• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KAERO:
    OMNIHASH: to nic nemění na tom, že umístění těch akceleračních kolejí v délce 3000 km ve výšce 80 km nad zemí je technicky nemožné, ať zvolíš v podstatě jakýkoliv postup (pilíře, vzducholodi, cokoliv). Jedinou výhodu oproti kosmickému výtahu to má to, že ten, ačkoliv by musel být vyroben z unobtainia s min. srovnatlenými parametry, tak ho navíc ještě zlikviduje kosmické smetí na nízké oběžné dráze (které vzhledem k logicky velmi orbitálním relativnímu delta-V spolehlivě vaporizuje jakýkoliv známý materiál)

    minusků mi můžete dávat kolik chcete, ale jsem si slušně jistý, že moje nápady, jakkoliv šílené, se během mého života realizují (protože koneckonců to je jedno z krtiérií, které mi zajímá) - zatimco jak Lofstromovu smyčku, tak kosmický výtah velmi zaručeně nerealizuje nikdo (a to bez ohledu na to, kolik miliard na to případně vydrndá).

    naopak co mi zaujalo, je výpočet [ ARCHIMEDES @ Dobyvani vesmiru a kosmonautika ] - netušil jsem, že čím menší raketa, tím výhodnější je aby startovala výše od země. (ve skutečnosti je tohle odhalení dost v synergii s dalšíma věcma, na které sázím :-)
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    KAERO: nečteš, přehodily se mi dokazy :)
    KAERO
    KAERO --- ---
    OMNIHASH, XCHAOS: ja tam teda o vzducholodi nic nectu, jen o smycce. ctu blbe ja nebo vy dva?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    OMNIHASH: ehm, chceš říct, že ve světě, kde je moje stratosférický solární letadlo ve výšce cca 21-25 km nemožné, je současně možné statické ukotvené vzducholodi ve výšce 80 km, jo? :-)

    Já fandím tomuhle konceptu http://www.jpaerospace.com/atohandout.pdf - který sice pokládám taky bohužel za nemožný, ale pořád ho vidím jako výrazně příčetnější, než nějaký tisícikilometrový most :) (který je ovšem zase reálnější, než kosmický výtah)
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    ONDRA_99: Promiň, ale nemohu úplně tak souhlasit. Třeba s tou bezpečností - když si zase státy poměřují pindíky a sestřelují satelity a dělají další bordel, nebo nedomyšlené projekty třeba mikrosatelitů atd. A kdy není v podstatě rok, kdy by ISS neudělala minimálně jeden úhybný manévr před kolizí. A stačí jeden zásadní karambol a nastane kaskádový efekt a ISS se může definitivně klouzat a s ní x třeba komunikačních satelitů.

    Ano vím jak je to zhruba finančně náročné a jaká čísla lítala u rozpočtů NASA ve říkejme tomu zlaté éře soupeření a dnes. A těch průserů o kterých ještě ani nevíme zatím...

    REDGUY: Promiň, o startech ze vzduchu se přemýšlelo dlouho, právě jak ušetřit náklady, ale pak se to více klasicky namotalo na vojenské využití než na civilní. Z toho pak hádám i vznikaly myšlenky na to že pak budeš potřebovat menší nosiče a ušetříš na palivu a i konstrukci.
    Jen jsem zapojil trochu fantazii a některé informace z historie nikoliv konspirační.
    A konspiracím se snažím vyhýbat jak jen to je možné, právě pro jejich filozofickou nebezpečnost a možný výsledek.
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    Existuje teorie o statitcký vzducholodi, co by sloužila k cestám do vesmíru


    Launch loop - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Launch_loop
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    ROLAND: A tos mel rict hned, ze je to konspiracni teorie. Ja bych se pak ani neobtezoval.
    ONDRA_99
    ONDRA_99 --- ---
    ROLAND: Kosmonautika je brzdena pouze cenou za vyneseni a cenou za vyrobu toho co chces aby nahore fungovalo. A vyvoj raket byl vzdy brzden primarne focusem na spolehlivost (bezpecnost). Proste dostat neco nahoru je tezky. Rozhodne to nikdo v pozadi zamerne nebrzdi.

    Jo a v tech starych dobach neprevladly spalovaci auta kvuli lobby, ale kvuli dojezdu. Ted diky vyvoji na poli baterii se rozdil dojezdu pro mnohe vyuziti vytraci.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    REDGUY: Ano jsem si toho vědom a počítal jsem jako že ekonomicky a šetřením zdrojů zda by... Ale kdo ví, mě zkrátka prostě přijde, že to dobívání vesmíru je schválně škrceno a ekonomika je jen zástěrka.
    Něco jako klasika ala elektromobily vs spalovací. Kdy v podstatě elektromobily byly dřív jezdilo jich víc než spalovacích a protože ropní baroni se dohodli, tak se elektromobily zařízli. A teď protože eco a kdesi a cosi, tak je chtěj zase plošně nařizovat a cpát všem. :/
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    Chápu, to s tím získáním rychlosti jsem také dost opomněl že bude potřeba větší tedy únikové rychlosti?
    Vůbec nevím, kolik je potřeba rychlost pro udržení objektu ve vzduchu. Jestli vážně ta cca 28800Km/h? tedy což je tuším úniková rychlost z planety pokud to nemotám?

    K těm vzducholodím, právě že jsem vycházel z ala Hindenburg. A asi jsem se to tam v těch tabulkách špatně dočetl a proto jsem odhadoval těch 100t. A také i jak jsou meteorologické stratosférické balony. A že jsou na planetě místa kde to počasí je relativně dost stálé.

    A tak mě napadlo že když by se dalo ušetřit na váze startovacího paliva, protože pokud jsem to dobře pochopil, tak nejvíce paliva se spotřebuje při startu než ta raketa dosáhne nějaké ryhclosti a výšky. Že by třeba mohl odpatnout ten největší stupeň nosiče.
    A pak když jsem viděl dokument o nějakých supersonických nosičích. I když ty byly zase ala války na orbitě. Ale Virgin tímhle směrem míří, ale jen pro lidské taxi pokud tedy neuvažuje i o nákladních verzích.

    Ale na základě těch informací co jste mi tu poskytly, tak myslím že to úspěšně asi mohu zahodit a ponechám si to jako nějakou hříčku do případné nějaké scifi povídky nebo hry, kam jsem to původně nějak zamýšlel.
    Ale vzhledem že si u sci-fi dost potrpím na možnou realističnost provedení, tak padá i toto.

    Ale přišlo mi to jako zajímavý experiment, když vezmu jaké v reálu v praxi existují extrémní řešení o kterých by člověk normálně řekl, že nejsou proveditelné a přesto se uskutečnili.

    Také mě napadlo na základě těch supersonických a nosných letadel, tak třeba Mria ale podle parametrů při maximálním zatížení má dostupnost jen 4500, a stejně spálí hodně paliva. A odpálení stejně není možné, protože by šlo letadlo stejně k zemi. A pořád nízká rychlost.

    Ale fandím tomu řešení SpaceX to se mi líbí asi nejvíce s těmi jejich několikráte použitelnými raketami. Jen škoda že jsme jako civilizace tak zaostalý a že klasika ten vývoj brzdí finance. I když i to řešení od Virginu by mohlo fungovat nebo to nějak kombinovat, když máme tu automatizaci.

    A že už x let bychom dle mého byly schopni postavit první pořádnou orbitální stanici případně základnu na měsíci a začít tam pomalu těžit a vyrábět. A třeba nějak začít lovit a zpracovávat to orbitální smetí, to už je nějaká suma konstrukčního materiálu.

    A pak ještě nukleární, ale u těch jsem měl za to že to šlo k ledu, ale soudě podle nedávné nehody v Rusku, asi nešlo.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    ROLAND: Podivej se treba na Hindenburg https://www.airships.net/helium-hydrogen-airships : 250m, prazdna hmotnost 118t, celkovej vztlak 215t. Jsme o sto let dal, asi nejakej pokrok by se dal cekal, ale ne nejak radovej. Takze back-of-the-envelope, na 100t vztlaku potrebujes ~200 metru dlouhou vzducholod. Ty tvoje ctyri vzducholode dohromady uz jsou dohromady obrovsky monstrum, blbe riditelny, narocny na pocasi a udrzbu, s vodikem nebezpecny. A jak by raketa startovala? Kolmo nahoru by mohl bejt dost problem, aby neodpalila vzducholode, takze spis horizontalni? Takze bys jeste asi dost energie ztratil behem pocatecniho padu.

    Aktualni Falcon9 vazi 550t + 23t naklad na LEO. Ctyrma skoro ctvrtkilometrovejma vzducholodema bys mel 400t kapacitu (cili mensi F9), usetril bys 6km, ale pravdepodobne dost toho ztratil padem pri startu a pridal si SPOUSTU komplikaci s obrovskym monstrem...
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    DOKIS: Dělal jsem si různé hrubé simulace a pro hodně malé rakety (nosnost v desítkách, možná nízkých stovkách kg) hraje roli i ta samotná výška. U větších raket je to celkem jedno, mají lepší poměr hmotnosti k čelnímu průřezu, takže odpor vzduchu už nehraje zásadní roli. Taky nízký tlak zlepšuje specifický impuls motoru. Trochu víc to hraje roli pro první stupeň kyslík-vodík - je objemnější než srovnatelný třeba kyslík-kerosin a zároveň je tam největší závislost specifického impulzu na okolním tlaku.
    Přikládám srovnání simulovaných nosností na LEO pro mrňavou SS-520-4 z malé výšky a ze 30km ze stratosférického balonu (v principu proveditelné) a stejné srovnání pro Saturn V (ponechávám laskavému čtenáři k úvaze, jak velký stratobalón by byl potřeba :) ).
    U ani ne třítunové SS-520-4 to zvedá nosnost 3x, u tisíckrát těžšího Saturnu V je zisk pod 20%.
    (dělal jsem ty XLS pro výuku s komentářem, tak nejsou moc user-friendly)




    DOKIS
    DOKIS --- ---
    ROLAND: Uplne nepouzitelne to neni, SpaceShipTwo pouziva letadlo. Na druhou stranu to asi nebude tak zasadni rozdil, protoze hlavni problem startu rakety neni letet nahoru, ale stranou. Pokud nema raketa dostatecnou rychlost (8km/s), tak zase spadne dolu, misto obihani Zeme. Tech 8km/s "bokem" vyzaduje dramaticky vic energie nez tech 100km nahoru.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    Jedno takové laické zamyšlení s otázkou se kterou si čas od času pohrávám více jak 10 let určitě.
    Už někdo někdy uvažoval, že by se vybudovaly balony či lépe vzducholodě.
    Řekněme měly bychom třeba 4 vzducholodě, které by měli každá nostnost nákladu 100t? a vynesly třeba raketoplán či nosnou raketovou soustavu do výšky 6 000m?.
    Zde by taková raketa odstartovala na orbitu.
    Tak zda by náhodou pak nemohla vzít více materiálu a pohonných hmot na orbit a tam pak vybudovat moderní orbitální stanici s doky atd?

    Zajímali by mě hlavně propočty a dlouhodobé možné ekonomické hledisko.

    Nebo kolik kg (%) paliva spálí nosná raketa pro dosažení třeba té výšky 6000m?

    Sám si to bohužel propočítat neumím.
    SUMAC
    SUMAC --- ---
    MAKROUSEK: jj, v centru Melbourne v uzkych laneways jsem byl v unoru a neznat to tam, tak sem tam jeste ted:)
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    REDGUY: Nechtej. Ale pokud jsi se nekdy snazil orientovat v New Yorku s GPSkou, neni to nic tak elementarniho. A to ma New York mnohem sirsi ulice nez Sydney nebo Melbourne.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    MAKROUSEK: To amici taky a zadny extra satelity nepotrebujou.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    REDGUY: Maj mrakodrapy a mezi nima uzky udoli.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    A k cemu by to Australanum bylo? Japonskej use-case je dost specifickej: uzky udoli, hadam ze s populaci a/nebo infrastrukturou, kam GPS normalne nedosahne. Maji australani stejnej problem? Pochybuju.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    KAERO: australske vlade & armade
    KAERO
    KAERO --- ---
    SUMAC: to nevim, ale prisel jsem na to tak ze jsem zjistoval ktere vsechny navigacni systemy umi prijimat muj casovy standard, a jednim z nich je i ten japonsky, takze to vypada ze je volne pristupne. A jak ctu, tak je plne kompatibilni s GPS. Tak nevim jak by to mohli prodat i nekomu jinemu, kdyz to muzou australane volne pouzivat :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam