MACHALIK: MACHALIK: Tak znovu... Nejde o to, abys sám aktivně naslepo testoval. Ale pokud tisíce slepých testů např. ukážou, že rozdíly mezi zesilovači nejsou slyšitelné, tak je zbytečné si připlácet za "lepší zvuk" a lze se soustředit jen na parametry (např. výkon), design, ergonomii... A hlavně lze ušetřit.

SVANC: No nevyseru se. Chci vědět, k čemu je nám užívání testovací metodiky, kterou "dojdeme ke zjištění, že rozdíly mezi jen trochu slušnými komponenty jsou menší, než dokáže člověk ušima poznat."

Tak prostě jsme ve shodě?
1) Postavím proti sobe dva [jen trochu slušné] komponenty ve slepém testu.
2) Co zjistím? Že mezi nimi neslyším rozdíl.
3) Věděl jsem to ještě před započetím testu? Ano, věděl.
4) Proč jsem ten test dělal?
5) Má smysl dělat příští slepý test?

AXTHEB: Jakto? Takže když tam přidám klauzuli o "jen trochu slušných komponentech", tak už shodné budou? Hele, pro mě za mě, klidně.

MACHALIK: Ok, tak abych ukojil tvoji slovickarskou obsesi, tak [Slepym testem dojdeme]

MACHALIK: Z prvni vety vyplyva, ze existuje nejaka hranice, pod kterou ty rozdily slysitelne jsou, kdezto ta druha veta to popira.

(Ačkoli teda opravuješ Svanca, protože "ke zjištění" pronesl on.)

AXTHEB: Akceptuji tvoji opravu. Vysvětli mi prosím rozdíl mezi oběma větami. Díky!

Znamená věta "[Slepý test slouží] k zjištění, že rozdíly mezi jen trochu slušnými komponenty jsou menší, než dokáže člověk ušima poznat." to stejné jako "Při slepém testu VŽDY zjistíme, že NIKDY neslyšíme rozdíly mezi komponenty."?

neznamena.
Navic to neni [Slepý test slouží] ale [Ze slepych testu vyplyva].

SVANC: Kriste pane, takže jsou ty rozdíly poznat nebo ne? Vždyť pět let říkáš, že ani mezi Yamahou z marketu a superdrahejma dělenejma koncema od nevím koho není nic poznat, a to ani když máš možnost vyhrát deset tisíc dolarů.

Pomož mi porozumět. Znamená věta "[Slepý test slouží] k zjištění, že rozdíly mezi jen trochu slušnými komponenty jsou menší, než dokáže člověk ušima poznat." to stejné jako "Při slepém testu VŽDY zjistíme, že NIKDY neslyšíme rozdíly mezi komponenty."? Protože mi přijde, že jo. Pokud jo, tak jaký má smysl používat testovací metodiku, jejíž výsledek je předem znám a je to, že všechno je stejné?

MACHALIK: K zjištění, že rozdíly mezi jen trochu slušnými komponenty jsou menší, než dokáže člověk ušima poznat.
To je ovšem to, co ty nikdy nepřipustíš, i kdyby hromada fakt jasně ukazovala, že přesně takhle to je :)

SVANC:
AXTHEB:
To je přece to stejný. Při slepém testu vždy zjistíme, že nikdy neslyšíme rozdíly mezi komponenty. To je to, co zjistíme.
Ještě jednou, chlapi: při slepém testu VŽDY zjistíme, že NIKDY neslyšíme rozdíly mezi komponenty.

K čemu je dobré používat takovouto metodiku?

SVANC: Rád bych, abys po letech začal být ve svých výrocích konkrétnější.
Hele, pokaždé je k dispozici určitý rozpočet. Nikdy není neurčitý. Ta věta nic neznamená.
Co říkáš tedy je, že kupujeme-li aparát (za určitý = jakýkoli rozpočet), je rozumné za vše kromě beden utratit "co nejméně". Kolik to je? Co nejméně může znamenat onu integrovanou zvukovku - there goes the player - z ní dvojlinku Hama do zesilovače z Tesca za 799 korun (předpokladem je, aby měl dostatečný výkon) a z něj dvojlinku Hama do libovolně drahých beden (there goes zbytek rozpočtu).

Je to to, co říkáš? Pokud ne, můžeš definovat ono "co nejméně" v oblasti CD přehrávačů a zesilovačů (předpokládejme automaticky integrované, protože to je stejné jako dělené)? Stačí mi částky. Třeba DVD přehrávač do tisícovky a zesilovač do tří tisíc. K tomu Dali Megaline za milion korun, byl-li určitý rozpočet milion a čtyři tisíce. Kabely zanedbáme.

Fakt jsem se teď rozhodl zjistit praktickou stránku tvých názorů a doporučení. Prostě si stavím aparát. Mám na něj určitý rozpočet. Poraď mi. Bez prdele.

MACHALIK: SVANC.

AXTHEB: Počkej, jakto? Přece metodou slepého testu zjistíme, že nic nezjistíme. To je to, co jsme zjistili. Opakuji: slepý test hifi komponentů odhalí skutečnost, že nepoznáme žádné rozdíly mezi komponenty. On neodhalí, že tam žádné nejsou - ostatně tam objektivně jsou, každý komponent přece na škopku měří úplně jinak - jen se zjistí, že je nepoznáme. Máme tedy metodu, která spolehlivě zajistí, že nepoznáme rozdíly mezi komponenty.

K čemu je taková metoda dobrá? Proč se k ní upínat? Jaké je její reálné uplatnění?

MACHALIK: Říkám to, že když máš k dispozici určitý rozpočet, tak je rozumné za přehrávač, zesilovač a kabely utratit co nejméně. Přitom pokládám za samozřejmé, že si člověk koupí přístroje, které se mu líbí a vyhovují parametry (např. výkon zesíku) a ne vyslovené shity. Díky tomu ušetříš peníze, za které získáš lepší zvuk koupí dražších beden, na které bys jinak neměl.