POLMO: Asi jediné, na čem se s Machalíkem shodneme, že značnou část hodnoty špičkového hi-endu tvoří i emocionální složka (design atd.), která se zvukem nemá nic společného. Ale to už jsem tu psal víckrát a jasně řekl, že toto nezpochybňuji. Pro debatu čistě o ZVUKU to ale není podstatné a (nejenom) proto mi ta věčná přirovnání k ženským apod. připadají nesmyslná. A zatím nikdo tady naplno neřekl, že si třeba tlusté reprokabely kupuje jenom proto, že se mu líbí. Vždycky je snaha takový nákup hájit i lepším zvukem.
ALI_GATOR: Machalík neoznačuje externí zdroje jako "pindy". Takový výrok by bylo možné napadnout a dál o něm diskutovat, což by nutně vedlo i k diskuzi o daných argumentech a to je nežádoucí, protože pak by musel nějak argumentovat i on sám.
Proto jenom stále dokola prohlašuje, že osoba předkládající argumenty je nekompetentní (slušně řečeno :) ) a odmítá se těmito argumenty vůbec zabývat. Bez ohledu na to, že by jako platné byly uznány v jakémkoli jiném oboru (pokud by nebyly vyvráceny ještě silnějšími protiargumenty) a takovýto způsob "diskutování" by těžko byl trpěn jinde než tady.
Doteď jsem od nikoho nečetl žádný validní argument, proč by měl být slepý test méně citlivý než dlouhodobý poslech.
Je evidentní, že změny jednotlivých vlastností zvuku (výšky tónu, jeho barvy, či hlasitosti) jsou snáze detekovatelné při přímém přepnutí, než nějakým dlouhodobým poslechem s delšími přestávkami. Není logické, aby tomu při porovnávání změny komplexního signálu bylo jinak.
A nabízí se i přímá analogie s očima - nepatrnou změnu barvy nebo její sytosti určitě snáze poznáme, budeme-li moci přeskakovat očima z jednoho políčka na druhé, než kdybychom museli obrazovku vypnout a pro zobrazení druhé barvy opět zapnout. Myslí si snad někdo, že u komplexního obrázku by situace byla jiná? Že by u dvou téměř shodných fotografií poznal nepatrné rozdíly snáze, kdyby se nemohl podívat na obě fotky "současně"?
I to, co víme o echoické paměti, jasně zvýhodňuje možnost okamžitého přepínání. A především, v minulosti byl proveden
experiment, který větší citlivost slepých testů oproti dlouhodobému poslechu potvrdil.
Přitom by se od výrobců hi-endu a hi-fi magazínů, kterým slepé testy zrovna do karet nehrají, dalo logicky očekávat, že jejich validitu nějakou takovouto exaktní metodou zpochybní. Nic takového se ale nestalo resp. o ničem takovém nevím. Proč asi?
Takže pokud někdo takový argument proti slepým testům má, tak sem s ním. Hlášky typu "vyndej hlavu z prdele a vstaň od počítače", jím rozhodně nejsou :).