• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JIKEKlavir, dospeli zacatecnici
    REPLIKANT
    REPLIKANT --- ---
    FIFI: Půlka z těch odkazů mi bohužel nejde otevřít a zbytek do jednoho jsou dětské zpěvníky. Jako nechci bejt nevděčnej, ale tři čuníci už mě dávno omrzeli a vlastně mě vůbec nebaví zpívat ty český vodrhovačky, na piáno se chci naučit a chci se u toho i bavit, né trpět táborovky, to sem si užil dost už v mládí kdy sem neměl moc na výběr.

    Nějaké kusé party z klasiky? Které by se dali opakovat, pomalu, pak rychleji? Nemá nikdo nějaký tip?

    MICKEY_MOUSE: Abych pravdu řekl, tak s toho "BGS" nejsem nějak moc nadšený...

    Jinak co se týče teorie, tak jak už sem zmiňoval ABC Hudební nauky; Zenkl, sice je to učebnice jedním fontem a jednoduchou grafikou, ale vše je tam perfekně popsáno a i přehledně znázorněno, hlavně stupnice, akordy a obecně teorie. Jinak nápodobně, můžu doporučit hodiny teorie s učitelem, který ti dá ten potřebný výklad k textu, který ti, jako samoukovy, není jasný.
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    MICKEY_MOUSE: dcera teďka vrabčáka s vrabčicí hrála :-) co vím, tak do konce prvního ročníku má dojít do čísla 80....vím to od učitelky, protože jsem dceři fotila jen ty listy, které bude letos potřebovat, aby to nenosila celé....
    MICKEY_MOUSE
    MICKEY_MOUSE --- ---
    Mimochodem - BGSka se tuším používá i v Liduškách. Na kolik ročníků v lidušce je plánovaná? Já jen abych si udělal představu podle svého progresu, kolik let s tím strávím a na jaké úrovni lidušky se cca budu nacházet, jestli to takhle jednoduše jde odvozovat.

    Jinak bych moc ocenil nějakou šikovnou knihu hudební teorie. Něco šikovně napsaného a zároveň praktického pro člověka, který nehodlá hrát v orchestru - prostě věci, které využiju a dají se z toho dobře pochopit. Já jsem si koupil jednu knihu, kterou se celkem prokousávám, protože spousta věcí mi tam přijde pro mě úplně zbytečných a bohužel i graficky to je jak samizdat, nepřehledné, všechno jedním písmem, takže se z toho učit je děsběs. Možná se samozřejmě pletu a ukáže se časem, že to bylo potřeba. Ale jako začátečník to těžko posoudím, proto uvítám šikovný tip. Můj cíl je naučit se hrát nejen z not, ale i z hlavy, dokázat zahrát melodie, doprovázet se, improvizovat aby to znělo atd., čili věci okolo harmonie a jak vůbec na to. Tohle určitě chci v sobě rozvíjet a zatím nemám vůbec představu jak.
    MICKEY_MOUSE
    MICKEY_MOUSE --- ---
    MISERY: Jo, to je tuším hned někde na začátku, ten název mi něco říká a to jsem teprv na straně 35. Já momentálně ujíždím na "Vrabčákovi" a děsně mě potěšilo, že když jsem pak otočil stránku, našel jsem tam pokračování "Vrabčák s vrabčicí". :)
    MISERY
    MISERY --- ---
    MICKEY_MOUSE: Já z BGS milovala čtyřručně tu skladbu V národním tónu, ale to mi bylo asi 5 let, když jsem to hrála :-)
    MICKEY_MOUSE
    MICKEY_MOUSE --- ---
    MEDVED007: Mně jako "hráči horních not" se vždycky nejvíc líbilo právě to, jak složitou skladbu jsme s učitelem odehráli. :) To mi právě dělalo největší radost, i když jsem věděl, že moje jsou čtyři celý noty a z něj padá ten zbytek. Takže možná s tímhle záměrem je ten spodek dělanej. V očích začátečníka je to symfonie, ze které pak další týden vnitřně žije. :)
    FIFI
    FIFI --- ---
    NIMUI: u nás je nauka zábavná. Vždy čtu netové diskuze a všude rodiče - většinou matky -píší, že nauka je děsná, to nechápu. Moje děti se při nauce často dívají např. na vybraná videa typu Amadeus, filmy o skladatelích apod.
    Třeba mi učka vždy vypráví, jak pouští kousek filmu, kde je vidět, jak Smetana ohluchl. To prý děti sedí zařezané a jen koukaj. Pak tam samozřejmě zpívají, učí se noty etc..ale ta hodina je kousek noty a kousek toho a kousek zpívání a kousek filmu a za správnou odpověď razítko atd.. Nevím, mé děti se klidně těšily i na Prodanou nevěstu, pak na to chtěly jít do Národního atp.

    MEDVED007: My teda máme BGS úplně novou, všechny noty, které kupujeme, máme nové. Občas učka půjčí něco starého nebo často něco okopíruje.
    Kdysi jsem si noty psala:

    4. http://knihy.abz.cz/prodej/mam-v-hlave-mys-lenku

    5. http://knihy.abz.cz/prodej/kdyz-tygr-jede-do-parize

    6. http://www.muzikmanie.cz/G-W/Ja-pisnicka-1-dil_g4949.html

    7. http://knihy.abz.cz/prodej/ja-pisnicka-3-zpevnik-pro-stredni-skoly

    8. kniha Tři čuníci od Jaromíra Nohavici


    Barevne cinkani: http://www.pomucky.com/image.php?nid=2002&oid=482740

    Dale z Milady Borové:

    1. http://www.panton.cz/gfx/publikace/janzurova_borova01.gif

    2. http://www.panton.cz/gfx/publikace/janzurova01.gif

    3. http://www.organservis.cz/eobchod/data/pictures/store/35-002-90.jpg

    Teď už to dávno neaktualizuju, nyní - tak druhým rokem hraje z http://raj-not.cz/klavesove-nastroje/die-russische-klavierschule-2-7610/

    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    MICKEY_MOUSE: jo ale jinak je dobrý tvůj postřeh ohledně čtyřhry...je fakt hezké, že tam je dost čtyrručních skladeb....dceru to hodně motivuje a baví a mě ostatně taky :-) ač teda někdy jsou ty "moje" ruce dle mého názoru zbytečně obtížné....když teda člověk vezme, že by to měl cvičit hlavně ten hráč "horních not" :-))
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    MICKEY_MOUSE: já teda v hudebce vidím děti, které mají BGS v totálně salátovém vydání zjevně ještě po rodičích, ne-li prarodičích :-) takže ty aktualizace asi nejsou nijak podstatné....rozhodně si teda nevybavuju, že bych dostala zadání, že má holka mít BGS vydání xy
    MICKEY_MOUSE
    MICKEY_MOUSE --- ---
    MEDVED007: Já teda ze své zkušenosti zatím nedám na BGSku dopustit. Naopak z ní cítím ten systém, kterým je tvořena, každé cvičení chápu, kam mě posouvá, co nového mě učí, takže mi vyloženě sedí. A taky jsem si tam někde přečetl, že to vydání se aktualizuje a ladí. Asi nijak dramaticky, ale můj dojem z těch not je fakt moc příjemnej.
    Do toho trénuji prstová cvičení podle Hannona, ta jsou tuším populární spíš v zahraničí - kdesi jsem na ně narazil a hrozně mě to chytlo. No apokud jde o noty, tam se mi osvědčilo to moje online udělátko, teď s odstupem pár týdnů můžu říct, že jsem se s ním zcela bezbolestně naučil téměř perfektně houslový klíč a basový už zvládám tak na 50% a dostávám čím dál větší jistotu, přičemž nedělám nic jiného, než si s tím ve volných chvilkách když mám chuť vždycky jen chvilku hraju. Čili BGS, Hannon a notové udělátko je teď moje trojkombinace, než přijde nové piano a s ním i znovu učitel.
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    NIMUI: u dcery v ZUŠ nechuť k nauce vyřešili tím, že nauka není povinná ve smyslu docházky, ale kdo na ní nechodí, tak musí každé pololetí skládat poměrně ostré zkoušky z nauky čili většina radši chodí a nauku si "vysedí" neboť chodící žádné takové zkoušky neskládají :-)


    MICKEY_MOUSE: tak to ráda slyším, že jsou lidi, kterým se obligátní BGSka líbí...já když zjistila, že i po třiceti letech se pořád učí z téhož, byla jsem docela překvapená....myslela jsem, že doba se už hnula a třeba by bylo vhodné některé věci trochu oživit, protože i to tupé nacvičování techniky lze pojmout různě....a BGSka to podle mě dělá dost neohrabaně a minimálně pro malé žáky neatraktivně :-( tak aspoň, že dospělým začátečníkům to vyhovuje, byť pro ně to asi primárně dělané nebylo :-)
    MICKEY_MOUSE
    MICKEY_MOUSE --- ---
    REPLIKANT: ještě jeden výborný postřeh z hodiny s učitelem - taky jedu hlavně z "Klavírní školy pro začátečníky; Bohmová, Grunfeldová, Sarauer" a hrozně mě překvapilo i potěšilo, jak bylo fajn hrát s učitelem už v úplném začátku čtyřručně. To pro mě byla ohromná motivace. A úplně podobně mě motivovaly i jeho připomínky typu "pořád zvedáš levej malíček, to se teď odnauč a hrej tohleto cvičení, dokud se toho nezvbavíš". A já jel, furt dokola, a přesto mě to nesmírně bavilo. A takovýhle rady jsem dostal každou hodinu dvě tři. Naučilo mě to sám sebe motivovat a užívat si hraní čehokoli.
    NIMUI
    NIMUI --- ---
    FIFI: Je pravda, že hrozně záleží na tom, jak to učitel podá. Ale i na tom, na co jsou děti od mala zvyklé. Normální, nepřecitlivělé dítě by to mělo zvládnout bez problémů. My poměrně bojujeme s rodiči, kteří se nám (na rozdíl od vás) snaží neustále do naší práce mluvit a mají občas opravdu podivné požadavky, takže vymýšlíme, jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Také máme dost dělí s individuálním plánem právě kvůli různým diagnózám z poraden. Ale myslím, že poslední roky se tento "spor" zlepšuje.
    A je výborné, že máte tak dobrou nauku, resp. tak oblíbenou. Myslím, že máme také velmi schopné učitele na nauku, jen opět - bojujeme s opačným problémem, rodiče ani nechtějí děti do HN posílat, nemají čas, chtějí individuál... ale i to se nám poslední roky daří zlepšovat a myslím, že samotné děti jsou s výukou spokojené... prostě jsou to velmi individuální problémy a velmi individuální přístupy. Nechci, aby to vyznělo ode mne jako kritika, vím, jak jsou to opravdu specifické situace a podmíny - každá škola jinak. Každý učitel jinak.
    REPLIKANT
    REPLIKANT --- ---
    MICKEY_MOUSE: Stim učitelem to je pravda, není nad to když ti někdo řekne co a jak dělat hned, osobně, nicméně přesto přezevšechno stále platí ta prosba (kdyby ostatní napadlo).

    Ad moje tvrzení, nikde sem netvrdil, že je to špatně a že je to offtopic, nevím jak tě to napadlo (hlavně z jakého mého tvrzení). Ale ať se nevrtámě v blbostech... Nemyslím si že je to offtopic. :)
    MICKEY_MOUSE
    MICKEY_MOUSE --- ---
    REPLIKANT: Já ti (jako takyzačátečník) doporučím svoji velice dobrou zkušenost. Najdi si učitele, alespoň do začátku. Nemyslím teď lidovku, ale soukromého učitele, najdeš jich spoustu a platíš je od hodiny, není nikde napsáno, že k němu musíš chodit dlouhodobě. Nic se nevyrovná tomu, když vedle tebe sedí, kouká na tebe a říká ti - tohle děláš blbě, musíš takhle. Tohle se dělá takhle a takhle. Tohle teď hrej pomalu. Tohle rychlej. Atd. I když chceš být samouk, aspoň do začátku to je neocenitelná pomoc, vím, co říkám. Tohle ti žádná kniha ani video nedá. Když to jednou zkusíš, uvidíš, kolik toho spolu vyřešíte.

    A teď se ještě zastavím se u tvého tvrzení: proč si myslíš, že v diskuzi o dospělých začátečnících je offtopic téma digi versus klasický klavír? Pro mě jako začínajícího klavíristu to je téma důležité. Nechci tím říct, že to tak musí vnímat každý, spíš to, že mi nepřijde vůbec mimo mísu, když pořízení klavíru je to první, co začátečník potřebuje.
    REPLIKANT
    REPLIKANT --- ---
    Když tady čtu tu diskuzi, tak tu celkem dost probral rozdíl živý - elektrický nástroj, potom různé metody přístupu a motivace dítěte k hraní, pak se tu občas mihne jakási podivná diskuze na téma nevraživost nyxích id ;), ale na hlavní téma klubu (kvůli kterému jsem ho navštívil) tu nepadlo mnoho - DOSPĚLÍ ZAČÁTEČNÍCI. (Což neznamená, že by diskuze mimo toto téma, nebyla vítaná!)

    Tak se hlásím jako začátečník, rád bych se dozvěděl jak nejlépe začít. Doposavaď sem spíše samouk a vycházím ze zkušeností z jiného nástroje, který sem studoval pět let na soukromé škole (ale dost sem to flákal, takže reálně mám odstudováno tak půlku), kterou sem přestal navštěvovat v momentě, kdy sem vpodstatě přehrával a přehrával stohy not, které sem ani ze třetiny nedokázal přečíst (za to sem je před učitelem přehrával z paměti a dělal že čtu, většinou u třetí strany sem se ztrácel, hlavně když mi ukázal, začni tady a tady, tak to prasklo :)), protože přes moji lenost (psycholog to nazval disortografií) sem prostě noty nezvládal na takové úrovni, jak by se očekávalo.
    Nicméně klavír mě fascinuje svoji komplexností a jelikož je to též strunný nástroj, aj svým zvukem (možná proto nechápu ty elektrické klavíry, jejich zvuk mi přijde sterilní a neautentický - ano, dokonce i Clavinova). Mám publikaci "Klavírní škola pro začátečníky; Bohmová, Grunfeldová, Sarauer; Editio Supraphon, Praha", tam sem našel základy prstokladu, ale mám problémy s jejich dodržování hlavně když hraju přes více křížkové stupnice. Stupnice a teorii studuji z publikace "ABC Hudební nauky; Luděk Zenkl; Editio Supraphon, Praha" a vpodstatě sem skončil u přehrávání některých stupnic v některých polohách (ty základní povětšinou), pak základní kvnitakordy cvičím v různých dvanáckách nebo písničkách vlastní fantazie.

    Otázka zní, jak se vyvarovat nějčastějším chybám, abych je neopakoval pořád dokolečka. Budu také rád když uslyším nějaká doporučení kde sehnat nějaké nahrávky (i s notami?), nebo jen tak na přehrávání, protože samotné noty jsou pro mě trest, když to jednoduché písničky dokážu i odposlouchat. Neaspiruji být kdovíjaký hráč, ale chtěl bych umět zahrát svoje hudební fantazie v potřebné rychlosti, přesnosti a barvě, díky za postřehy.
    FIFI
    FIFI --- ---
    CORNELA:
    NIMUI: jako nevim, co Vam na to napsat. Proste to ucka takhle dela a ja s tim nic nezmuzu a rikat ji nic nebudu. Jsem rada, ze dcera do mistni ZUSky samostatne dojde, jinam ji vozit nemuzu a ona by ani ucku menit po tech letech nechtela (hraje u ni sedmym rokem), to by rovnou s nastrojem skoncila. Byla bych rada, kdyby jeste pokracovala, uz skoncila fletnu, na kterou hrala 8 let.
    Tuhle ucitelku ma i na nauku, obe me deti mely na nauku tuhle pani ucitelku a strasne je nauka bavila, zvlaste to starsi dite. Starsi dite mi ze ZUSKy vyhodili, kdyz melo uraz a operaci a pul roku nemohlo hrat, pak dite zacalo soukrome v dalsim skolnim roce (a i v tomhle skolnim roce nebylo jasne, zda bude cely rok hrat- cekala ho dalsi operace spojena s urazem a nevedeli jsme dopredu, zda stav nebude stejny jako po prvni operaci).

    No a v tom pul roce po urazu - prestoze jsme uz neplatili skolne - dite na nauku chodilo, byl to jeho posledni rocnik, ucka si ho tam normalne nechala, verim tomu, ze jinde by rekli - nechodis do ZUSKy=nemas zaplaceno -> zadna nauka.
    Jinak soukroma hodina u nas nestoji tolik, co psala medved, ale jedna se tedy o jiny nastroj nez, klavir. Cenu, kterou jsme platili, kdyz me starsi, nesikovne dite chodilo rok na klavir soukrome (jen na "pisnick") si uz nepatuji, ale i bylo to mene, mozna se ceny soukromeho zmenily, to je mozne - ale u nas jsme na malem meste, myslim, ze to zadna palka nebude.

    Jinak obe me deti chodi na gymnazium, ale to mladsi, ktere hraje na klavir, jeste na nizsi stupen, zatim povinnosti se skolou a z toho plynouci mene casu na cviceni na klavir nepocituji. Ovsem ted treba byla dcera 14 dni na lyzich a necvicila a pod dojmem teto diskuze jsem ji hned po prijezdu narvala za klavir:)
    MICKEY_MOUSE
    MICKEY_MOUSE --- ---
    Rozhodne je dobre vystupovat, kdyz nekoho bavi hrat na klavir a zacit by s tim mel co nejdriv. Ale nutit do toho mi prijde v kazdem pripade nesmysl. Neco jineho je trema pred vystoupenim a stres z toho, ze me nekdo nuti silou delat co nechci. Tim rozhodne v nikom lasku neprobudim. Mam vlastni zkusenost, v detstvi me nutili hrat, nikdo se se mnou nebavil, proste jsem musel, a tudiz jsem hrani nenavidel a vystupovani pro me byl stres nejvetsi, tudiz jsem jej nenavidel dvojnasob. Mala si ted vybira vsechny krouzky sama a at je to tanec, sport ci muzika, vystupuje rada, protoze ji to bavi a nikdo to od ni nevyzaduje silou. A o tom to podle meho cele je - nechavat vecem volny prubeh a detem vlastni volbu.
    NIMUI
    NIMUI --- ---
    MEDVED007: Nojo :-) ona se tréma objevuje až kolem 8. roku. To je vývojová psychologie, je to sice individuální, ale je fakt, že ti nejmladší s tím problém nemívají. A potom nastujuje i určitý pocit zodpovědnosti u školáků, kdy začínají poznávat hodnocení za výkon, špatné svědomí z nedostatečné přípravy a už to jede. Já mám příšernou trému doteď a nejvíc, když doprovázím plně ty nejjednodušší věci (protože se bojím ostudy)... Samozřejmě, že tam hraje roli hodně aspektů, ale nejlepší lék na trému je časté vystupování :-/
    NIMUI
    NIMUI --- ---
    FIFI: No, to nepovažuji za moc pedagogické... To lze dělat s dětmi stejné kategorie - tedy připravují-li se na soutěž obě (předpokládám nějaké kompetitivní skolny, porovnávní je tedy druhem motivace), ale jinak ne.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam