MIGUEL:
KATIA:
Mno delam solid state NMR, a kdyz nam ted zrusili grantovou agenturu AVCR, chteji snizit rozpocet, tak financni stranka neni nic moc. Navic ziskat grant v nynejsi dobe to chce mit prumysl v zadech, protoze dnes muzes ziskat grant jedine z MPO a tam je pozadavek ze minimalne 10% musi jit ze soukromeho sektoru. Dalsi co me sere je to ze je jedine pracoviste s timto zamerenim takze uplatneni? Mozna v budoucnu. Jako velke pozitivum vidim to ze jsem prisel do noveho oboru a davam to, ale to me utvrzuje v tom ze kdyz pujdu kam pujdu dam to...

SMOOKE: myslim, ze to je tak trochu prilezitost se priucit jeste dost novym vecem, ktery se budou hodit i praxi, zalezi jake je tvoje zamereni, ja jsem se treba na doktoratu naucil aplikovanou matematiku a rozumet a vytvaret simulacni modely, klidne si muzu predstavit, ze vedu opustim a bude me zivit prevazne to, co umim z doktoratu, ale znam taky lidi, kterym to nic neprineslo a pak proste odesli makat, jako zalezi, ale prace ve vede je fajn i po financni strance, kdyz sezenes teda fajn uvazek

SMOOKE: zalezi, v jakem oboru hodlas pusobit, ale obecne bych rekla, ze spis ne, skoro to i muze pusobit naopak jako 'prekvalifikovanost' atp.. v humanitnich vedach podle me postacuje udelat si PhDr.
ale pokud bys treba chtel delat v technickych oborech v aplikovanem vyzkumu, tak se podle me doktorat hodi, ale v tehle oblasti nemam osobni zkusenosti....

zdar bando vzdelancu, mam takovej dotaz - mate pocit ze doktorandske studium je k necemu pokud clovek nechce zustat ve vedecke sfere?

aha :-)

ne-li hůř než štěně v pořadu Chcete mě.. tatare:o)))

COURT: ne li hůř než co?

Tak jsem dělal v pátek přijímačky do Olomouce na české dějiny a zítra budu zkoušet ještě na HTF UK. Připadám si trochu jak štěně v pořadu Chcetě mě. :-D

Tak jsem právě zjistil, že se můžu exmatrikulovat, nebudu pak platit studijní poplatky a znovu se imatrikulovat až těsně před odevzdáním disertace. Chytře to tady ti Švýcaři mají, jen co je pravda... :-)

u nás se počítá i přerušení, pokud vím

COURT: imho - aktivni studium 7 let, mezitim preruseni (to se do toho nepocita), co vim tak bylo snad na max. 2 roky v kuse... ale jak moc opakovane, to netusim, to asi taky zalezi na tvem vedouci, co ti schvali... a jakej je duvod ;-)

GOBERS: jasne, ja proste uplatnuju meritko v danem pripade podle sebe, coz je myslim mozne...

KATIA: No jasně, jako otázku osobního rozhodnutí to naprosto chápu a respektuji, ale trochu se bráním tomu, dělat z toho nějakou principielní záležitost.

GOBERS: ja jsem o tom dost premyslela a me by ty zmeny vadily, nebudu to moc rozepisovat, ale proste to beru tak, ze na pase, dokladech mam jedno jmeno a v zahranici fakt jakoukoliv zmenu berou jako jine jmeno (uz se mi slozite vysvetlovalo, ze proc mi nekdo rika katka a nekdo katerina a ...... asi vis o cem mluvim :-) a proste bych musela do nekterych dokumentu psat jmeno jedno a do jinych druhe... navic s ohledem na publikace, bych vlastne vystupovala pod dvema jmeny, taky nic moc ;-)

KATIA: No tak z hlediska jazykového to samozřejmě jiné jméno není, je to normální adjektivní případně přivlastňovací koncovka z českého gramatického repertoáru (proto se mimochodem ještě na počátku 20. století psala svobodná ženo -ová a vdaná -ova). A když se ptáš na ty Češky a Čechy v zahraničí, tak těch, co si přizpůsobují své jméno nebo příjmení gramatických zvyklostem cizího jazyka, znám více než dost (pokud jde o jméno, tak třeba já osobně celkem důsledně píšu Peter, abych pořád nemusel vysvětlovat, že jsem se o to jedno chybějící e neuklepl). Nepředpokládám, že bys měla něco proti tomu, když by Ti třeba v němčině v genitivu ke jménu připojovali genitivní -s (nebo ano??) a to je úplně stejná úroveň "komolení".

KATIA: To jsou samozřejmě spíše argumenty estetické a subjektivní. Nicméně s ústřední tezí o reciprocitě souhlasím, používat české koncovky v cizím jazyce mi moc logické nepřijde (jakkoli třeba ve starší němčině se to s latinskými jmény dělá, ale to je taková parádička, aby člověk ukázal, že je vzdělaný. :-D).

doporucuju precist tohle, myslim, podle me je to fakt vystizne: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/josef-kaspar.php?itemid=6030
O přechylování trochu z druhé strany

GOBERS: je to komoleni, protoze to je jine jmeno, nez jak se ten clovek jmenuje. znas cesku, ktera si v zahranici to -ova odstranuje a prizbusobuje se lokalni gramatice??? pripadne si pridava lokalni koncovky?? moc jich neni, snad jenom kdyz tam ziji trvale. a ja sama to delat nehodlam, protoze se tak proste nejmenuju. moje jmeno je celek i s tim ova a takhle se proste jmenuju vsude :-) a totez proste garantuju i osoba, z jejichz textu cituju (obzvlast, kdyz si vezmu, ze treba nektere znam osobne, tak to by mi prislo fakt prdly najednou jim menit jmeno....)

KATIA: No tohle je logika, se kterou se nemohu ztotožnit. Používání jména ve shodě s naší gramatikou přeci není žádné komolení. To by se to také dalo úplně obrátit a říci, že je komolení když se třeba v němčině řekne "die Doktorarbeit des Herrn Novak" a ne náš správný genitiv "die Doktorarbeit der Herrn Nováka".

ANDREJKA: V bibliografické citaci důsledně podle knihy, v textu bych ale já osobně přechyloval (pokud bych psal česky :-D).

GOBERS: jasne, lingvisti prosazuji to, ze cestina prechyluje a proto je treba pridavat -ova a prechylovat krome vyjimek. ja zastavam to, ze ty osoby se nejak jmenuji a ja jim jmeno nekomolim podle nasich pravidel, stejne jako ho v zahranici nekomoli nikdo moje jmeno. nicmene neni to zadna norma, rozhodnout si to muze kazdy podle sebe.

ANDREJKA: presne...

GOBERS: a co seznam pouzite literatury, tam by se melo taky napsat napr. steinova, l.: ........?? protoze jestli ano, tak je to divne, uvadet jine jmeno, nez co je na knize. jestli ne, tak mi zase nesedi, ze v seznamu by bylo stein a v textu podle steinove... nebo i v zavorce steinova 2000 atd..