• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    KULA
    KULA --- ---
    PUGUSERES: googli po heslu onboard. Viz. např.:
    Space Shuttle Cockpit video STS-135 Launch ..onboard ..
    https://www.youtube.com/watch?v=8gBBGb_isAs

    p.s., jak se Rex Walheimn zubí :)
    PUGUSERES
    PUGUSERES --- ---
    Zdravím Vás,
    sem vcelku lajk, ale onehdá mě napadlo, zda existujou videa z kabiny pri vzletu do atmosfery/kosmu ...
    pripadne existujou- li videa z navratoveho modulu ...

    tak by me zajimalo jak to tam pri tom stoupani/ sestupu vypada
    dik za odpovedi ;-)
    VIRGO
    VIRGO --- ---
    Not an alien exoskeleton from a sci-fi movie, but a test model of @NASA's future spacesuit:



    Ever wondered what a spacesuit is made of? Here are all the layers:

    DOCKINEZ
    DOCKINEZ --- ---
    BROUKOID: Jo, Kulhanek je cajk. Muj oblibenej prednasejici.
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    ARCHIMEDES: čárka mi ujela, pardon.
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    OMNIHASH: Nevychází Ti to, protože ty čísla máš pro tuhle situaci špatně :) Oběžná doba Phobosu je 7,65h a pokud jsem správně počítal poměr velkých poloos drah, poměr oběžných dob bude (viz. 3.Keplerův zákon) 1:1.75, čili na 7 oběhů MAVENu 4 oběhy Phobosu, čili čtyři průlety za pět dní.
    Není zač.
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    KEJML: já to pochopil tak, že to má zkoumat phobos ale ve chvíli, kdy to má rozdílný doby obletu, tak se přece nemůžou potkat... Phobos má 73,5 hodin orbitu a MAVEN 33,5...nevím, nechápu.
    KEJML
    KEJML --- ---
    OMNIHASH: A není to obyčejná elipsa s Marsem v ohnisku, kterou Phobos svojí hmotností nijak zásadně neovlivňuje?
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    Jako trojany, rocheovy meze atd, to pobírám, ale jak funguje třeba tahle oběžná dráha, to je mimo moje chápání:

    ESTEN
    ESTEN --- ---
    ARCHIMEDES: kdybych umel cist, tak bych byl mlcel :)
    MICKK
    MICKK --- ---
    ARCHIMEDES: nepochybuju, že někde za orbitou Pluta podobné objekty existují, jen se jím neříká planety (;
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    ESTEN: Vsak ja se na tu definici v odpovedi odvolavam :)
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    ARCHIMEDES: on mel asi na mysli formalni definici planety, konkretne pozadavek vyklizene orbity. Takze dve planety srovnatelne velikosti by mozna orbitu sdilet mohly, ale podle aktualne platne definice by to pak nebyly planety ;)
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    Pokud jde o stabilitu dvou těles na "sdílené" oběžné dráze, je to relevantní. To, že IAC definice planety s touhle eventualitou nepočítá, je formální detail. Důležitější mi přijde otázka, jak by něco takového na úrovni planet mohlo vzniknout (o tom spíš pochybuju).
    MICKK
    MICKK --- ---
    ARCHIMEDES: proč dáváš za příklad měsíce a asteroidy?
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    MICKK: Za jistých okolností to jde, viz třeba Saturnovy měsíce Janus a Epimetheus a vlastně i ti Trojani se dají počítat.
    MICKK
    MICKK --- ---
    BRENMCGUIRE: z definice nemůžou být dvě planety na stejné orbitě imho
    BRENMCGUIRE
    BRENMCGUIRE --- ---
    BROUKOID: Ano to jsem také četl, na té Wiky na téhle relaci jsem byl a to proč tam jsou si také dokážu představit. Stejně tak mi ještě dříve došlo, že by bylo asi možné aby byly na stejné oběžné dráze dvě planety, či systémy s více hvězdami a planetárními systémy. Na to jsem viděl kdisi pár simulačních videí.

    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    BRENMCGUIRE: a zapomel jsem na ty trojany. Tak hlavne se o nich vi velmi dobre, a nejsou vubec vysadou jupiteru - mista kde se nachazi trojany jsou tzv. Lagrangeovy body, coz jsou mista, kde se vicemene vyrusi gravitacni pusobeni telesa obihajiciho dalsi teleso. Proto se tam "hromadi", protoze je odtamtud nic "nevyhodi". Lagrangeovy body zeme-slunce se napr. pouzivaji pro umisteni ruznych druzic. Tj. vysvetlit se to nejenze da, ale prumerne zdatny uzivatel matlabu si to muze doma sam nasimulovat. Dale viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Trojan_%28astronomy%29
    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    BRENMCGUIRE: hele, budu predpokladat ze netrollis a ze proste vazne netusis - takze ti dam 2 rady - bez do knihovny a:

    1) pokud chces mimozemstany, lidi na marsu a jine blbinky, bez do sekce oznacene "SCI-FI", a uz nechod to tohoto klubu (na nyxu je urcite hodne sci-fi klubu)

    2) pokud chces vedet jak funguje slunecni soustava, proc existuji trojane a kde se vzali, proc lide na marsu je absolutni nesmysl a spoustu jinych veci, tak bez do sekce "VEDA", pripadne, pokud je to vetsi knihovna, tak "FYZIKA", "ASTRONOMIE", apod. Tam si pujcuj knihy a cti je. Az jich prectes vic nez 10, a budes to prokladat napr. ctenim serveru jako "astro.cz", "aldebaran.cz" a koukanim na prednasky pana Kulhanka (ten z FELu, ne ten se zombiema, upirama, kyborgama apod.) v ramci fyzikalnich ctvrtku (odkaz najdes na aldebaranu), tak si budes schopen na vetsinu otazek, ktere si zde polozil, odpovedet sam. Btw Kulhankovy prednasky jsou velmi dobre poslouchatelne, je to jeden z mala lidi co umi mluvit aby to bylo zajimave a neuspava - i muj bratr, ktery se o fyziku absolutne nezajima rikal ze se mu to moc libilo.

    A naposled - proc ti neodpovim na tve otazky - protoze bych napsal prispevek dlouhy 4 obrazovky, a ty by ses pak zase zeptal na to co ti v tom neni jasne, a zase by to bylo na nekolik obrazovek a tenhle klub se nejmenuje "Vyuka astrofyziky pro Brenmcguireho".

    Pokud si dokazes pripustit, ze lide co vystudovali fyziku/astrofyziku, a venuji se tomu velkou cast zivota, vedi o astrofyzice vice nez "podivini v hospode", tak je to skvele, protoze mas sanci se dozvedet spoustu zajimavych veci, ktere jsou navic skutecne.

    A protoze jsem blbec, tak ti aspon ramcove odpovim:

    1) wikipedii cti v anglictine, vedeckym clankum ver vice nez politickym, vandalismus tam probiha o dost mene. nenaucis se tam vsechno, ale ziskas slusny prehled a predstavu o tom co souvisi s cim

    2) lide nemohli byt na marsu drive protoze na zemi mame velice podrobny fosilni zaznam o tom jak se jedna vetev primatu postupne menila a vyvijela v to, co je dnes homo sapiens. Homo sapiens je biologicky odpovidajici vsem ostatnim zivym tvorum na planete zemi, a tak je vyloucene, aby vznikl na nejake jine planete. A je v podstate absolutne vyloucene, aby zivot vznikl uplne stejnym zpusobem jako na zemi - stejne aminokyseliny v DNA, stejny plan tela, stejne organy, stejne geny, bilkoviny, enzymy, atd, atd. Bud mi ver, nebo ke svemu studiu pridej biologii.

    3) mars mel hustsi atmosferu a vodu, nicmene to vsechno v dobe pred nekolika miliardami let. V dobe kdy na zemi prvni mlokoidni potvurky vylezly z vody mars vypadal prakticky stejne jako dnes. Pokud na marsu nejaky zivot vznikl (max nejake bakterie), mel mozna jen par desitek nebo stovek milionu let na to aby se nejak vyvijel. Pro srovnani - na zemi zivot vzniknul pravdepodobne uz asi pred 3.5miliardami let. Nicmene dalsi 3 miliardy let zde nebylo nic jineho nez jednobunecne organismy. A teprve poslednich asi 250 milionu let mame nejake obratlovce kteri vylezli z vody.. a teprve poslednich par tisic let zde mame neco jako civilizaci. Zivot na marsu, at byl jakkoliv skvely, nemel sanci. A pokud mel, tak nemel sanci na nic vetsiho nez nejake ty bakterie. Mars nema magneticke pole - na povrch dopada silne zareni ze slunecniho vetru a kosmicke zareni, mars je moc maly a jeho gravitace nedokazala udrzet hustsi atmosferu. Na marsu mozna nejake bakterie byly, a mozna stale jsou nekde v podzemi, ale lidi na nem urcite nikdy nebyli. Natoz aby tam byli drive nez na zemi.

    4) zavrhni to co si psal, protoze to jsou blbosti. Sorry. Historie sice ukazala ze se clovek pletl, ale ne tak jak si to predstavujes. Ukazalo se, ze to co jsme dost dobre neznali (jako mars pred marinerem 9) vypada jinak, ukazalo se, ze opravdu male veci, jako atomy, o kterych jsme do te doby nevedeli se chovaji dost jinak nez bychom cekali, atd. Proste vetsina "omylu" je spise to co pisi novinari. Skutecne obri omyly ve vede se deji jen v pripade ze o predmetu zkoumani vime velmi malo a je velky prostor pro ruzne varianty. Mars dnes ale uz zname velmi dobre. Sance na neco necekaneho (z popularne-vedeckeho hlediska) jsou male.
    Obecne je argument typu "historie ukazala ze se nekdo pletl" casto pouzivan, ale ve skutecnosti ta situace nastala jen ve velmi vyjimecnych situacich a veda v podstate postupuje tak ze zpresnuje a zpresnuje co zna. Samozrejme je mozne ze se ukaze mnoho noveho, ale nic z toho nemuze uplne prevratit to co uz s velkou jistotou zname. Einsteinova teorie relativity sice prekonala Newtonovu gravitaci, ale to neznamena ze Newtonova gravitace je spatne - jenom to, ze se omezila oblast, ve ktere je jeste Newtonova gravitace pouzitelna, a kde uz neni.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam