"Definition of evil is wasting your time." (David Chaim Smith)

If
Rudyard Kipling

If you can keep your head when all about you
Are losing theirs and blaming it on you,
If you can trust yourself when all men doubt you,
But make allowance for their doubting too;
If you can wait and not be tired by waiting,
Or being lied about, don’t deal in lies,
Or being hated, don’t give way to hating,
And yet don’t look too good, nor talk too wise:

If you can dream—and not make dreams your master;
If you can think—and not make thoughts your aim;
If you can meet with Triumph and Disaster
And treat those two impostors just the same;
If you can bear to hear the truth you’ve spoken
Twisted by knaves to make a trap for fools,
Or watch the things you gave your life to, broken,
And stoop and build ’em up with worn-out tools:

If you can make one heap of all your winnings
And risk it on one turn of pitch-and-toss,
And lose, and start again at your beginnings
And never breathe a word about your loss;
If you can force your heart and nerve and sinew
To serve your turn long after they are gone,
And so hold on when there is nothing in you
Except the Will which says to them: ‘Hold on!’

If you can talk with crowds and keep your virtue,
Or walk with Kings—nor lose the common touch,
If neither foes nor loving friends can hurt you,
If all men count with you, but none too much;
If you can fill the unforgiving minute
With sixty seconds’ worth of distance run,
Yours is the Earth and everything that’s in it,
And—which is more—you’ll be a Man, my son!

INK_FLO: ten rocnik na konci me rozsekal!

"Mental health is the ability to deny reality and repress feelings within the boundaries and parameters established by one´s peer group(s)" (Christopher S. Hyatt, Ph.D.)

"The man who loses the path in the morning, if he returns home by the evening he should not be called lost." (eastern proverb)

"The reason that angels can fly is that they take themselves so lightly." (G. K. Chesterton)

Ephemeralization - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Ephemeralization

Ephemeralization, a term coined by R. Buckminster Fuller in 1938, is the ability of technological advancement to do "more and more with less and less until eventually you can do everything with nothing," that is, an accelerating increase in the efficiency of achieving the same or more output (products, services, information, etc.) while requiring less input (effort, time, resources, etc.).[1] Fuller's vision was that ephemeralization will result in ever-increasing standards of living for an ever-growing population despite finite resources. The concept has been embraced by those who argue against Malthusian philosophy.[1] The subsequently coined economics term "dematerialization" refers to essentially the same concept as also does eco-economic decoupling.

Jaký je světadíl s nejnižší dětskou úmrtností? Antarktida (0 %).

"Don´t expect to find any success stories in human bodies." (Grady Louis McMurtry)

Podle moderního hlediska (jež z hinduistické perspektivy odpovídá vlastnostem příznačným pro nejpokročilejší fázi "temného věku") můžeme realitu poznávat přímo pouze prostřednictvím svých fyzických smyslů a jejich prodloužení, tedy vědeckých nástrojů, anebo - abychom se drželi terminologie jistých filozofií - prostřednictvím "fenomenálních aspektů" reality. Pozitivní vědy shromažďují a organizují data pocházející ze senzorických receptorů, a když si mezi nimi vyberou (vylučujíce data kvalitativní povahy a spoléhajíce se pouze na měřitelná a "spočitatelná" kvantitativní data), induktivně dospějí k poznání a zákonům abstraktní konceptuální přírody. Neřídí se ani intuicí, ani nezprostředkovaným vnímáním, ani vnitřními důkazy. Jejich pravda je nepřímá a podmíněná, závisí na experimentálním ověření, jež může vést k přetvoření původního systému.

V moderním světě se kromě věd setkáváme s "filosofií", ale nacházíme v něm jenom abstrakce a pouhé spekulování rozpadající se v množství nesouzvučných systémů prosazovaných jednotlivými mysliteli. O tomto filosofickém světě se dá říct, že je neobyčejně "nerealistický". Zdá se, že máme na výběr pouze mezi těmito dvěma alternativami: buď přímé a konkrétní poznání závisející na smyslech, anebo poznání, o kterém se předpokládá, že dokáže přesáhnout tento "fenomenální" svět zdání, přičemž však toto druhé poznání je abstraktní, intelektuální, striktně konceptuální či hypotetické (například vědecké filosofie a teorie).

To znamená, že ršiovský ideál "vidění" - tedy přímého poznávání čehosi pocházejícího ze samotného srdce reality - je navzdory své noetické, objektivní povaze (což je ideál, jenž se uchoval i v středověkém konceptu intuitio intellectualis) zavržen.

Každá cesta vedoucí k vyššímu poznání je závislá na jedincově sebeproměně, existenční a ontologické změně roviny existence, tedy na akci - sádhaně. Tento koncept stojí v ostrém kontrastu se světonázorem moderního světa. Moderní vědecké poznání při svém technickém uplatnění poskytuje člověku ohromné možnosti dechberoucích vymožeností na praktické a materiální rovině, avšak na mnohorozměrné rovině mu nejsou k ničemu. Když se například prostřednictvím moderních věd seznámíme s přibližnými procesy a funkčními zákony fyzických fenoménů, naše existenční situace se vůbec nezmění. Zaprvé, fundamentální prvky fyziky nejsou nic jiného než diferenční funkce a integrály, tedy abstraktní algebraické entity, v souvislosti s kterými nemůžeme v striktním smyslu slova říct, že něco intuitivně víme, jelikož jsou pouhými prostředky kalkulace ("energie", "hmota", "zakřivený prostor" jsou pouhé verbální symboly). Zadruhé, i když toto všechno "poznáme", tak se náš skutečný vztah k fenoménům v ničem nezmění. To platí i pro vědce rozvádějícího takovýto druh poznání, či dokonce vyvíjejícího nové druhy technologií. Oheň ho pořád bude pálit, organické proměny a vášně budou pořád lomcovat jeho duší, pořád bude podřízen času a jeho zákonům, a když pohlédne na přírodu, ta k němu nebude promlouvat, ale bude pro něj znamenat míň než pro divocha. Je tomu tak proto, že vědecké vidění světa vyjádřené moderním člověkem desakralizuje svět a utvrzuje ho v holém, mlčícím zdání.

Toto zdání společně s poznáním, o němž byla řeč, nechává prostor pouze pro estetické a lyrické emoce básníků a umělců, kterým zjevně schází jakákoliv vědecká a metafyzická hodnota, neboť jsou pouhými subjektivními prožitky.

Julius Evola - Jóga moci (Tantra, Šakti a stezka levé ruky)

Baruch Spinoza believed that God is “the sum of the natural and physical laws of the universe and certainly not an individual entity or creator”. ... God is the only substance in the universe, and everything is a part of God. “Whatever is, is in God, and nothing can be or be conceived without God”.

"I believe in Spinoza's God who reveals himself in the orderly harmony of what exists, not in a God who concerns himself with fates and actions of human beings.” These words were spoken by Albert Einstein, upon being asked if he believed in God by Rabbi Herbert Goldstein of the Institutional Synagogue, New York, April 24, 1921, published in the New York Times

Spinozism - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Spinozism