• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    NASA's Perseverance rover uncovers mysterious green spot on Mars | heise online
    https://www.heise.de/en/news/NASA-s-Perseverance-rover-uncovers-mysterious-green-spot-on-Mars-10002389.html
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SEJDA: ne, znovupoužitelnost nezanedbávám, čísla pro Falcon 9 typu payload mass fraction jsou v případě jednorázového použití úctyhodná - a to by je ještě nejspíš šlo zvýšit, kdyby tam nebyly ty nohy (až na to, že Elon nějak prohlásil, že ty nohy tam přidávají strukturální integritu a tak je vlastně už odmontovat nemůže). Jediná raketa, která kdy měla tak vysoký payload mass fraction byl Saturn V (a ano, mimochodem, o znovupoužitelnosti 1.stupně se uvažovalo, protože koneckonců von Braun o tom u své třístupňové rakety uvažoval ještě léta před tím, než se z ní stal Saturn V :-)

    Znovupoužitelnost je super věc, ale režie startu není jen spotřeba paliva, jsou tam obrovské náklady, opotřebení všeho, a pokud bychom dokázali každý TMI k Marsu realizovat třeba pomocí 3 startů místo 15ti, tak si nemůžu pomoct - ale stálo by to za to.

    Troufám si trochu drze odhadnout, že v třístupňovém uspořádání by každý "pomocný" start Starship dokázal na oběžnou dráhu dostat alespoň o 100t paliva víc (ale když bychom se pustili do výpočtů, bylo by to nejspíš DALEKO víc, protože víceméně by se poměr mezi tahem Saturnu V a Starship dal aplikovat na užitečné zatížení, takže by najednou nebylo k "přečerpávání" 150t paliva, ale klidně by v horním stupni zůstalo 300t paliva (které by se ale nikam nepřečerpávalo - natankové horní, 3. stupně by se zadokovaly k sobě a použily jako expendable tahač pro odlet k Marsu. Takhle to je vymyšlené už celá desetiletí, akorát to není jednoduše použitelné na vypouštění tisíců Starlinků, místo odletu k Marsu)

    (tady je třeba spravedlivě přiznat, že u Saturnu V těch maximálních 140t na LEO nebylo nikdy užitečné zatížení, to bylo limitované - to bylo právě včetně částečně natankovaného 3.stupně, který tam dopostrkoval sám sebe... prázdný Skylab vážil míň než 140t, jinak by se nikdy na LEO nedostal)

    Tady je pro pobavení potřeba dodat, že samotný Zubrin se stal velkým fanouškem Starshipu a jako obvykle navrhuje přeskočit Měsíc a letět rovnou na Mars :-) A přivést odtamtud... tunu kamení! No, já říkám proč ne, přivést tunu kamení z Marsu je řádově realističtější, než Mars kolonizovat :-)
    Bypass Moon, Use SpaceX’s Starship To Go Directly To Mars, Says Zubrin
    https://www.forbes.com/sites/brucedorminey/2024/08/05/bypass-moon-use-spacexs-starship-to-go-directly-to-mars-says-zubrin/
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SEJDA: ano, ale základní úvaha je: velikost rakety s požadovanou cílovou rychlostí roste exponenciálně.

    "The delta-v needed is only 3.6 km/s, only about 0.4 km/s more than needed to escape Earth,"

    na LEO potřebuejme delta-v 9.4 km/s (je to více, než orbitální rychlost a laicky ten rozdíl mezi delta-V a oběžnou rychlostí lze označit jako "gravitační ztráty" během startu - mám to od celkem na slovo vzatého odborníka na kosmonautiku, který ale přesný český termín taky nezná, ale prostě dokud jsi na parabolické dráze, jsou tam gravitační ztráty, teprve až když si na oběžné eliptické dráze, ale zase se mění účinnost další akcelerace podle přesné polohy na té elipse)

