ARCHIMEDES: hm, chapu ze to delas iterativne, odhazovani stupnu v rovnicich je nespojity opruz, ale v excelu? buuuuu :)

Meteors Help Martian Clouds Form - SpaceRef
http://spaceref.com/mars/meteors-help-martian-clouds-form.html

ROLAND: imho zrovna ten Startram bude co se týče realizace někde na úrovni složitosti Hyperloopu s dost podobnejma problémama.

Tak zpátky na zem.
Takže nějak to jednoduše obejít že by se vyvinul nějaký pomocný nosný prostředek aby rakety nemusely startovat od země a mohla se zvětšit jejich nosná kapacita zkrátka odpadá a snížit tak z dlouhodobého hlediska cenu za vynesený kilogram odpadá. A tak zůstane jen u nějakých plánů vojenského využití jako třeba zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Airborne_aircraft_carrier

Tak si říkám co bude dřív? Revoluční pohonná jednotka nebo nanouhlíkové lano co bude mít pevnost na tah min 100GPa? Wiki říká že zatím máme cca 63GPa.
Ale stejně si neumím moc představit lano na planetě s atmosférou už jen to jaké to bude vytvářet statické napětí. Třeba z měsíce spíše ano. A vyděl bych to i jako nejlogičtější start vybudovat tam základu a výrobní zařízení. Pokud se neobjeví nějaký revoluční pohonný systém.

KAERO: hele hledám to už dvě hodiny, a nejsem schopnej to dohledat, byla to kombinace lineárního motoru a kotvenejch heliovejch balonů, co ho nesou. Ale vzhledem k tomu, že k tomu lepili obrázek StarTram druhý generace, je možný, že to byl jenom nějakej kompilát levelu idnes, nebo někdo v rámci toho projektu zjistil, že aktivní struktura bude jednodušší/levnější/bezpečnější, než lehčí než vzduch.


StarTram - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/StarTram

KAERO: nečteš, přehodily se mi dokazy :)

Existuje teorie o statitcký vzducholodi, co by sloužila k cestám do vesmíru


Launch loop - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Launch_loop

Chápu, to s tím získáním rychlosti jsem také dost opomněl že bude potřeba větší tedy únikové rychlosti?
Vůbec nevím, kolik je potřeba rychlost pro udržení objektu ve vzduchu. Jestli vážně ta cca 28800Km/h? tedy což je tuším úniková rychlost z planety pokud to nemotám?

K těm vzducholodím, právě že jsem vycházel z ala Hindenburg. A asi jsem se to tam v těch tabulkách špatně dočetl a proto jsem odhadoval těch 100t. A také i jak jsou meteorologické stratosférické balony. A že jsou na planetě místa kde to počasí je relativně dost stálé.

A tak mě napadlo že když by se dalo ušetřit na váze startovacího paliva, protože pokud jsem to dobře pochopil, tak nejvíce paliva se spotřebuje při startu než ta raketa dosáhne nějaké ryhclosti a výšky. Že by třeba mohl odpatnout ten největší stupeň nosiče.
A pak když jsem viděl dokument o nějakých supersonických nosičích. I když ty byly zase ala války na orbitě. Ale Virgin tímhle směrem míří, ale jen pro lidské taxi pokud tedy neuvažuje i o nákladních verzích.

Ale na základě těch informací co jste mi tu poskytly, tak myslím že to úspěšně asi mohu zahodit a ponechám si to jako nějakou hříčku do případné nějaké scifi povídky nebo hry, kam jsem to původně nějak zamýšlel.
Ale vzhledem že si u sci-fi dost potrpím na možnou realističnost provedení, tak padá i toto.

Ale přišlo mi to jako zajímavý experiment, když vezmu jaké v reálu v praxi existují extrémní řešení o kterých by člověk normálně řekl, že nejsou proveditelné a přesto se uskutečnili.

Také mě napadlo na základě těch supersonických a nosných letadel, tak třeba Mria ale podle parametrů při maximálním zatížení má dostupnost jen 4500, a stejně spálí hodně paliva. A odpálení stejně není možné, protože by šlo letadlo stejně k zemi. A pořád nízká rychlost.

Ale fandím tomu řešení SpaceX to se mi líbí asi nejvíce s těmi jejich několikráte použitelnými raketami. Jen škoda že jsme jako civilizace tak zaostalý a že klasika ten vývoj brzdí finance. I když i to řešení od Virginu by mohlo fungovat nebo to nějak kombinovat, když máme tu automatizaci.

A že už x let bychom dle mého byly schopni postavit první pořádnou orbitální stanici případně základnu na měsíci a začít tam pomalu těžit a vyrábět. A třeba nějak začít lovit a zpracovávat to orbitální smetí, to už je nějaká suma konstrukčního materiálu.

A pak ještě nukleární, ale u těch jsem měl za to že to šlo k ledu, ale soudě podle nedávné nehody v Rusku, asi nešlo.

ROLAND: Podivej se treba na Hindenburg https://www.airships.net/helium-hydrogen-airships : 250m, prazdna hmotnost 118t, celkovej vztlak 215t. Jsme o sto let dal, asi nejakej pokrok by se dal cekal, ale ne nejak radovej. Takze back-of-the-envelope, na 100t vztlaku potrebujes ~200 metru dlouhou vzducholod. Ty tvoje ctyri vzducholode dohromady uz jsou dohromady obrovsky monstrum, blbe riditelny, narocny na pocasi a udrzbu, s vodikem nebezpecny. A jak by raketa startovala? Kolmo nahoru by mohl bejt dost problem, aby neodpalila vzducholode, takze spis horizontalni? Takze bys jeste asi dost energie ztratil behem pocatecniho padu.

Aktualni Falcon9 vazi 550t + 23t naklad na LEO. Ctyrma skoro ctvrtkilometrovejma vzducholodema bys mel 400t kapacitu (cili mensi F9), usetril bys 6km, ale pravdepodobne dost toho ztratil padem pri startu a pridal si SPOUSTU komplikaci s obrovskym monstrem...

Jedno takové laické zamyšlení s otázkou se kterou si čas od času pohrávám více jak 10 let určitě.
Už někdo někdy uvažoval, že by se vybudovaly balony či lépe vzducholodě.
Řekněme měly bychom třeba 4 vzducholodě, které by měli každá nostnost nákladu 100t? a vynesly třeba raketoplán či nosnou raketovou soustavu do výšky 6 000m?.
Zde by taková raketa odstartovala na orbitu.
Tak zda by náhodou pak nemohla vzít více materiálu a pohonných hmot na orbit a tam pak vybudovat moderní orbitální stanici s doky atd?

Zajímali by mě hlavně propočty a dlouhodobé možné ekonomické hledisko.

Nebo kolik kg (%) paliva spálí nosná raketa pro dosažení třeba té výšky 6000m?

Sám si to bohužel propočítat neumím.

MAKROUSEK: jj, v centru Melbourne v uzkych laneways jsem byl v unoru a neznat to tam, tak sem tam jeste ted:)