GIOMIKY: ale prosimte tohleto je starej znamej obrazek, bavme se o vednich oborech, ac to neni optimalni a je kolikrat problem se v tom najit, ale uvazujme cleneni vednich oboru podle panelu GACRu. A ted kolik panelu akceptuje navrh projektu v cestine? Pro kolik z celkoveho poctu vedeckych a akademickych pracovniku jsou tyto panely urceny. A ted jeste muzu hodit argument za ktery me tady par jedincu uz uplne zaslape (ale berte to s nadsazkou), jake procento z celkoveho budgetu GACRu jde na projekty, jejichz navrh je psany cesky?

vyjimka samozrejme potvrzuje pravidlo.

a jeste dalsi vec. Anglictina je univerzalni jazyk uvnitr vedeckych komunit rozhodne dele nez 30 let a anglicky umeli vyznamni cesti vedci i za komancu.

GIOMIKY: ...

GIOMIKY: jako ja si troufam nesouhlasit. pokud budeme uvazovat obory technicky, biologicky a lekarsky (samoztejme ze pravnicina a jine humanitni veci jsou neco jineho) tak anglictina JE jedinym univerzalnim prostredkem pro komunikaci uvnitr vedeckych komunit. a skutecne nejvice kvalitnich soucasnych podkladu proste je psanych anglicky, protoze je to efektivni, kazdy tomu rozumi. pokud pises svoje prace cesky, tak tim logicky silne omezis segment svych ctenaru. coz je zbytecne, kdyz cesi preci anglicky umi.

MIGUEL: Ne vsechno vedeni Sveta je v anglictine. Dokonce si myslim, ze to zvetsuje jazykovou barieru. Treba se za 10 let budeme ucit novej jazyk (jako pred 30-ti). A kdo si dneska precte progresivni prace v rustine? Chapu, ze ted se to muze zdat jako neskutecne a k technickym pracem to patri... ale nejenom globalizaci a prirodovedou je clovek ziv.

MIGUEL: mým oborem jsou výtvarná umění, konkrétněji vizuální komunikace — a oblastí mého zájmu je především československé písmařství (návrh písem) :)

Drtivá většina disertací v tomto oboru (vč. kurátorských studií) je psána v mateřštině. Sám vizuální komunikaci přednáším a s ohledem na množství Erasmus studentů jsou mé přednášky povětšinou anglicky — s odbornou angličtinou tedy problém nemám, v rámci mezinárodních konferencí a workshopů jsou mé příspěvky pochopitelně též v angličtině (jen pro pořádek poznamenávám, že v uměleckých oborech to je ale s publikační činností dost odlišné, spíše se počítají tvůrčí výstupy). Přesto jsem i já svoji disertaci psal v češtině — a důvodů je hned několik.

Tím nejzásadnějším je katastrofální úroveň teoretického zakotvení oboru u nás, a to především po roce ’89 (přičemž ani předtím to nebyla žádná velká sláva) — díky svobodě podnikání spojené s masivním nástupem digitálních technologií (obé samozřejmě nadšeně vítám, aby nedošlo k omylu :D) bohužel došlo k děsivé bulvarizaci oboru. Připočtěme specifika uměleckých studií (u kterých je pochopitelná snaha na vedoucích pozicích mít především vynikající umělce, publikační schopnosti jsou zde vedlejší) a výsledkem je, že v porovnání s obory tzv. volného umění je ve vizuální komunikaci situace vpravdě tragická. Jakékoliv odborné práce tak pomáhají především v lokálním kontextu — a v tomto ohledu mají mnohem větší dopad, jsou-li psány v češtině.

Druhým důvodem, který opět souvisí se specifiky (jistě ale nejen) uměleckých oborů, je poměrně úzká skupina těch, kteří mohou disertační práce opravdu zodpovědně vést (s ohledem na odborné znalosti a akademické postavení) — a drtivá většina z nich bohužel s odbornou angličtinou trochu bojuje. Což je sice smutné, ale zkrátka je to tak.

Samozřejmě mám v plánu disertaci i přeložit do angličtiny, neb mým cílem není jen přispět do odborného diskursu v domácím prostředí, ale pochopitelně i v tom mezinárodním — ale za daných podmínek prostě byla vhodnější čeština, angličtina by byla jen nesmyslným honěním si ega.

Tak či tak — spojovat angličtinu s kvalitou disertací je nonsens (jo, chápu, že to byla částečná nadsázka ;), i když samozřejmě souhlasím, že v mnoha oborech by měla být standardem ;)