    Raketa, která zvládne jednotkovou hmotnost užitečného zatížení urychlosti na 12 km/s místo 9.4 km/s ale nebude ani zdaleka "o třetinu větší", než raketa, která doletí na LEO. Ve skutečnosti to bude ještě daleko horší, než rozdíl odporu vzduchu mezi 20 a 30 km/h, když jedeme na kole. Exponenciála je exponenciála, záleží na tom, s jakým jejím kusem se nám zrovna daří pracovat. Rakety pro LEO vypadají jako taková ta část Eifelkovky nad mezipatrem, a vejdou se tím pádem do dvou stupňů. Rakety pro Mars ale začínají s materiály a motory, které máme k dispozici (a nikdy lepší mít nebudeme - viz kniha "Ignition" - ne FOOF fakt není prakticky použitelné okysličovadlo :-)) ), vycházet jako Eifelovka celá, ne jen jako ta část nad mezipatrem.

    Tankování na oběžné dráze je koncept, který byl zvažován v počátcích kosmonautiky, je toho plná taková ta klasická sci-fi. Možná orbital fuel depot někdy bude realitou, kdo ví... Starship ale poměrně konzervativně pouze dotankovává před odletem sama sebe. Jenže počet startů potřebný pro to dotankování je obludný a je jasné, že kosmonautiku tímhle způsobem asi škálovat nepůjde, že.

    Můžeme docela snadno dospět k tomu, že třístupňová verze Starship (s hypotetickým vícenásobně použitelným druhým stupněm) by možná pro to "dotankování" (které může a nemusí být výhodnější, než montáž z více komponent či stupňů, vždy plně dotankovaných) by potřebovala těch startů tankerů třeba třetinu. (nevím, nepočítal jsem to přesně, muselo by se to počítat pro konkrétní architekturu s konkrétním počtem vakuových motorů v 2.stupni, ano, vím, kde na českém webu je javascriptová kalkulačka, kde si s tímhle můžete hrát)

    Vracím se obloukem k tomu, že skutečným důvodem, proč nikdo vícenásobně použitelný druhý stupeň nezvažuje, je prostě potřeba přistávací plochy downrange. Kdyby to byl prám, se zásobou pohonných hmot, a kdyby 2.stupeň skutečně nabízel rychlou znovupoužitelnost (jen dotankování, bez generálky motorů), tak by nezatížený nejspíš dokázal přeletět zpět na hlavní odpalovací rampu. A tenhle manévr by počet startů nutných pro odlet k Marsu mohl snížit 2x nebo 3x (nevím, nepočítal jsem to, odhaduju...)
    JULIANNE
    JULIANNE --- ---
    NASA’s Perseverance Rover Scientists Find Intriguing Mars Rock
    https://www.jpl.nasa.gov/news/nasas-perseverance-rover-scientists-find-intriguing-mars-rock
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: prosímtě, skafandr je stejně přirozená součást živého organismu a jeho ekosystému, jako když si nějaké mořská příšera vleze do ulity nebo rostlina zplodí semena odolná proti vysychání, nebo tak něco. život si vždycky najde cestu a najde si ji i ve vakuu. akorát budeš muset být součástí komplexního ekosystému zahrnujícího i technologii.

    pro začátek, pustina osídlená čistě jen stroji, tedy blízký vesmír, je samo o sobě zajímavý koncept. stejně si hodně povídáme s počítači. proč by počítač, který běží někde v hlazeném datacentru na Zemi, měl být nějak privilegovaný proti počítači, který je umístěný na kosmické sondě? využití resourců v kosmu je přirozené uvažování, když nechecš vydrancovat ekosystém na Zemi úplně do mrtě.

    Kde přesně ve Sluneční jsou místa vhodná k životu, to je zajímavá otázka. Oproti Elonovu "multi-planet species" stavím spíš "space faring species", protože Mars je ještě výrazně méně vhodný k životu, než nejnehostinnější části Antarktidy nebo nejvyšší hory na Zemi. Otázka je, kde to teda je vhodné. Otevřený vesmír je z řady hledisek problematický, např. stínění proti radiaci, apod. Volně létající habitaty obstojí jako výzkumné stanice nebo hotely, či ubytovny pro badatele, ale pro trvalé osídlení jsou nevhodné.

    K pásmu asteroidů vzhlížela řada autorů už od začátku éry kosmonautiky... zejména je to spojené s představou těžby, což je idea, kterou znovu oživuje mise Psýché. Já ale celkem lobbuju i za pilotované expedice. Delta-V je srovnatelné s Marsem, sice potřebujete větší, ale zase je snažší u planetek zabrzdit a odletět a většinou hodně jednoduché i přistát. Se solární energií je to horší než na Marsu, jen asi devítina místo čtvrtiny, ale to lze řešit levnými koncentrátory (proč vlastně sondy jako Juno nebo Lucy mají obří solární panely, místo aby použily levné koncentrátory z alu fólie?). Hlavně by se ve vnější části pásma asteroidů měla vyskytovat zmrzlá voda, což ve vnitřní sluneční soustavě není možné, a oproti stěhování mezi gravitačními studněmi je možné si ji mezi asteroidy celkem levně posílat, apod. Asteroidy jsou už taky relativně daleko z hlediska solárních erupcí, což na Marsu pořád ještě je problém (nemá ionosféru, takže jako planetární ochrana bude "kolonistům" celkem naprd). A když už lézt někam pod zem, tak je jedno, jestli asteroidy nebo Mars...

    Pásmo asteroidů je podle mě ideální pro astronomická/kosmologická pozorování. Třeba dost podstatné měření paralaxy tam má daleko větší základnu, než jen 2AU jako mají k dispozici sondy poblíž Země. Stínění od rádiového šumu Země je zadarmo, takže na hledání mimozemských civilizací taky fajn. Nízká gravitace umožní z vytěženého materiálu vytvářet rozsáhlé volně letící konstrukce (třeba různé teleskopy), což teda u Měsíce ani na Marsu nejde ani náhodou. Mars možná umožní hrát si na Zemi, ale hodně blbě. Pásmo planetek naproti tomu nabízí hrát si na kolonizaci hlubokého kosmu: bude tam spousta destinací, mezi kterými bude potřeba stěhovat suroviny. Přelety budou trvat dlouho, ale ne v řádu generací, bude to spíš podobné začátkům dálkové mořeplavby (tzn. roky). V řadě ohledů je to ale snazší destinace, než ten Mars - pouze vyžaduje odhodlání fakt v tom kosmu žít, odstěhovat se tam třeba na 10 let (ale tohle má historicky na Zemi mnoho precedentů, že lidé žili jako strážci majáků, apod.)

    Za života naší generace to asi nebude pásmo asteroidů, ale spíš ty základy u jižního pólu Měsíce, ze kterých bude snadný únik zpět na Zemi v řádu dnů a kde si je možné představit kyvadlovou dopravu (i když nevím, jestli na bázi obřích Starship, kde úspory z rozsahu podle mě neoffsetují to, jakou masu je potřeba stěhovat druhým směrem... pokud vůbec se to dotáhne, tak to skončí jako jednosměrná nákladní doprava...)
    DRON
    DRON --- ---
    RIP: opavsky Mars ma 11mm, to je na osidlovani pomerne malo...
    RIP
    RIP --- ---
    SEJDA: Náhodou, osidlovat Mars v Opavě je mnohem jednodušší, než se s tím pracně a nákladně trajdat na Mars.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    Hodne provokativni jmeno ..

    Czech Mars Society – Společnost pro osídlení Marsu v Opavě
    https://www.marssociety.cz/

    https://www.youtube.com/@Czech-Mars-Society
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Dnes večer přednáška zdarma v Moravské zemské knihovně

    Jaderné zdroje pro návrat na Měsíc a expanzi na Mars | Moravská zemská knihovna v Brně
    https://www.mzk.cz/sluzby/akce/jaderne-zdroje-pro-navrat-na-mesic-expanzi-na-mars

    A kdo nestihne tak:

    RNDr. Vladimír Wagner, CSc., Když do vesmíru, tak s jádrem!
    https://www.youtube.com/watch?v=MG1as-qFQYk
    BLACKHEAD
    BLACKHEAD --- ---
    TOXICMAN: Vzhledem ke vzdalenostem a velikostem bych to videl na Mesic, Zeme, Mars, Jupiter, Slunce a hura mimo slunecni soustavu... :-D

    #kecy #pomatene
    (maly patek, zitra je svatek)
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    KAERO: ono trochu chybí i měřítko. Rover Curiosity je už fakt hodně velký.


    LYCO
    LYCO --- ---
    SEJDA: i tak teplota kolísá mezi 5 a 37 ˚C. Navíc mají různé přístroje různé požadavky na teplo, ChemCam má třeba infračervené senzory které potřebují chlad.
    Přemýšlím jestli cílem není zvětšit povrch, aby se snáz odvádělo teplo. Ale podle diagramů to vypadá že chladící/vyhřívací trubky vedou jen ve dvou rovinách, takže možná ne?

    (Zdroj: The Design and Engineering of Curiosity: How the Mars Rover Performs its Job.)
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    SEJDA: nechci spekulovat o tom, jestli ten vrtulník zkoušet znovu. jen že jsem našel, že na zjištění jejich vzdálenosti existuje mapa https://mars.nasa.gov/mars2020/mission/where-is-the-rover/ a co mě překvapuje, že jsou od sebe dost daleko (předpokládám, že Ingenuity komunikuje přes Perseverance)
    každopádně byl Ingenuity náramně úspěšný pokus, který bude mít určitě mnohé následovníky.
    JISKRA
    JISKRA --- ---
    SEJDA: Kvůli komunikaci v nějakých prdelích je zcela jasně znečištění oběžné dráhy 12 tisíci satelity stupidní nápad. Konečně - někteří lidé už halucinují ze znečistění prostředí a přitom ignorují, jak jej znečišťuje Musk svými raketami - to jsou tisíce a tisíce tun spáleného paliva. A Muskovy družice jsou z pohledu astronomů znečištěním vesmíru, protože ruší pozorování.
    Co tam mám na Muska dále? Jeho blábolení o letu na Mars a jeho osídlení je mimo realitu. Někdy se ten člověk chová dětinsky.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    BLACKHEAD: to medzi hviezdami je len take teoreticke konspirovanie, skor ma zaujima to prakticke vyuzitie na internet zem-mars :)
    CHAOS_RK
    CHAOS_RK --- ---
    LYCO: Jedna informace z Vami poslaneho odkazu, ktera by vam mohla krapet pootevrit oci: Start Starship, az bude hotova bude stat kolem $1.000.000, kdyz to porovname s $2.500.000.000 s vystavbou dalsi SLS... Tzn v pripade jen jednoho startu je Starship 2.500x levnejsi nez SLS... A kolik budou celkove naklady na 10 startu? Nemluve o tom, ze Starship vynese o ~50% vic nakladu na LEO a nenasel jsem kolik nakladu by byla SLS schopna dotlacit na Mars...
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    Prave vyslo: A City on Mars: Can we settle space, should we settle space, and have we really thought this through? od Kelly a Zacha Weinersmith (smbc-comics.com, Soonish), aneb, podrobna analyza toho, co vsechno by prinesla kolonizace Marsu. Jeste jsem necetl, ale podle predchozi zkusenosti s autorama to bude pravdepodobne super.

    https://www.amazon.com/City-Mars-settle-thought-through/dp/1984881728/ref=sr_1_1?crid=26EY3RYOJD6WI&keywords=city+on+mars&qid=1699982897&sprefix=city+on+mars%2Caps%2C272&sr=8-1
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    @MarsCuriosity
    For the next two weeks, I won't receive commands because of Mars solar conjunction, which is when Earth and Mars are on opposite sides of the Sun.

    I'll miss my team – but that doesn't mean I'll stop working! I'll have weather and radiation analyses ready when we talk again.

    DRAGON
    DRAGON --- ---
    Tady si někdo slušně ulítl na fantazii. Do roku 2027? Imho ani omylem..

    Ze Země na Mars za pouhý měsíc. Zahájen vývoj motoru poháněného jadernou fúzí | Nedd.cz
    https://nedd.tiscali.cz/ze-zeme-na-mars-za-pouhy-mesic-zahajen-vyvoj-motoru-pohaneneho-jadernou-fuzi-1-560991
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam