• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KERRAYoO( ) psychedelické memy ( )O๑.. ॐ ..๑O( ) psychedelic memes ( )Oo
    QWWERTY
    QWWERTY --- ---
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    Podle moderního hlediska (jež z hinduistické perspektivy odpovídá vlastnostem příznačným pro nejpokročilejší fázi "temného věku") můžeme realitu poznávat přímo pouze prostřednictvím svých fyzických smyslů a jejich prodloužení, tedy vědeckých nástrojů, anebo - abychom se drželi terminologie jistých filozofií - prostřednictvím "fenomenálních aspektů" reality. Pozitivní vědy shromažďují a organizují data pocházející ze senzorických receptorů, a když si mezi nimi vyberou (vylučujíce data kvalitativní povahy a spoléhajíce se pouze na měřitelná a "spočitatelná" kvantitativní data), induktivně dospějí k poznání a zákonům abstraktní konceptuální přírody. Neřídí se ani intuicí, ani nezprostředkovaným vnímáním, ani vnitřními důkazy. Jejich pravda je nepřímá a podmíněná, závisí na experimentálním ověření, jež může vést k přetvoření původního systému.

    V moderním světě se kromě věd setkáváme s "filosofií", ale nacházíme v něm jenom abstrakce a pouhé spekulování rozpadající se v množství nesouzvučných systémů prosazovaných jednotlivými mysliteli. O tomto filosofickém světě se dá říct, že je neobyčejně "nerealistický". Zdá se, že máme na výběr pouze mezi těmito dvěma alternativami: buď přímé a konkrétní poznání závisející na smyslech, anebo poznání, o kterém se předpokládá, že dokáže přesáhnout tento "fenomenální" svět zdání, přičemž však toto druhé poznání je abstraktní, intelektuální, striktně konceptuální či hypotetické (například vědecké filosofie a teorie).

    To znamená, že ršiovský ideál "vidění" - tedy přímého poznávání čehosi pocházejícího ze samotného srdce reality - je navzdory své noetické, objektivní povaze (což je ideál, jenž se uchoval i v středověkém konceptu intuitio intellectualis) zavržen.

    Každá cesta vedoucí k vyššímu poznání je závislá na jedincově sebeproměně, existenční a ontologické změně roviny existence, tedy na akci - sádhaně. Tento koncept stojí v ostrém kontrastu se světonázorem moderního světa. Moderní vědecké poznání při svém technickém uplatnění poskytuje člověku ohromné možnosti dechberoucích vymožeností na praktické a materiální rovině, avšak na mnohorozměrné rovině mu nejsou k ničemu. Když se například prostřednictvím moderních věd seznámíme s přibližnými procesy a funkčními zákony fyzických fenoménů, naše existenční situace se vůbec nezmění. Zaprvé, fundamentální prvky fyziky nejsou nic jiného než diferenční funkce a integrály, tedy abstraktní algebraické entity, v souvislosti s kterými nemůžeme v striktním smyslu slova říct, že něco intuitivně víme, jelikož jsou pouhými prostředky kalkulace ("energie", "hmota", "zakřivený prostor" jsou pouhé verbální symboly). Zadruhé, i když toto všechno "poznáme", tak se náš skutečný vztah k fenoménům v ničem nezmění. To platí i pro vědce rozvádějícího takovýto druh poznání, či dokonce vyvíjejícího nové druhy technologií. Oheň ho pořád bude pálit, organické proměny a vášně budou pořád lomcovat jeho duší, pořád bude podřízen času a jeho zákonům, a když pohlédne na přírodu, ta k němu nebude promlouvat, ale bude pro něj znamenat míň než pro divocha. Je tomu tak proto, že vědecké vidění světa vyjádřené moderním člověkem desakralizuje svět a utvrzuje ho v holém, mlčícím zdání.

    Toto zdání společně s poznáním, o němž byla řeč, nechává prostor pouze pro estetické a lyrické emoce básníků a umělců, kterým zjevně schází jakákoliv vědecká a metafyzická hodnota, neboť jsou pouhými subjektivními prožitky.

    Julius Evola - Jóga moci (Tantra, Šakti a stezka levé ruky)
    HARVIE
    HARVIE --- ---
    Baruch Spinoza believed that God is “the sum of the natural and physical laws of the universe and certainly not an individual entity or creator”. ... God is the only substance in the universe, and everything is a part of God. “Whatever is, is in God, and nothing can be or be conceived without God”.

    "I believe in Spinoza's God who reveals himself in the orderly harmony of what exists, not in a God who concerns himself with fates and actions of human beings.” These words were spoken by Albert Einstein, upon being asked if he believed in God by Rabbi Herbert Goldstein of the Institutional Synagogue, New York, April 24, 1921, published in the New York Times

    Spinozism - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Spinozism
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    Moderní západní společnost nemůže snést, že lidé chtějí pracovat méně a jsou ochotni spokojit se s málem, jelikož jediné, co má pro ni váhu, je kvantita a vše, co je smysly nepostřehnutelné, jako by neexistovalo. Kdo se za ničím nehoní a kdo nevyrábí nic hmotného, je v takové společnosti považován za "lenocha", a to v této souvislosti ani nemluvíme o tom, jak se nahlíží na orientální národy, stačí se jen podívat, jak jsou hodnoceny kontemplativní řády, a to dokonce i v takzvaných náboženských kruzích. V takovém světě už nezbývá místo pro inteligenci ani pro nic, co je čistě vnitřní povahy, neboť to jsou fenomény, kterých se nelze dotknout, které se nedají spočítat ani zvážit. Celý prostor zaujímá vnější dění ve všech možných formách, včetně těch, které postrádají jakýkoliv smysl.

    Přesto se však zkusme chvíli na věc dívat z hlediska těch, pro které je ideálem materiální "pohodlí" a kteří se z tohoto titulu radují ze všech zlepšení, jež světu přinesl moderní "pokrok". Jsou opravdu přesvědčeni, že nebyli oklamáni? Je pravda, že dnes jsou lidé šťastnější než dříve, protože disponují rychlejšími komunikačními prostředky a dalšími vynálezy tohoto druhu, protože vedou rušnější a komplikovanější život? Zdá se nám, že je to mu naopak, rozpolcenost nemůže být základem skutečného štěstí. Krom toho čím více toho člověk potřebuje, tím větší je pravděpodobnost, že něco postrádá, a že tedy bude nešťastný. Moderní společnost směřuje ke stále většímu množství těchto artificiálních potřeb, a jak už bylo řečeno výše, bude jich vytvářet stále více a nebude schopna je pokrýt, neboť nastoupila-li již jednou tuto cestu, je obtížné se na ní zastavit, ba dokonce neexistuje žádný důvod, proč se zastavit na nějakém přesně určeném místě.

    Lidé dříve nemohli trpět tím, že postrádali věci, které neexistovaly a o kterých neměli ani tušení. Dnes však samozřejmě naopak trpí, když se jim těchto věcí nedostává, neboť si navykli považovat je za nutnost a vlastně se jim opravdu nutností staly. A tak se snaží všemi prostředky získat to, co jim zaručí materiální uspokojení, tedy to jediné, co dokáží ocenit, jde jen o "vydělávání peněz", neboť právě ty umožňují obstarat si toto uspokojení, a čím více jich máme, tím více jich chceme, neboť objevujeme stále nové potřeby. Tato vášeň se pak stává jediným životním cílem. Zde má svůj původ i ono nelítostné soupeření, které někteří "evolucionisté" povýšili na vědecký zákon pod pojmem "boj o život", a jejímž logickým důsledkem je, že jen ti nejsilnější, v tom nejmateriálnějším slova smyslu, mají právo na přežití. To je také důvodem závisti a dokonce i nenávisti nemajetných vůči bohatým. Jak by se také ti, kterým byly hlásány teorie o rovnosti, mohli nebouřit, když všude kolem sebe narážení na nerovnost, navíc v podobě, na kterou jsou nejvíc citliví, neboť patří k těm nejviditelnějším.

    Je-li moderní civilizace odsouzena k tomu, aby se jednoho dne zhroutila pod prachem bezuzdných tužeb, které se zrodily v lidech, museli bychom být slepí, abychom v tom nespatřovali spravedlivý trest za její základní hřích, nebo chceme-li se vyhnout moralistní hantýrce, "odvetu" za jejich vlastní činy. Ten, kdo rozhýbal hrubé síly matérie, sám zahyne pod jejich silou, neboť svou neopatrností je uvedl do neovladatelného pohybu. Už se nebude moci pyšnit, že se dokáže neomezeně stavět proti jejich osudovému směřování. Ať se jedná o přírodní síly či o síly lidské masy, nebo o obojí, zákony hmoty vždy zasáhnou a neúprosně rozdrtí každého, kdo si myslí, že je může ovládat, aniž se sám pozvedne nad hmotu. V evangeliích se praví: "Dům rozdělený proti své povaze se zhroutí." To přesně charakterizuje moderní svět s jeho hmotnou kulturou, která již samou svou podstatou nemůže kolem sebe vyvolávat nic jiného než boj a rozpolcenost.

    Uveďme znovu, že skutečné pochopení může být završeno jedině shora a zevnitř, tudíž v oblasti, kterou můžeme všeobecně nazvat intelektuální nebo duchovní, neboť pro nás ve skutečnosti obě tato slova znamenají jedno a totéž. Pochopení a shoda by se poté prosadily i v ostatních oblastech, podobně jako od chvíle, kdy je nastolen nějaký princip, z něj stačí vyvodit nebo spíše jím "vysvětlit" všechny důsledky, které jsou v něm podle všeho zahrnuty. Jak jsme již několikrát zopakovali, vše musí mít svůj prvopočátek v poznání, co se zdá být od praktického řádu nejvzdálenější, jeví se i v něm jako nejúčinnější, neboť bez toho zde ani kdekoli jinde nelze dokončit nic, co je opravdu hodnotné, co není zbytečným a povrchním zmatkem. Abychom se tedy vrátili k otázce, která nás v současnosti zajímá, lze říci, že kdyby všichni lidé skutečně pochopili, čím je vlastně moderní svět, přestal by okamžitě existovat, neboť jeho existence, podobně jako existence nevědomosti a všeho, co je pouhou imitací, je čistě negativní. Moderní svět totiž existuje jen negací tradiční a nadlidské pravdy. Tato změna by se pak odehrála bez jakýchkoli katastrof, což se zdá jakýmkoli jiným způsobem nemožné. Mýlíme se tedy, pokud prohlásíme, že toto poznání může mít skutečně nepředvídatelné praktické důsledky? Na druhé straně se však bohužel zdá velice obtížné, aby všichni dospěli k tomuto poznání, od něhož je dnes většina určitě mnohem dále než kdykoliv předtím.

    (René Guénon - Krize moderního světa, 1927)
    KYARA
    KYARA --- ---
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    Samotné slovo "filozofie" může být jistě pojato ve svém naprosto oprávněném a zřejmě původním smyslu, zvláště pak, je-li pravdivé tvrzení, že jako první je užil Pythagoras: etymologicky neznamená nic jiného než "lásku k moudrosti", označuje tedy především výchozí dispozice, potřebné k dosažení moudrosti, a naprosto přirozeným rozšířením svého významu může označovat také ono hledání, které pocházející z této dispozice samé, musí k poznání vést. Jedná se tedy jen o předběžné, přípravné stadium, o nastoupení cesty vedoucí k moudrosti, o její nižší stupeň. Záhy však došlo k odklonu, který spočíval v záměně tohoto přechodného stupně s cílem samotným, a dále v nahrazování moudrosti "filozofií", což svědčí o zapomenutí nebo neznalosti skutečné povahy moudrosti. Tak se zrodilo to, co můžeme nazvat "profánní" filosofií, ona údajně výhradně lidská moudrost, spadající tedy pouze do řádu racionálního, která zaujala místo opravdové tradiční moudrosti, nad-racionální a "ne-lidské". K definitivnímu vytvoření "profánní" filozofie jako takové bylo nutné, aby přetrval pouze "exoterismus" a veškerý "esoterismus" byl zcela jasně potlačen. Přehnaná důležitost racionálnímu myšlení byla ještě zdůrazněna, aby tak bylo dosaženo "racionalismu", specificky moderního postoje, který nespočívá jen v naprosté neznalosti, ale v úmyslném potlačování všeho, co patří do nad-racionálního řádu.

    René Guénon - Krize moderního světa
    JAMINA
    JAMINA --- ---
    Jon Hopkins with Ram Dass, East Forest - Sit Around The Fire (Official Video)
    https://www.youtube.com/watch?v=3G4kCi_ldr8
    JAMINA
    JAMINA --- ---
    At the same time that human consciousness is a form of awareness and sensitivity and understanding, it’s also a form of ignorance. Our ordinary, everyday consciousness leaves out more than it takes in—things that are terribly important. For example, it leaves out things that would if we did know them—allay our anxieties and fears and horrors. If we could extend our awareness to those things that we leave out, we would experience a deep inner peace, because we would all know the one thing we aren’t supposed to know. According to one of the rules of our particular social game, you’re simply not allowed to know the lowdown on life. On one hand, lowdown means the real dirt on things, but it also means that which is profound, that which is mysterious, that which is in the depths. And the lowdown is that incredibly important aspect of existence that our everyday consciousness screens out.
    Our senses are selective. And we are sensitive only to a small band of sensations, so we’re missing an enormous range of vibrations outside of that band—cosmic rays, ultraviolet rays, gamma rays, and so on. And I’m also referring to what our instruments are capable of detecting—there are even vibrations that escape their notice. The universe is a vast system of vibrations full of infinite possibilities. When you play a harp, you don’t just run your fingers back and forth over all the strings. That makes a terrible sound. You select certain strings in a pattern, you pick out particular notes, and these make a pattern. But at the same time, there are strings you leave out and notes you don’t play in the fundamental continuity of the harp.
    Alan Watts 💫
    CRS
    CRS --- ---
    CRS
    CRS --- ---
    CRS
    CRS --- ---
    STENNY
    STENNY --- ---
    CRS: Cítím rozdíl mezi "ignorance is bliss" a "mnozí lidé si to na nějaké úrovni myslí" :)
    Qwwertyho citát vnímám spíš jako to druhé... Což je samozřejmě subjektivní.
    CRS
    CRS --- ---
    Věděli jste, že…
    Po vesmírné misi Inspiration 4 byly pokořeny tyto rekordy/prvenství:
    * nejmladší kosmonaut/ka (Haley Arsenau) ve věku 29 let
    * první člověk s prostetickou končetinou ve vesmíru
    * nejvíce lidí ve vesmíru současně (14)
    CRS
    CRS --- ---
    QWWERTY: jinými slovy:


    ----
    QWWERTY
    QWWERTY --- ---
    CRS
    CRS --- ---

    kontext: realita vězeňského systému v USA a možná i té země samotné.
    Šlohnuto z Ústavu, ale myslím, že to může být i tady.
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    ”Co když všichni, kteří touží po světě bez práce tomu ve skutečnosti nevěří natolik, aby si to důsledně představili? Není to důvod proč stále ještě pracujeme? Kolik otázek potřebujeme k tomu, abychom je začali číst jako odpovědi? Ukrývá filozofie odpovědi mezi otázky a poezie spíš otázky mezi odpovědi?

    Palo Fabuš se v textu Věčné prázdniny zabývá tématem práce ve světě, v němž zaniká pojem obživa. Dává nám nahlédnout uzel konsekvencí nadvlády volného času. Co budeme, my lidé, dělat, až volný bude VEŠKERÝ čas? A není už na čase si to začít představovat?,” píše k výběru Luboš Svoboda.

    Věčné prázdniny – Psí víno
    https://www.psivino.cz/vecne-prazdniny/
    BRKODLAK
    BRKODLAK --- ---
    INK_FLO: co tě nezabije, tě posílí, nebo traumatizuje
    HARVIE
    HARVIE --- ---
    Do psychedelics make you liberal? Not always — The Psychedelic Society
    https://psychedelicsociety.org.uk/news/bw06yvjnvblq47vwoocv5owchiyf8b

    Psychedelics, Personality and Political Perspectives - PubMed
    https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28443703/
    MINERWA
    MINERWA --- ---
    INK_FLO: já měla za to, že v anime a manze to funguje jinak
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam