DOCKINEZ: Jako ona je prdel se do něj pustit, člověk se něco dozví jak o těch komponentech, tak hlavně o sobě. Můj první slepák byl super rigorózní test Audionet Prelude vs. na koleně dělaný DPA 380, kdy nás bylo dobrejch deset u borca doma, ten nachystal židle, obývák, plenty, přepínal, rozdal nám formuláře s kolonkama, čaj, vodu, pivo, přepínalo se tisíckrát A na B a B na A a pak i něco na něco, měl tam i chytáky, trvalo to celej den, byla to prča. Kromě toho, že jsem zaznamenal *nějaký* rozdíly mezi zesilovačema a ověřil si, jak moc se pletu v určení "poznej přístroj" a začnu přisuzovat dva charaktery jednomu zesáku, jsem taky zjistil, jak probíhá křivka citlivosti na rozdíly, jak to je zkraje všechno stejný, pak nastupuje zostřené slyšení, kdy to naopak hraje "úplně jinak" a "je to jasný", pak zase přijde poslechová únava a je to všechno stejný... slepáky jsou legrace - do nějaké míry. Postupem času se to všechno zpřesní a zrychlí, jak přicházejí zkušenosti. Není důvod je nedělat. Ale žádnej slepák nenahradí možnost mít doma dva týdny, měsíc, dva měsíce dva přístroje zároveň, žít s nima, ocenit klady i zápory obou. Třeba slepák beden by se vůbec nemusel dělat, ty jsou slyšet hned, a i tak se u dvou stejně dobrejch člověk hned nerozhodne, který by si radši nechal, který jsou lepší. Martin Logan Monolith III nebo Quadral Titan Mk V? To je mimochodem dilema, který řeším už roky. Identifikace rozdílů je stejně jen napůl cesty k cíli, kterým je volba pro tebe lepšího zvuku, druhá půlka je jejich vyhodnocení a to trvá, trvá a trvá. To ve slepáku už vůbec nejde udělat. Je to prostě nějaká metoda se svejma výhodama a limitama, toť vše. Její zbožštění je nesmysl.