CYBERWOLF: CYBERWOLF: Pár gramů paliva by vyrobilo příliš málo energie. Ono se to nezdá, ale fakt ho potřebuješ v řádu kilogramů. Například Curiosity na Marsu ho má cca 4kg. Voyagery si ho vezou 4,5kg a největší zásobu měla Cassiny a New Horizons s necelými 8kg.
(Přehledná tabulka s rozpisem a i hmotnostmi generátoru v odkazu na Wiki na konci textu)

Co se týká druhé otázky tak opravdu jde použít více izotopů a ne jen Pu-238.
Tam už jde o to, kolik energie z nich dostaneš, jak dlouho budou fungovat a jak moc radioaktivního záření produkují (kvůli stínění). Například Pu-238 ti bude dávat 0,54W/gram.

Třeba Rusové používali na začátku Stroncium-90, kterého je mnohem víc (odpad z jad. elektráren) a je mnohem levnější jak Pu-238. Jeho nevýhodou je, že dává míň energie (0,46W/gram) a má poločas rozpadu 28,8 let. Takže pokud ho chceš použít na nějakou dlouhodobou misi, musíš ho naložit ne např. 5kg, ale 20kg. Což ti dost drasticky zvedne hmotnost celé sondy. V podstatě sebou vezeš hromadu paliva, které ti na začátku mise dává mnohem víc energie, než potřebuješ, ale protože se rychleji „znehodnocuje“, tak ho potřebuješ, abys měl dost energie i po pár desetiletích.

Na začátku (rok 1958) se experimentovalo s Poloniem-210, které ti dá ve srovnáním s Plutoniem pořádnou dávku energie, 140W/gram. Ale poločas rozpadu je jen 138 dní a navíc musíš řešit chlazení, protože dost topí, díky velké produkci energie.

Zvažuje se použití Americia-241 (řeší to ESA) jako náhrady za Plutonium-238 (i kvůli tomu, že použití plutonia je značně omezené díky mezinárodním dohodám o nešíření jaderných zbraní a je ho tak opravdu málo a jeho výroba není dostačující na pokrytí poptávky).

Am-241 vydá cca 0,115W/gram a potřebuje o trochu lepší stínění než Pu-238. Výhodou je, že má poločas rozpadu 433 let a je mnohem jednoduší ho získat v dostatečném množství než Pu-238. Am-241 vniká beta přeměnou z Pu-241, které je odpadním produktem jaderných elektráren s poločasem rozpadu 14,3 let, tudíž ho máme opravdu hodně. Stačí jen sebrat dostatečně „uleželý“ jaderný odpad a vyseparovat z něj Americium-241.

Zdroje:
Radioisotope thermoelectric generator - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Radioisotope_thermoelectric_generator

NUCLEAR POWER TECHNOLOGIES FOR DEEP SPACE AND PLANETARY MISSIONS
http://emits.sso.esa.int/emits-doc/ESTEC/AO6233-SoW-RD1.pdf

OTAVA: polocas rozpadu 238Pu je asi 90let, navic je to alfa zaric, takze to nebezpeci je minimalni. Leda by to sezral nejaky martansky stegosaurus :)

OTAVA: To negarantuje nikdo, ale celkem pochybuju, že by byl Euceladus zcela prost radioaktivních prvků. Pár kilo plutonia 238 koncentrovaných na jednom místě bych jako problém neviděl. Zvlášť s jeho poločasem rozpadu.

ONDRA_99: ale ta sonda by tam zustala navzdy. dokazes garantovat ze se s ni 100% nic nestane v danem prostredi?

SEJDA: Rozhodně zajímavá zpráva, ale šanci na možný život bych si odhadnout nedovolil. Ale mohla by to být pěkná motivace k návrhu, sestrojení a vyslání sondy, která na palubě poveze ponorku s vrtákem napájenou radioizotopovým generátorem...
I když mám obavu, že aby měla dost energie na prokousání se skrz ledovou krustu, tak by musela být dost velká a těžká.
A riziko neúspěchu bude navíc tak veliké, že se do toho v dohledné budoucnosti nikdo nepustí.
Ale bylo by to pěkné :)

SEJDA: Organické tholiny na Titanu, Europě nebo Plutu mají nejspíš minimálně srovnatelné molekulové hmotnosti. Ale potěší to i tak :)

Cetli jste ten popis nalezu slozitych organickych molekul ve vytryscich Enceladu? Ja to jeste porad vstrebavam, jaka je ted sance, ze se zivot nevyvinul na Zemi .. ale na jinem telese? :)

Na Enceladu jsou komplexní organické látky! | www.kosmonautix.cz
http://www.kosmonautix.cz/2018/06/na-enceladu-jsou-komplexni-organicke-latky/

"S barvami ve vesmíru je to těžké, nicméně z dostupných dat o barevnosti planetky Ryugu, ke kterému se stále blíží japonská sonda Hayabusa 2, se dá sestavit takováto fotografie." Via fb kosmonautix