OMNIHASH: ehm, no to jsem tedy zvědav na to, jaký umělecký dojem tvoje teorie udělá :-))

(můj hint: poloměr oběždné dráhy Měsíce cca 385000 km, poloměr Země již zminovaných 6378 km, poměr druhých mocnin obojího bude jen při letmém srovnání řádů někde v řádu milionů.... samozřejmě je tu ta nejistota, jak blízko a hlavně jak pomalu ještě může asteroid Zemi minuout, aby si ho nepřitáhla, ale....)

Kdyby byla tvoje teorie správná, tak by četnost kráterů na přivrácené a odvrácené straně Měsíce měla být výrazně odlišná (hint: nemám ten pocit...)

XCHAOS: dovolil bych si tvrdit, že z logiky věci by byl zásah z 95% na odvrácený straně, ergo by z toho moc jedinečná show nebyla.

ZEDDICUS: ... nicméně pořád by to způsobilo nepatrný zlomek problémů oproti případu, kdy by to trefilo Zemi. (spíš by to byla taková jedinečná show, pozorovat ten zásah...)

Astronauts on The Space Station Liked SpaceX's 'Earthy' Toy So Much They Kidnapped It
https://www.sciencealert.com/...he-space-station-liked-spacex-s-earthy-toy-so-much-they-kidnapped-it

REDGUY: ačkoliv tě mám v ignore, dovolím se zareagovat, že tohle vůbec nerozporuju. Můj nápad s odhazováním kamení mi nepřišel jako nějak klíčový, zatímco nápad s tím, že změna oběžné dráhy se bude měřit spíš na centimetry, než metry za sekundu, mě přijde výrazně lepší.

DZODZO: člověče.. .pro těleso velikosti Bennu by podle mě fakt šlo o nezaznamenatelný vliv. Tedy, vzhledem k vzájemné hmotnosti obou těles, asteroid by se pohnul opravdu hodně, zatímco Země by se pohnula naprosto neznatelně. Celý asteroid je velký jako poměrně malý kousek moře, tudíž poměr sil, kterým na ten kousek moře bude nadále působit Země vs. kolik bude působit asteroid je naprosto nesrovnatelný. Jediné riziko je fakt v té přímé kolizi.

(tvoje úvaha by byla správná, kdyby šlo fakt o těleso, které by vzdálenosti Měsíce bylo rámcově velikostí srovnatelné s Měsícem.. asi nemá cenu podotýkat, že pohnout něčím takovým bylo zcela mimo možnosti pozemského astroinženýrství i za mnoho dalších let :-)

(Vím, že tuhle úvahu o extrémním přílivu použil snad Verne v románu Na Kometě, ale fakticky tam to myslím byla blbost, i když rozměry "komety" v té knize byly celkem úctyhodné...)

KEB: to si nenech nikým namluvit :-) je nutné vyjít z elementárních faktů, kterým věříš... a pak to tak nějak dokázat matematickou indukcí pro n+1-ní fakt :-)

ARCHIMEDES: děkuji, že si se mi zastal, náčelníku :-) jinak ty si to delta-V připočetl k oběžné rychlosti. já předpokládal úhyb spíš skrze plane-change manévr - během toho se oběžná dráha asteroidu kolem Slunce nemění, tedy se nemění ani jeho kinetická energie.

Moje představa je, že plane-change manévr by byl pro kličkování asteroidem kolem Země asi 2-krát-pí-krát "levnější", než manévr rovnovnoměrného zvyšování oběžné dráhy, se kterým si kalkuloval ty. Což víceméně odpovídá tomu, že kdybychom na kolizní trajektorii byli o 9600 km "podélně" jinde, tak vzhledem k velmi ostrému úhlu, ve kterém se trajektori Země a astoriud protínají, by to vůbec nemuselo stačit.

Proto bych svojí předpověď delta-V pro variantu rovnoměrného zvyšování oběžné dráhy asteroidu rád opravil na cca 12 cm/s. Asteroid pak bude i "podélně" o cca 30000 km jinde, což by už opravdu mělo stačit i pro skoro-rovnoběžné trajektorie (přesto teda když si představím, že ve finálu bude astoerid silně přitahován Zemí, vzájemná rychlost se bude blížit té 2.kosmické rychlosti a současně musí výsledný vektor Zemi minout, tak si taky nejsem úplně jistý, jestli to stačí, nebo jestli je to lepší, než se snažit těleso vychýlit mimo rovinu)

Je dokonce možné, že fakt nemá cenu počítat s poloměrem Země, ale s poloměrem Hillovy sféry gravitačního vlivu Země. Její poloměr je více než milion km. Ale spíš to bude někde mezi - minimální vzdálenost, ve které může asteroid minout Zemi, aniž by na ní "nespadl", bude určitě záviset jednak na vzájemném úhlu trajektorií a jednak na relativní rychlosti těles předtím, než vstoupí do té Hillovy sféry (ale tohle už teda fakt z hlavy odhadovat nemůžu :-)