládí.

    Když se to sečte
    zbývá nám jenom zítřek:
    pozvedám svou číši
    na den který nikdy nepřijde
    ale který je to jediné
    co skutečně máme.
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Miroslav Holub

    KOZA A SVĚT



    Je tu problém
    uzavřeného vesmíru.
    Je tu problém pevného bodu
    a posuvného ideálu.
    Je tu duch kladu
    a duch záporu.
    Všudypřítomný
    problém volby:
    TO NAPĚTÍ, BOŽE, TO NAPĚTÍ !
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Egon Bondy


    VÁŠ IMPERIALISTICKÝ MÍR
    je nejhroznější možná sračka
    systém celosvětového koncentráku
    a padají svobodní na všech stranách
    v zájmu
    celosvětového míru
    našich báječných supervelmocí
    kdo je zotročen
    tomu se slovem mír zacpe huba
    kdo není zotročen
    bude hned zítra
    a dobré výdělky k tomu
    2 – 3 auta do každé rodiny
    televizi pro zničení vlastního myšlení
    poslance pro umlčení
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Nechci malovat obraz,
    chci raději být tím,
    jenž jeho skvoucí nemožnost
    prohlíží s dojetím,
    a znát, jak prsty cítí se
    při tazích úžasných,
    jež budí sladká muka,
    nádherné zoufalství.

    Nechci mluvit jak kornet,
    chci raději být tím,
    co nese měkce k stropu
    a ven a do výšin
    vzdušnými vesnicemi –
    podobna balonu,
    nadnášena rtem z kovu,
    pilířem k pontonu.

    A básníkem být nechci,
    je lepší ucho mít
    zmámené, bezmocné, šťastné,
    a oprávnění ctít,
    výsadu tak strašlivou,
    mít jako výbavu
    umění – dát se ohromit
    záblesky nápěvu!


    Emily Dickinsonová
    ELFOS
    ELFOS --- ---
    Ivan Blatný

    Probuzení



    Zlatá vypouklá vlna naráží měkce na okno pokoje,
    mým lůžkem stoupá sladkost jak míza mezi pelestmi,
    šálek čaje, cinknutí lžičky, vaše ruka,

    vaše zcela malé, mělké studánky,
    roztroušené po těle,
    jen co by se napil zlatem ochmýřený pták. –

    Psát básně znamená
    všimnout si, jak zní kroky v parku po dešti
    na cestách posypaných pískem,
    všimnout si vody v důlcích starých říms,
    listu a zrcadlení pěnkav.


    (ze sbírky Domovy, vydala Euromedia Group k. s. – Odeon roku 2007)
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Alí Chumacero


    Svět tance



    Rozráží vzduch a mění v oheň
    svou vlastní nevýbojnost; zima
    směřuje k údivu a záře
    je přiváděna k hudbě. Nikdo
    nedýchá, nikdo nepřemýšlí,
    jenom vlnění pohledů
    se blyští jako ženská hříva.
    V sále tichounce vzlyká mramor
    znovunabytým řádem, sténá
    popelná řeka, pokrývajíc
    obličej, šaty i vlhkost.
    Středobod dění nebo vrchol
    v pohybu, se svým epitafem,
    který ovládá polostín
    a zanechává sesuvy,
    zřícené, poklidné už vlny.
    Mrtvé hanbou tu podřimují
    rodiny, které jsou tak smutné,
    jak falešný hráč za mřížemi,
    a cizoložná žena touží
    po almužně cizího lože.
    Tanečnice v kuželu světla
    sní o tom, že už zmizela.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam