• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FINpoezie & texty různých autorů
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    Tom Waits - Singapore
    Písňový text

    We sail tonight for Singapore,
    we're all as mad as hatters here
    I've fallen for a tawny Moor,
    took off to the land of Nod
    Drank with all the Chinamen,
    walked the sewers of Paris
    I danced along a colored wind,
    dangled from a rope of sand
    You must say goodbye to me

    We sail tonight for Singapore,
    don't fall asleep while you're ashore
    Cross your heart and hope to die
    when you hear the children cry
    Let marrow bone and cleaver choose
    while making feet for children shoes
    Through the alley, back from hell,
    when you hear that steeple bell
    You must say goodbye to me

    Wipe him down with gasoline
    'til his arms are hard and mean
    From now on boys this iron boat's your home
    So heave away, boys

    We sail tonight for Singapore,
    take your blankets from the floor
    Wash your mouth out by the door,
    the whole town's made of iron ore
    Every witness turns to steam,
    they all become Italian dreams
    Fill your pockets up with earth,
    get yourself a dollar's worth
    Away boys, away boys, heave away

    The captain is a one-armed dwarf,
    he's throwing dice along the wharf
    In the land of the blind
    the one-eyed man is king, so take this ring

    We sail tonight for Singapore,
    we're all as mad as hatters here
    I've fallen for a tawny Moor,
    took off to the land of Nod
    Drank with all the Chinamen,
    walked the sewers of Paris
    I drank along a colored wind,
    I dangled from a rope of sand
    You must say goodbye to me

    Abych nezapomněl, oba jsou z alba Rain Dogs.
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    Tom Waits - Rain Dogs
    písňový text

    Inside a broken clock, splashing the wine with all the rain dogs
    Taxi, we'd rather walk, huddle a doorway with the rain dogs
    For I am a rain dog, too

    Oh, how we danced and we swallowed the night
    For it was all ripe for dreaming
    Oh, how we danced away all of the lights
    We've always been out of our minds

    The rum pours strong and thin, beat out the dustman with the rain dogs
    Aboard a shipwreck train, give my umbrella to the rain dogs
    For I am a rain dog, too

    Oh, how we danced with the Rose of Tralee
    Her long hair black as a raven
    Oh, how we danced and you whispered to me
    You'll never be going back home
    Oh, how we danced with the Rose of Tralee
    Her long hair black as a raven
    Oh, how we danced and you whispered to me
    You'll never be going back home
    FIN
    FIN --- ---
    Jan Skácel

    básníci básně neskládají
    báseň je tu bez nás     někde za
    a je tu dávno     je tu od pradávna
    a básník báseň nalézá
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Svíčkoliščí báseň

    Michaelovi

    Obrať svíčku
    naruby
    a máš
    nejmenší část
    ohnivé lišky,
    která stojí
    na hranici
    stínů.


    Richard Brautigan
    ze sbírky "Ano, rybí hudba", přeložila Olga Špilarová
    Volvox Globator, Praha 1996


    FIN
    FIN --- ---
    Václav Hrabě

    Infekce

    Spadl jsem ze skály porostlé arnikou
    a teď ležím
    rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
    a tebe

    Nejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
    Všechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešly
    Je to prý skorem zbytečné
    Vrchní sestra přináší
    pomeranče cigarety a třináct reprodukcí od Botticelliho
    Posilněte se večer vás budou operovat
    Vezmou vám srdce      Máte příliš velké srdce
    na to abyste s ním mohl žít

    Loupu pomeranč a vzpomínám
    na Prahu      Čvachtavý sníh      Rackové      Na 7. listopadu
    bylo slavnostní osvětlení pamatuješ?
    Moje bílá nemocniční postel se houpe jako tramvaj
    do které se opřel vítr

    Je to smutné nebo možná směšné
    ale asi jim umřu pod nožem
    protože jenom ty
    máš krev
    stejné skupiny jako já

    Musím jim říct kde tě najdou
    Nelekej se      Až pro tebe přijedou
    budu ležet mezi lesklými vyvařenými nástroji
    a nebudu vědět
    že jsi přišla

    Vím
    že mě nemáš ráda
    ale já tě mám
    v krvi rozpuštěnou
    s bacily tetanu s vůní kouře a arniky a šlágry
    tak starými
    že je už vůbec nikdo nepamatuje
    FIN
    FIN --- ---
    Pavel Šrut
    PO DALŠÍM POHŘBU

    Oheň nás oddálil
    a hlína nesblížila

    Byl nebyl
    Nežila žila

    Mrtví jsou na čihadle
    Čekají
    Civí

    Těžko je uspokojit
    když jsou tak trpěliví
    FIN
    FIN --- ---
    Ladislav Fikar
    ZÁVĚŤ

    Celou noc za chalupou škrábe
    rozskřípaným rezatým perem

    Posté si zapaluje hořký gauloiskový tabák
    Dusí se dušným chraplavým kašlem

    Pod sebou nastláno černo špačků
    V trávě se válejí zmačkané poškrtané listy

    Ráno
    luštím vzkaz
    místy nečitelný (vygumovaný jíním):
    MÁ ZÁVĚŤ
    Dáno v říjnovém lese v noci na ...

    Kdoví jak tu budu ještě dlouho
    Už tím (dál nečitelné)... a pak tu zpěvavou havěť...
    opíraje se svou lehoulinkou
    (perutí?) o peň...
    slabé trouchnivé srdce
    Od té doby se blesk... počíná...
    třas a (trnutí?) v celém těle
    a v hlavě hučení deště
    Nedomyká se mi vlevo tvá
    zelená chlopeň (nebo obě?)
    touho

    Pro případ kdyby (chybí půl řádky)
    činím tuto svou poslední vůli
    a odkazuji:

    Sto tisíc ve zlatě větru
    Dřevo na rakev tobě
    Žaludy sviním
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    Znouzectnost - Pasáž

    Na dolním konci hlavní třídy
    září rozšklebená neonová tlama
    to jako včera tak i dnes
    se otevírá pekelná jáma
    Ten zářící obdélník
    tì očekává a láká
    na exkurzi pasáží
    pro neplatícího diváka

    Jen kousek před tímhle světem
    líbají se milenci na dešti
    udìláš pár krokù dovnitř
    hned cikánka ti z ruky věští
    Bufet s celonočním provozem
    tam nabízí své služby
    a za bílou maskou lidí uvnitř
    zkus číst jejich tužby

    S opilými úsměvy a
    v maskách z karnevalu
    obklopí tì hlouček lidí
    a zve do soukromého baru
    Na tomhle tichém místečku
    leží chlap totálnì grogy
    slizký pán tě tiše osloví
    a nabídne ti s úsměvem drogy

    A tady v tom tmavém koutě
    stačí jenom chtít
    má unavený úsměv
    a můžeš ji mít
    V neonových světlech jsou si všichni rovni
    i pod objímkami roztřískaných žárovek
    můžeš tady spatřit zmrtvýchvstání
    i nahmatat imaginární náhrobek

    Tenhle svět má jméno pasáž
    a svoje divné zákony
    beze studu bere to co ty mu dáváš
    a zábranám tu spadly závory
    Uctívá jedince se silnou vůlí
    ze slabochů si dělá otroky
    a jako ďábel z dávných bájí
    na tvou duši si dělá nároky
    FIN
    FIN --- ---
    Rainer Maria Rilke

    Smrt je velká,
    však my jsme nad ní
    ve smíchu i pláči.

    Až jednou se zamyslíme nad životem
    a tu jak velký bílý pták
    prvně naším středem kráčí.
    FIN
    FIN --- ---
    Ivan Diviš

    Skutečnosti –
    jsi jak loupaná lístková slída,
    a to pracuju nejjemnějším chirurgickým skalpelem.
    Lamely odletují nikam, tj. k Bohu.

    Domníval jsem se, že jsem byl vyslán na svět,
    abych tě rozdrtil jediným úderem absolutní básně –
    ale ono se to nepovedlo.
    FIN
    FIN --- ---
    Ivan Diviš

    JESTLIŽE JSEM POROZUMĚL ELIU CANETTIMU
    a jeho proslovu o úloze básníka,
    pozdně a úplně potvrzuji jeho vývody:
    nebýt oslavovatelem, ale uchovatelem,
    vážit si tradice zasuté technikálním šutrem,
    jak krtek vyhrabávat námi zničená podání,
    učit lidi mluvit, učit je rozpomínání
    a srát na slávu jak na placatý kámen.
    FIN
    FIN --- ---
    J. H. Krchovský

    PĚT KROKŮ VPŘED A ČTYŘI ZPĚT JDU PODÉL PLOTU
    vítr mne rve a rve: Dál nechoď, nechoď dále!
    – proč právě teď bůh seslal takovouto slotu
    když spěchám stát se králem na maškarním bále?!

    Ten sviňský vítr! Kéž by aspoň chvíli nevál
    dlaň tisknu k masce, jež tak bolestně ve mě zní
    a dál podzimní nocí kráčím na karneval
    v té nejkrutější ze svých masek – totiž bez ní
    FIN
    FIN --- ---
    Jacques Prevert
    Tři sirky

    Tři sirky, jedna po druhé škrtnutá do noci.
    První, abych viděl celý tvůj obličej
    Druhá, abych viděl tvé oči
    Poslední, abych viděl tvá ústa.
    A tma pustopustá to vše aby mi připomněla,
    Když ležíš v objeti mého těla.
    FIN
    FIN --- ---
    Ebeni

    Až se zeptá ráno

    Až se zeptá ráno,
    co jsem dělal v noci,
    proč jsem nevyspalý,
    řeknu, že ti sukně klouzala po bocích,
    a tak jsme si hráli.

    Až se zeptá poledne, co jsem dělal ráno,
    když se zvedly mraky,
    zeptal jsem se "ty spíš?", ty jsi řekla "ano",
    a tak jsem spal taky.

    Až se zeptá večer, co jsem dělal v poledne,
    proč jsem nepracoval,
    řeknu, že jsi spala ještě pořád vedle mne,
    a tak jsem tě choval.

    Až se zeptá ráno, co jsem dělal v noci,
    případně za šera,
    řeknu, že ti sukně klouzala po bocích,
    prostě jako včera.
    FIN
    FIN --- ---
    (zpěv) Vladimír Mišík

    20 deka duše

    Chtěl sem si koupit dvacet deka duše
    pár kousků pravdy litr svědomí
    Leč prodavačka odvětila suše
    Jak jsou ti lidi dneska pitomí

    Mně ovšem tímto nevyvedla z míry
    řekl jsem Dobrá nic se neděje
    Dejte mi teda za korunu víry
    usminku citu láhev naděje

    A ona řekla musíte stát frontu
    A fronta vedla cikcak za hory.
    A potom dál až někam k horizontu
    A všichni lidi chtěli jenom brambory
    FIN
    FIN --- ---
    Waterboys
    Fisherman'S Blues

    I wish I was a fisherman
    tumbling on the seas
    far away from dry land
    and its bitter memories
    casting out my sweet line
    with abandonment and love
    no ceiling bearing down on me
    save the starry sky above
    with Light in my head
    and you in my arms

    I wish I was the brakeman
    on a hurtling, fevered train
    crashing headlong into the heartland
    like a cannon in the rain
    with the beating of the sleepers
    and the burning of the coal
    counting the towns flashing by
    in a night that's full of soul
    with Light in my head
    and you in my arms

    I know I will be loosened
    from the bonds that hold me fast
    that the chains all hung around me
    will fall away at last
    and on that fine and fateful day
    I will take me in my hands
    I will ride on the train
    I will be the fisherman
    with Light in my head
    and you in my arms
    FIN
    FIN --- ---
    Pink Floyd
    Echoes
    (Meddle )

    Overhead the albatross
    Hangs motionless upon the air
    And deep beneath the rolling waves
    In labyrinths of coral caves
    An echo of a distant time
    Comes willowing across the sand
    And everything is green and submarine.

    And no one SHOWED us to the land
    And no one knows the where's or why's.
    Something stirs and something tries
    AND starts to climb toward the light.

    Strangers passing in the street
    By chance two separate glances meet
    And I am you and what I see is me.
    And do I take you by the hand
    And lead you through the land
    And help me understand
    The best I can.

    And no one callS US TO MOVE ON
    And no one FORCES DOWN OUR EYES
    No one speaks and no one tries
    No one flies around the sun....

    CLOUNDLESS everyday you fall
    Upon my waking eyes,
    Inviting and inciting me
    To rise.
    And through the window in the wall
    Come streaming in on sunlight wings
    A million bright ambassadors of morning.

    And no one sings me lulabyes
    And no one makes me close my eyes
    So I throw the windows wide
    And call to you across the sky....
    FIN
    FIN --- ---
    Karel Šiktanc

    SMRT VLADIMÍRA HOLANA

    Už velký,

    pláču po patrech –
    a chudák maminka zavírá před lidmi
    a křižuje se v běhu.

    Zvon se rve z Týna.

    Kam ten spěch?

    Na říčním hrdle tmoucích Čech
    falešný briliant sněhu.

    Jde oblak,

    bije do dveří
    a bíle káže mi ohlídat Kuřátka
    v koukolu u bran božích.

    Kývám...

    maminka nevěří.

    „Budou tu jako v pápěří!
    Přísahám na kuní kožich!“

    Chci domů.

    Matka naříká –
    a v hrůze veliká plísní ten dobrý dům,
    že všecek, co nám zůstal.

    Je jaro,

    smutná muzika.

    Je jaro. Zem se zamyká
    na pergamenová ústa.

    1980

    (Sakramenty, 1991)
    MEDVIDEK
    MEDVIDEK --- ---
    Podivná touha, divoká, mocná
    proniká srdcem mým,
    jak hledí měsíc větvemi stromů
    zářivým okem svým.

    Ztiš se jen, touho, jak letní bouře,
    skutečnost pal tvůj uhasí,
    v zániku tůně stáhne tě osud
    jak vodník oběť za vlasy.

    11. října 1909 - Irma Geisslová
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    nevyslovitelné


    tak
    naplněn

    ne
    vyslovitelným
    ne-vyslovitelným

    prostými slovy jako
    strach
    vřískot
    hřmot
    příšeří

    slovy mého
    světa

    takže je stavím
    do básní

    takže je vyštěkávám
    do ticha


    Ernst Jandl

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam