No se mi to zdá hlavně značně zjednodušené. Ono nejde jen o vysunutí (zaostření), ale i o náklon (kolimaci) a dokonce i o prohnutí (adaptivní optiku). To vše v tom reportu vůbec není.

HOWKING: fakt by me zajímalo, jaké typy motorků tam používají, co dokážou pracovat v -200°C, ale zase pravda, že ve vesmíru neřeší problém s vlhkostí a námrazou...

Ta A3 je nějaká marná, sleduju to už několik dní a nehýbe se. Snad to není průser.

Osobne si myslim, ze chytani tech malejch "projektilu" je blbost, bude to energeticky hooooodne narocny aby se to vyplatilo.
Spis se pujde cestou vylepsovani stavajici ochrany, treba i tim gelem, ktery podobny volne poletujici kusy dokazi bezpecne absorbovat.
Problem budou FV panely, ale kdyz se clovek podiva co vsechno uz schytala ISS (viz. treba CanadArm https://1url.cz/CKOo7) a porad drzi, tak je videt, ze to funguje. A kdyz se to povede vylepsit do stavu, ze se podobny "stit" bude davat i na mensi satelity kde to treba v kombinaci s vlastnim radarem a antikoliznim systemem bude fungovat taky.

Tim bys to mel vlastne vyreseny :) nemusel bys tam tahat zadny vaky a satelity ci stanice by ty ulomky sbiraly sami. Otazka je jen vaha danyho absobcniho materialu.

No a u tech velkych kusu bude otazka nakolik zlevni cesty do vesmiru aby se ten srot vyplatilo brat dolu a recyklovat. Takovy motory z druhych stupnu co nedeorbitovaly, jiz nefunkcni satelity atd. by mohl bejt jednou stejnej kseft jako dily z autovrakoviste.

OTAVA: Proc by po srazce utrzenej kus mel "rychle deorbitovat"? A proc by mel bejt "vyrazne mene nebezpecnej"?

OTAVA: Kdyz to bude pasivni, tak mas miziviou sanci, ze se do toho neco trefi. Kdyz to bude aktivni, tak mas problem s palivem - a cim to bude tezsi, tim ten problem bude vetsi.

Tak to je otazka na jaky typ odpadu se clovek chce zamerit. Obezne drahy velkych kusu jsou znamy, protoze jsou sledovane. Tohle SEJDA je na detekci maleho smeti, u ktereho nevime presne kolik a kde ho vsude je.

BLACKHEAD: takovej utrženej kus by ale rychle deorbitoval ne?

hlavně by byl asi výrazně méně nebezpečnější než původni trash.

BLACKHEAD: třeba Sorbothane má hustotu cca 1320 kg na kubík ( první výsledek v googlu).

f9 zvládne dostat 22 tun na Leo. s tím by se dalo pracovat ne?

co se trefy týče - na zemi by jsi musel mít radar a asi nějakou si, která bude hejbat satelitem. když nespechas, můžeš si dovolit zaměřovat přesnou pozici kolik průletu chceš.

OTAVA: BTW - kdyz se ti nahodou utrhne kus toho gelu a dostane pri tom rychlost... Nejsem si jitej, ze pak bude neskodnej.

OTAVA: Nevim jak moc je debilni, ale hrajes si s tim, ze se to do te tvoji veci musi trefit.
A pak teda ten gel je dost tezkej. A musis ho na orbitu dostat fakt HODNE!
Myslim ze ta vaha bude zasadni no-go.

kluci, nemůžu spát a tak mě napadlo řešení vesmírného odpadu - co třeba vyplnit nákladový prostor nějakou formou kinetického gelu + korekční motorky, pár kamer, komunikační zařízení a nádrž pak umístit někam dolů do středu objektu.

objekt by se posunoval po oběžné dráze a při kolizi s vesmírným smetim byho přímo pohltil a nebo by skrz. nej proletělo víceméně beze škody ale zpomalilo by se a následně deorbitovalo samovolně? bylo by to super levný, pokud by byl na oběžné dráze tank s dusíkem, dalo by se to provozovat dost dlouho a až až bude uvnitř gelu hodně odpadu, posles to do atmosféry.

jak moc je to debilni nápad?