Po záchodu řeší Artemis II další velký problém
Astronaut na Artemis II má problémy s Outlookem - Root.cz
https://www.root.cz/zpravicky/astronaut-na-artemis-ii-ma-problemy-s-outlookem/

XCHAOS: ech. opet - vzdycky kdyz od tebe ctu, tam tomu priradim pravdepodobnostni hodnotu 50 %, a pak si to radeji dohledam. fakta a domnenky se nesmi michat.

Ten planek cinskeho letu je moc pekny.

TOXICMAN: tak mi napadlo, jak dlouho se asi Integrity bude nacházet v tom stínu Země? Solární panely tam asi moc nedávaj... normálně letí na nízké dráze přes noční stranu ISS nejvýše asi 45 minut, ale tady na té dráze se už vzhledem ke spojnici Země-Slunce pohybují poměrně pomalu. No, startovali za úplňku a v momentě obletu už Měsíc v úplňku nebude, takže z toho stínu vyletět musej, ale stejně by mi zajímalo, jak dlouho v něm byli.

V Apolle 13 nějak cestou domů šíleně vymrzli, a řekl bych, že to mohlo být právě tím, že vletěli na neplánované dráze do stínu...

Myslím, že jsme se právě dobrali k podstatnému detailu v bezpečnosti mezi Apollem a Artemis: normálně fungující Apollo by bylo (po odhození lunárního modulu, samozřejmě) teoreticky schopné během letu "otočit" a spěchat domů; akorát Apollo 13 nemohlo, protože o servisní modul přišlo.

Ok, teda konkrétně by to fungovalo do 90 minut po TLI, což je zase relativně dost nanic, protože proč by se nečekaný problém objevil zrovna v první hodině a půl, že ...
https://ntrs.nasa.gov/api/citations/19720017278/downloads/19720017278.pdf

Orion tuhle schopnost nemá, minimálně při téhle misi, když provádí TLI vlastním motorem... a musí prostě za všech okolností absolvovat tu trajektorii celou, Zbylé delta-V nejspíš stačí jen na mírné korekce.

nějaká zřejmě vibecoded timeline, ale pro orientaci super

Artemis II Mission Timeline
https://charbonzickpean.com/artemis2mission.html

TOXICMAN: Po padesati letech podobna fotka..:)). Na twitteru jsem videl krasny srovnani.

KAERO: to asi ne, máš pravdu, plán na oblet Venuše byl spíš poskládaný z dostupných dílů a nakonec dostal přednost praktičtější Skylab, ale velké delta-V servisního modulu umožňovalo abort mise po jakémkoliv manévru navedení nejen k Měsíci, ale i na meziplanetární dráhu (ale muselo by to teda být v nějakém časovém limitu po tom odletu)

Když se nad tím zamyslím, tak předimenzované delta-V i tah servisního modulu prostě nejspíš souvisely s tím, že musel brzdit i s natankovaným lunárním modulem na nízkou oběžnou dráhu k Měsíci. Žádná jiná pilotovaná loď takovýhle úkol už nikdy nedostala, takže je jejich dostupné delta-V znatelně nižší. Někde jsem viděl takovou infografiku, teď samozřejmě nevím kde.

Čínský projekt, kdy lunární modul i loď s posádkou letí samostatně až na nízkou dráhu kolem Měsíce, mi popravdě přijde takový přehledný a jednoduchý:


Oba komponenty mají vlastní servisní modul, který je zabrzdí u Měsíce. Samozřejmě, je to minimodul pro 2 lidi, ve stylu Apolla, 8h na povrchu, žádná velká sláva. Ale vypadá to velmi realizovaně a narazil jsem na zmínku, že bezpilotní test (nevím jestli včetně přistání) by mohl být už letos. Čína může překvapit, i když tu pilotovanou loď asi nejspíš vyzkouší nejdřív při letu ke své kosmickou stanici (vypadá jako okopírovaná od Rusů...) a ne při misi ve stylu Artemis 2 (ale opět, chtějí ji testovat letos, a bezpilotní oblet Měsíce by si troufnout mohli...)

KAERO: to by byla zatracená horská dráha. Já to tak nejdřív četl taky, ale nejsou to spíš " - úhlové sekundy?

Hm, ten https://artemis.cdnspace.ca/ tvrdi tohle:
Roll Rate 21.93°/s
Pitch Rate 2.55°/s
Yaw Rate -16.74°/s

Ale pritom v prenosu vidim tu skoro tu samou scenu uz asi patnact minut. To je spis stupnu za hodinu. (Teda doufam ze si pro tohle amici nevymysleli nejake uchylne uhlove jednotky, jako uhlova stopa nebo tak nejak :) Ty mile v ofocialnim prenosu me drti. ).

XCHAOS: "modul Apolla na to byl zbytečně velký, protože Apollo bylo zamýšlené jako univerzální loď i pro lety k Marsu nebo oblet Venuše" - odkud mas informaci ze plan cesty k venusi ovlivnil design apolla? Projekt "Manned Venus flyby" pocital s apollem na let k venusi, ale pokud vim tak spis jako odvozena mise, vyuziti dostupneo hardwaru. Nezda se mi ze by plan cesty na venusi primo ovlivnil vyvoj cehokoliv k ceste na mesic.

XCHAOS: nedopsal jsem větu "setkání na dráze kolem Měsíce jim ušetří tolik, že se to vejde do jediného startu". A "géniové" nebylo myšleno ironicky, do té doby se o tom přemýšlelo hodně z hlediska přímého letu s případným dotankováním...

Vlastně Apollo mělo tak velký servisní modul, protože měl za úkol brzdit celé soulodí u Měsíce. S tím žádný další projekt předtím ani potom nepočítal.

Současnej plán je pro Artemis IV použít Centaur V od ULA, která už byl otestovaný na ULA raketě Vulcan:
Exploration Upper Stage - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Exploration_Upper_Stage

Artemis III co jsem tak zaslechl možná bude úplně bez 2.stupně, i když zase to dotakování landerů by se taky mohlo testovat (ale to se může testovat po oddělení posádky - landery prostě poletí bez posádky a otestují schopnost jak dokovat s Orionem, tak přistát a odstartovat z Měsíce...proč ne... akorát teda SpaceX termín nestihne a ten kdo bude druhý, ten poveze spíš zásoby pro měsíční základnu...)

To dává smysl, protože posadit lidi hned na první pokus o start neotestovaného komponentu je dnes už nepřijatelné riziko (vlastně se to stalo jen jednou v historii a to byl Space Shuttle). NASA chtěla otestovat EUS mj. při použití SLS pro start sondy k Europě s přistávacím modulem (?), ale tahle mise byla zrušena a na jakýkoliv jiný bezpilotní test je ta raketa prostě příliš drahá.

ještě jsem zapomněl: Free return trajectory je dráha s automatickým návratem k Zemi, bez toho brždění a zrychlování u Měsíce. Jediná možnost, kterou si lze jakž takž představit pro "kosmickou turistiku". Brždění i odlet jsou energeticky náročné, natož pak přistání. Nároky na nosič jdou nahoru. Není to tak, že rozdíl mezi Apollem 8 a Artemis 2 je, že to navedení na dráhu kolem Měsíce vynechali z nějakého důvodu snížení rizika a počátečního testování. V dané konfiguraci to není možné ani teoreticky (možná ta DRO dráha... ale ve skutečnosti nevíme a bez EUS spíš asi ne)

Smyslem programu Artemis bylo zůstat na povrchu nebo v blízkosti Měsíce daleko delší dobu, než byly ty cca 3 dny v případě Apolla. Ale zejména pro pobyt na Měsíci pak ta náročnost na množství paliva a počet startů roste astronomicky. Dostat tam něco většího, než byl LM (lunární modul) Apolla je nutnost, ale je otázka, jestli to musí být tak megalomansky obří, jako Starship. No, uvidíme.

XCHAOS: Cina urcite bude v kosmoprogramu v pristich dvaceti letech pro ameriku urcite vetsi souper nez rusko. Otazka je jestli to je dobre.

Terminologie měsíčních letů :-)

TLI - trans Lunar injection, navedení k Měsíci. Energeticky hodně náročné.
TEI - trans Earth injection, odlet z dráhy u Měsíce. Energeticky nenáročné, zvládl by to i Sojuz, daleko slabší loď, než Apollo. Servisní modul Apolla na to byl zbytečně velký, protože Apollo bylo zamýšlené jako univerzální loď i pro lety k Marsu nebo oblet Venuše (fakt!) a bylo poněkud předimenzované (taky byl navržený předtím, než se rozšířily účinné solární panely... palivové články na kyslík a vodík tehdy vycházely hmotnostně líp.. ) Tento manévr Artemis 2 neprovede (nebo sovětský 7K-L1, tedy Zond, který teoreticky mohl předběhnout Apollo 8, ale netroufli si do něj posadit lidi a ti by asi žádný z pokusů nepřežili, i když přítomnost pilota na palubě mohla diskutabilně některé situace řešit...)
LOI - lunar orbit insertion, brždění u Měsíce
LEO - low earth orbit, to znají všichni
LLO - low lunar orbit, dráha kterou využívalo
DRO - distant retrograde orbit, vzdálenější dráha kolem Měsíce, než použilo Apollo. Původně měla být dosažitelná Orionem při použití EUS (exploration upper stage), ale ten byl zrušen. ICPS stačí jen na oblet Měsíce. Proto Artemis 3 bude trénovat s přistávacími moduly pouze na oběžné dráze Země, protože prostě momentálně nejsou schopni dopravit Orion ani na DRM (?) možná se mýlím a nějak by tam přibrzdit dokázali, ale nevím. Hodně ušetří tím, že k Orionu "nepřibalí" komponenty Lunar Gateway, která byla taky zrušena. Brždění a odlet z DRO je méně energeticky náročný, než to bylo u Apolla, ale o to víc energie tím pádem logicky potřebují lunární moduly. Sice není potřeba těžkou návratovou kabinu Orionu vláčet na LLO, ale současně sestup k Měsíci vyžaduje víc paliva a start z něj taky. Dávalo to smysl při použití Lunar Gateway, protože DRO je jednak dlouhodobě stabilní dráha (LLO ne), jednak je snáze dosažitelné ze Země, než LLO. Po zrušení Lunar Gateway to smysl nedává.

Čína pro svoje přistání tedy plánuje poměrně rozumný kompromis, kdy místo jednoho obřího Saturnu použijí dvě střední rakety s vícenásobně použitelnými prvními stupni, ale jinak je architektura crossover mezi Apollem a nerealizovaným sovětským N1-LOK-LK a mají docela reálnou šanci s touhle architekturou ustavit trvalou základnu na Měsíci, dejme tomu za zhruba dvojnásobných nákladů, než je jich stávající kosmická stanice (provozvaná pomocí expendable raket)

Americká architektura po zrušení Lunar Gateway a EUS (exploration upper stage) bohužel smysl nedává, a žádný z hráčů, tedy ani NASA s SLS, ani ULA s Vulcanem, ani Blue Origin s New Glenn ani SpaceX se Starship teď nemají v ruce všechny karty, aby to smysl dávat začalo. Musel by je někdo donutit k velmi efektivní spolupráci, ale za 3 roky se to podle mě nedá stihnout... je tam toho nevyzkoušeného strašně moc a peněz na to bylo uvolněno relativně hodně málo. A bezpilotní přistání na Měsíci se nějak poslední léta nikomu kromě Číny nijak extra nedařej... celosvětový počet neúspěchů je srovnatelný s těmi 60tými léty...