DZODZO: jsou ale i případy přesně opačné: když máš (nevyužívaný) neoplocený pozemek, tak musíš investovat do jeho oplocení, apod.
Jinými slovy - minimálně část historie vlastnictví je o tom, že někdo investoval do toho, aby z abundantního zdroje uměle udělal vzácný.
Využití abundantního zdroje může na druhou stranu být až tak levné, jako že si dáš barel na vodu k rouře od okapu (když barel i okap máš tak jako tak stejně...)
Skutečná příčina vytváření vzácných zdrojů je ta, že u lidí, coby sociálních savců - primátů, vzešlých z opic, je demonstrace schopnosti kontrolovat nějaký vzácný zdroj současně zdrojem sociálního postavení. Ono to celkem bylo i pochopitelné v té přírodě, když opičí (vlastně sorry, pračlověčí) samec, schopný zorganizovat ostatní savce aby ulovili mamuta, tím demonstroval svojí schpnost celou tlupu uživit, a třeba i zorganizovat ochránu opičátek před šelmami (asi jako u nás dnes Čunek chrání opičátka před medvěděm :-)), apod.
Problém je, že člověk došel v míře té flexibilnosti kultury naroubované na instinkty příliš daleko a z původně praktických příkladů, které uvádím, se stal nonsens, kdy se lidi trumfují v tom, jaký vzácný zdroj kontrolují, už tak nějak z principu (i když pomalu přestává existovat možnost, že by ten vzácný zdroj byl potřeba k uspokojení jakékoliv aspoň marginálně reálné potřeby... )
Problém abundantních zdrojů tedy není ani tak v nákladech, jako v tom, že s abundantními zdroji nemá naše kulturní DNA spojený žádný sociální status (tohle je moje varianta konceptu "tragédie obecní pastviny", i když já tu tragédii vidím v něčem jiném a v současné době má podobu spíš "frašky obecní pastviny", když je nakonec spásání luk kvůli zachování rázu krajiny ještě dotovat...).