KAERO: potřebné výkony jsou velké, energie - ne tolik, z logiky věci, odpovídá zlomku energie obsažené v samotném raketovém palivu. (jestliže v palivu je energie na téměř 3 minuty zrychlování, a my bychom zrychlovali se stejným tahem 3 sekundy... asi tak)

Jedním z řešení by byl paradoxně - další raketový motor, ale tentokrát přidělaný napevno jako součást ramena a využívající hmotnost paliva jako protizávaží. Jednoduše místo protizávaží je možné posadit na rameno de-facto druhou raketu vzhůru nohama, ale ta by nikam neletěla :-) (nic jiného než nějaký druh vahadla nepřipadá v úvahu, lano by stačilo jen na hodně malou raketu, nejspíš ani na ten Elektron ne). Kromě ramene je možné si představit "nultý stupeň" jako velmi krátce pracující raketu, která ale nemusí zrychlovat vlastní palivo a po dohoření se vrací na místo startu.

Asi souhlasím, že základní úvaha "ušetřím během startu 10t paliva, tak na dráhu vynesu o 10t víc" je chybná. Ale mezi extrémními přístupy, jako je střelba z děla orbitální rychlostí nebo různé ty centrifugy, a konzervativním přístupem, že je vždy nejvýhodnější, když raketa startuje od nuly, musí existovat škála možností.

Dobře, argument s letadlovou lodí je chybný, protože u letadel jde do dosažení rychlosti, při které už lze využít aerodynamický vztlak, u rakety ne. S prvním stupněm využívajícím i aerodynamického vztlaku počítal britský projekt HOTEL (předchůdce Skylonu), a právě proto počítal s rozjezdem pomocí katapultu. Bez zapojení aerodynamického vztlaku je to složitější.

Existuje škála různých možností. Já prostě argumentaci uvedenou ve videu úplně neuznávám, a za hlavní důvod pokládám neschopnost natankované rakety vydržet zrychlení, které by dávalo smysl. Dokonce i při MaxQ je zrychlení menší, než na konci letu, když v nádržích zbývá minimum paliva.

KAERO: celá úvaha "o kolik zvětší nosnost katapult urychlením stejně těžké rakety" by se měla obrátit na "o kolik méně paliva a hmoty nádrží stačí raketě, pokud nosnost má zůstat stejná"? Tím se ovšem dále sníží nároky na ten katapult, protože najednou urychlujeme lehčí raketu...

Jinak to video ve mě nebudilo důvěru už těma konstrukcema nějakého kovového protizávaží a úvahama o jeho ceně. Závaží jde vždycky pořídit levněji, zmínil jsem obří nádrž na vodu, apod. Nejsem nijak zvlášť silný matematik, ale prostě popularizačním videím, kteří mezi argumenty začnou uvádět cenu závaží, prostě nějak z principu nevěřím (když navíc problém je jinde a je technický, například zastavení všeho toho pohybu poté, co už není potřeba... nejspíš by to mohlo připomínat středověký trebuchet... a asi proto se sklouzává k úvahám o elmg. urychlení).

Existuje velmi jednoduchý argument: když se katapulty osvědčily na letadlových lodích, pravděpodobně u raket časem začnou dávat smysl. Technicky to nebude možné u těch největších, ale u těch menších se technická řešení najdou a celá ta úvaha o tom, jak moc by to pomohlo, na to zjevně jde ze špatného konce. Navrhl jsem minimálně dva odlišné úhly pohledu na problém: "o kolik paliva méně při stejném nákladu" a druhý úhel pohledu je pak "proč by motory měly během akcelerace na rampě běžet na plný výkon?" (tím dvojím urychlováním se totiž zbytečně zkracuje doba, po kterou může na raketu působit externí síla!)

Naopak vážný argument proti je ten, že plně natankovaná raketa 4G nevydrží. Takže to video prostě není dobré. Scott Manley nebo Fraser Cain by k tomu určitě nepřistoupili takhle zjednodušujícím způsobem jako Everyday Astronaut.

How a little-known loophole lets corporations own space – video | Space | The Guardian
https://www.theguardian.com/science/video/2025/oct/16/how-a-little-known-loophole-lets-corporations-own-space-video

Mozna jsou administrativni prekazky tezby asteroidu poslednich 8-10 let odstranene, ale neni duvod se domnivat, ze by vesmirni prumyslnici, kteri nashromazdili bilionove statni a komercni zakazky, skutecne tezili obtizne dosazitelne asteroidy. Maji jen chemicke rakety a iontove pohony, musi resit vahu, zrychleni, setrvacnost, gravitacni pole, trajektorie, proste newtonovsky pohyb prostorem. Kdyby pouzivali sve patentovane vehikly modifikujici vakuum, tak by jako prvni napsali report na osel.cz, že ano.

ONDRA_99: myslím, že problém je ta konstrukce rakety. Plně natankovaná raketa prostě nezvládne akcelerovat pomocí celkového zrychlení 4G, protože všechno palivo v nádržích by vážilo 4x tolik. Ta raketa by to především konstrukčně nevydržela.

Jinak je v úvaze chyba v tom smyslu, že motory by během zrychlování nemusely běžet na plný výkon a tím ušetřit výrazně víc paliva, které by třeba v první řadě nemuselo být do rakety vůbec natankováno, apod.

O tom maglevu se mluví proto, že by raketa dosáhla zajímavé rychlosti, ale z daleko menším zrychlením, které by nevystavovalo konstrukci rakety takovým silám.

Jinak tu energetickou bilanci vizualizuje úplně špatně. 4 MWh není nic hroznýho, z hlediska akumulace energie je to v podstatě k smíchu. Je to koneckonců ekvivalent množství energie uloženém v palivu na několik sekund letu. To rychlé uvolnění energie není nereáné, akorát místo nesmyslných kovových závaží, které tam prezentují, by šlo prostě použít asi 8x (nebo kolikrát) větší ocelový válec naplněný ... levnou mořskou vodou, která se dá čerpat. Ale konstrukce rampy by skutečně musela být enormní... to se ale týká i toho maglevu.

Pořád si myslím, že čím menší raketa, tím to bude významnější, a taky na konci rozebírají, že pro Electron to smysl dává. Opuštěných kilometrových těžních jam nemáme na našem území zrovna málo :-) Pouze u toho protizávaží není úplně jasné, jak ho na konci toho zrychlování nějak nedestruktivně zabrzdit :-))

ONDRA_99: ono tu nejde o to množství energie, které za těch pár sekund ušetříme, ale spíš o tu efektivitu jejího předání. "gravitační výkon" má prakticky 100% účinnost, což se o předání energii obsažené v raketovém palivu říct nedá. Celková energie obsažená v tom závaží by nebyla závratné, ale ten výkon, tedy rychlost jejího předávání za jednotku času, by byl dost úctyhodný.

BLACKHEAD: v podstatě jsem o tom přemýšlel dřív, zhruba krátce předtím, než SpaceX zveřejnili svůj "beznohý" koncept zachytávání boosteru i 2.stupně pomocí chopstics, a byl jsem trochu inspirovaný primitivním gravitačním zámkem, který rakety typu R7/Sojuz používají k vypuštění rakety teprve v momentě, kdy motory dosáhnou určitého bezpečně vysokého tahu.

Při urychlování čehokoliv, co má na konci letět, totiž máš dilema mezi tím, jak si ověřit, že to má dostatečný tah, aby to letělo, a současně ale nechceš plýtvat palivem během toho přídavného urychlování...

Spíš než Maglev mi to vychází na něco jako prak. Jednak totiž potřebuješ v hustých vrstvách atmosféry získat rychlost směrem vzhůru a postavit konstrukci, která tě při vodorovném rozjezdu na konci vymrští vzhůru znamená, že ta konstrukce bude muset vydržet násobek hmotnosti té rakety, což i u malé rakety budou stovky tun, to samé ten magnetický polštář... spíš megalev, než maglev.

Rozšíření konceptu gravitačního zámku na jakýsi prak, kdy po ověření dosažení určitého tahu garantujícího nějaké minimální zrychlení by se spustil mechanismus nějakého protizávaží (to by nemuselo být ani tak těžké jako celá raketa, kdyby to šlo přes kladkostroj a zátěží by mohla být voda aby to šlo na start připravovat relativně jednoduše), tak by v prvních sekundách letu šlo raketě udělit počáteční hybnost jinak, než jen pálením paliva.

Nemůžu si pomoct, ale za každou tunu paliva ušetřenou v těch prvních sekundách by užitečné zatížení stouplo když ne o tu tunu, tak přeci jen o hodně. Ale pořád si říkám, že kdyby to bylo tak jednoduché, tak to přece zkusí už na začátku v těch 50tých letech, kdy různé výtahy, lanovky a jeřáby byly rutinní industriální řešení a raketové motory byly naopak drahý hi-tech...