MEDVED007: Podle mne je pro normálního žáka 3-4x týdně dostačující. Problém nebývá ani tak často v délce cvičení, jako ve způsobu... Je to trénink. Stejně jako ve sportu - 1) rozmyslet si, co chci nacvičit (etudu? dynamiku ve skladbě? opravit si prstoklad? zamyslet se nad přednesem? přečíst správné noty? učit se zpaměti?....?), 10x udělat jeden cvik (zahrát problémové místo, zkusit to zvlášť, dohromady... pomalu, rychleji, uvolnit ruku, odskočit ruku, zlepšit cvičený úhoz.... Prostě se to musí dělat s nějakým cílem. Bezmyšlenkovité přehrávání je stejně jako čtení textu bez porozumění. Nějak to překoktáme, ale nic z toho nebude. A pravděpodobně se spíš člověk naučí chyby... Když takto někdy cvičím s dětmi na hodině (což bych ráda nedělala, na hodině bych chtěla pracovat jinak, ale občas jim to připomenout musím, i když často je to jako mluvení do dubu :D), tak uděláme hrozně moc práce za krátkou dobu - a děcka mají radost, že to jde lépe.
Musí se to naučit zopakovat doma. Potom jim to jde lépe, učí se rychleji, jsou se sebou spokojenější... jak tu někdo napsal, je výhoda, když první roky s děckem cvičí rodič (podívá se do žákajdy, co mu k tomu učitel napsal, občas zajde mrknout na hodinu nebo ne přehrávku, aby věděl, co to jeho dítko vlastně má dělat). To je ideální stav.
První ročníky stačí 20-30minut pro průměr 4x týdně. Nebo když někomu vyhovuje, vícekrát denně po 10 minutách. Ale to je individuální, někdo vydrží v 1. roč. cvičit dohromady i hodinu.
Kdo se tomu chce věnovat soustavněji, tak musí cvičit víceméně denně (to asi byla ta ambiciózní paní, se kterou jste se bavila). Podle mne je fakt ideální 4x týdně a s rozmyslem.