ALBATROS: V baroku ani třeba v 19. stol bych o totalitářských režimech nemluvila. A nemyslím, že lze jednoznačně říct, že třeba v těchto obdobích bylo umění elitářské v tom smyslu, jak je dnes. Jeho funkce byla jiná (ono to s tou funkcí, myslím, dost souvísí). Elita, jak ji definuješ (a s tím popisem já souhlasím, ačkoli, buďme upřímní, o peníze jde vždy) není sama o sobě špatná. Jde spíše o míru. Můj subjektivní dojem je, že v této otázce současný trend (předpokládám, že dočasný,) spíše vede k tomu, že umění někdy uměle usiluje o pozici elity. A že k tomu využívá mimo jiné i to, že samo sebe občas trochu démonizuje :)
Nicméně posouváme se už někam jinam. Na začátku debaty bylo jen mé vyjádření, že si myslím, že auditko o jednotlivých dílech postmoderního umění má smysl, pokud se o nich někdo bavit chce, což není ostatně v rozporu s tím, co píšeš ty - tedy když má člověk zájem, sebevzdělává se :) Neměla jsem moc v úmyslu pouštět se do podrobnějších debat, zas nechci svejma názorama unavovat okolí už třeba proto, že je tu pár lidí, které považuji za informovanější a vzdělanější v oboru :) A fakt je ten, že pokud bysme v tomhle pokračovali, tak bych musela asi vysvětlovat, jak vnímám umění já (jaký jsou jeho funkce, jakým způsobem se výtvarný umění profiluje a bla bla bla) a takový ty další obecný kecy, kterým jsem se chtěla od začátku vyhnout :) Takže navrhuju, že pokud pokračovat tak třeba v poště :)
Poslední větu o tom, jací jsou Tví klienti, jsem tak úplně nepobrala.
TEAPOD: jistě bude tvoje maminka velmi překvapená... :)