• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    AMAROKHIFI & TOP AUDIO
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    Jeste lek na rakovinu prej furt hledaji, blbci. Nechces se o to pozajimat a neco navrhnout? S timhle talentem by to mela bejt hracka. Rozmichas vrani oko s konskym trusem a spetkou cementu - nic horsiho v podobe jidla lidsky telo nemuze potkat. A je to!
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    MATT: Jsi hlavička, přišel jsi na to. Obdélník a pak rozdíl. Nechceš to jít někomu poradit? Hledači realistickejch signálů budou nadšení.
    MATT
    MATT --- ---
    MACHALIK: aha, tak to já bych zesík propísk ctvercem 1 Hz - 50 kHz a pak udělal rozdíl, pozoroval co se kde objeví. nic horšího v podobě audiosignálu snad ten zesík potkat nemůže..
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    Jestli sem chodí nějakej konstruktér, tak mu lezou oči z důlků, do exaktního rozboru se samo může pustit a v celé šíři mě opravit. Na vymyšlení hudbusimulujícího signálu pracují lidi odjakživa, zkoušejí směšovat různé bursty a šumy, problém je ta aperiodičnost a nepředvídatelnost, výsledky jsou neuspokojivé. Nemůžu teď najít to vlákno, kde se řešily testovací signály a metody vyhodnocení, ale našel jsem třeba toto, kde je to popsaný taky: http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=15376
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    MATT: Se většinou měří THD (total harmonic distortion), to je víceméně to, s čím se dnešní člověk spokojí, že když to je dobrý (pod desetinu procenta), tak zesák je jakože dobrej. V reálu se do zesáku pustí sinus a sleduje se, jak se rozloží harmonický:



    Problém je, že zesák s výraznou druhou harmonickou a nonexistentníma vyššíma harmonickejma může toto číslo THD = 0,015 % mít stejný jako úplně jinej zesák, kde jsou přítomny všechny harmonický (třetí, osmá, patnáctá, všechny), ovšem všechny velmi malinký. To číslo však, což můžeš chápat jako jakejsi součet, může bejt stejný. Zvukový charakteristiky těch zesáků budou velmi odlišný. A ani jedno z toho (měření statickým sinem, případně dvěma siny, to je pak intermodulační IMD) neříká nic o stabilitě konce, chování v zátěži, jeho linearitě, chování v odběhu z limitace - prostě to číslo je téměř bezcenný. Jak kdybys hodnotil auto jedním číslem. Kvalita jízdy = 87 %. Bohužel, tak to nefunguje, a konkrétně na odezvu zesilovače na hudbu = náhodný signál s extrémními špičkami, který se pouští do neznámé výhybky a reprosoustavy = zátěže, odkud se zase vrací zpětné proudy zpátky do konce, neexistuje zatím uspokojivá měřicí metodika. Měří se toho hodně, dohromady to dá nějaký obrázek, ale předpovědět chování systému při forte orchestru s tympány, takový signál není. To se dá až slyšet. THD jako takové je téměř bezcenný údaj - a přitom nejpoužívanější. Total Distortion je pod 1 %. No není to krásný údaj?
    POLMO
    POLMO --- ---
    MACHALIK: fajn citanie :) btw chodim sem momentalne casto, ale neprispievam...

    SVANC: uz som to spominal, predok PRE1 vs P1SE
    pre1
    http://www.bvaudio.sk/pre1.htm
    p1se
    http://www.bvaudio.sk/p1se.htm
    MATT
    MATT --- ---
    A tak se ještě zkusim zeptat. Jak se měří chyby těch zesilovačů? Ty čísla co se udávaj, jak se to počítá? Když se na to podívám z pohledu analýzy časovejch řad, tak jedno číslo v procentech může bejt i pěknej podvod.
    MATT
    MATT --- ---
    MACHALIK: tys to psal na ctyrikrat? stane se ;) ale uz toho necham. s tim slepakem tanoju a visatonu si trefil hrebicek na hlavicku. ale jak jsem psal, ja si (zatim) vystacim s tim co mam.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    Už si vzpomínám, taky tu byl Audiomat Solfege, to byl příjemnej zesáček, ale strašně slabej, na Matrixy nepoužitelnej, taky ještě Revox B242 a pak jeden kámoš měl cosi od Petříka, pokud se nepletu, tak toto, bylo to legrační, zapínalo se to klíčkem :)
    Bryston byl prostě v té době náš top.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Já si osobně myslím, že by to muselo jít na známé sestavě poznat (= ne u cizího borca na cizích bednách), ale nesmělo by být cílém zmást testovaného, protože to lze vždycky. Vždycky.
    Oba zesáky měří nějak tak, jak zesáky měří, ten bastl pak o něco asi líp než Bryston, protože borec si s tím dal záležet (plus kompenzoval kde co v tom jednom konkrétním kusu, hrál si s tolerancema součástek atd.). Nebyl by tam ale nějakej zásadní rozdíl v THD - myšleno že jeden je o světelný rok jinde než druhej.

    Ad Bryston - co na to říct. Prostě do té doby jsme si mysleli, že je to fakt dobrý (taky bylo). Srovnávali jsme Brystona se vším možným, co bylo k dispozici - třeba ten druhej majitel Matrix 800 je měl pověšený na čtyřech kusech Studer A68 (každej reprák měl de facto svůj vlastní konec), Bryston byl i tak spolehlivě lepší (dynamika, basy, zvládal větší hlasitost, hrál s větší suverenitou). Taky tu byly různý DPAčka všude, tak samo Bryston byl lepší, pak nějaký Accuphase integrovaný, relativně nízký, ale obecně nějaká extratřída se tady v té době nevyskytovala. Bavíme se o roku cca 2005-2006. Ten Bryston byl v našem malým kroužku to nejlepší a nejdražší, co jsme měli (spolu s předkem Bryston PB25, to jsem zapomněl dodat). Ten testovanej bastl byl s variabilní hlasitostí, dalo by se říct integráč.

    Kontakt seženu. Možná mám v nějakým prastarým archívu i fotku té krabice. Čuměli jsme jak puci.
    SVANC
    SVANC --- ---
    MACHALIK: Co chceš slyšet? Jestli tam byl tak výraznej rozdíl, že byste ho poznali i naslepo, tak jste zřejmě propásli šanci získat snadno 10000 dolarů :). I když u takového rozdílu by se asi přišlo na nějaký zádrhel už při vstupním měření.
    Takhle na dálku ti těžko něco řeknu, to bych musel mít možnost obojí změřit.

    Btw mě překvapuje, jak mohl být brněnskou referencí a vámi velmi ceněným zesilovačem přístroj, který teď popisuješ slovy "syntetický, umělohmotný, drátěný, tvrdý, sevřený zvuk".

    Ten kontakt na toho týpka by mě zajímal.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Protože to nebyl rozdíl v žádným pásmu. Jestli se něčím dal popsat rozdíl mezi těma zesákama, tak by to bylo Bryston syntetický, umělohmotný, drátěný, tvrdý, sevřený zvuk, plechová pixla přirozený, klidný, neutrální, barevně věrný a objemově mnohem větší (jakoby hrála větší plocha beden) zvuk. Nebyl to rozdíl pásem nebo míry detailu nebo objemu basů, byl to kvalitativní skok jinam.
    SVANC
    SVANC --- ---
    MACHALIK: A kde tedy bereš tu jistotu, že týpek tam neměl nějaký pásmo decentně zvýrazněný, takže to znělo líp?
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Žádný, to byl poslechovej test. Bylo to v obýváku, začlo se třeba v osm večer, skončilo v pět ráno, druhej den jsme naklusali zase v poledne, byli tam do večera, pak kořeň odjel s prázdnou kabelou dom a my se též rozprchli, abychom se zas a znova vraceli.
    SVANC
    SVANC --- ---
    MACHALIK: Jaký jste tam měli měřáky?
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Nebyly korekce, nebyla hlasitost konstantně vyšší u toho bastlu, Bryston byl naprosto v pořádku (do té doby brněnská reference, hrál líp než všechno ostatní, co jsme tu měli) a ta historka je pravda. Nemám důvod ti kecat.
    Kontakt na borca vyhrabu, ale nejprvě bych rád znal - za předpokladu, že budeš schopnej sklopit obranný mechanismy, kterýma se snažíš najít ten podfuk (korekce) nebo chybu (rozbitej Bryston) - tvůj názor na to, proč se tohle stalo.

    MATT: Nenapadlo tě někdy si založit nějakej sloupek? Nazvat ho třeba nevtipné glosy nebo zbytečné poznámky.
    SVANC
    SVANC --- ---
    MACHALIK: Když tedy přehlédnu to, že věrohodnost takovýchto historek se těžko ověřuje, tak proč bych měl vylučovat "utajený korekce na basech a vejškách"? Ten Bryston pak ještě někdy někdo pořádně změřil? Dáš mi na toho bastlíře kontakt? Co to vlastně bylo za zesík?
    MATT
    MATT --- ---
    MACHALIK: asi přiletěl z budoucnosti a jeden kanál pouštěl o 13 Hz vejš ;)
    MATT
    MATT --- ---
    MACHALIK: k tomu jsem se tu uz vyjadroval a prave proto jsem spokojenej.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Beru to jako akceptaci, jo?

    Tak hele. Bylo nebylo, sešli jsme se takhle jednou večer, naše malá brněnská hifi parta, namísto v hospodě u jednoho z nás doma. Konkrétně u jednoho ze tří majitelů B&W Matrix 800, které tehdy provozoval na svém mezi námi všemi velmi ceněném Brystonu 4B SST. Ostatní přítomní byli druhý majitel B&W Matrix 800, já, v té době majitel Quadral Titan Mk V, a ještě jeden, v té době majitel JBL 4345 (všimni si, že kromě Brystonu uvádím jen bedny).

    Now, důvod, proč jsme se místo v obvyklé putyce sešli u kámoše doma byl, že se k nám do Brna objednal na audienci jeden bastlíř z Prahy, kterej, jak už to bývá, byl velmi sebevědomej a vykládal nám, jak jeho zesilovač přehraje všechno, co máme v Brně. Zároveň jsme věděli, že nemá tušení, jaké bedny jeho zesilovač čekají (M800 jsou velmi náročné, mimochodem takhle vypadají jejich terminály), a také že jeho výtvor má 200-250 W / 4 Ohm, zatímco Bryston měl 500 W. Netřeba podotýkat, že takových bastlířů už bylo, vždy se svými zaručenými vynálezy, inu toto byl další v řadě. Kde byl bias je snad jasné - a když přijel, vyndal svou plechovou krabici z vietnamské tašky na zem a bázlivě obhlížel reprobedny, my jsme bázlivě obhlíželi jeho, protože několik hodin jízdy ve starším autě se na něm viditelně a citelně podepsalo. Když se pak vrhnul po káblech a chtěl začít přepojovat, musel ho majitel zarazit, že si to raději zničí sám, a pravda je, že my všichni ostatní jsme byli kurva rádi, že se to neodehrává u nás doma. Ptal se ho majitel aparátu, jestli to má ochrany, jestli to zničí bedny, konstruktér se sebevědomně smál, že to má lepší i ty ochrany než Bryston - zkrátka klasika. Každý, kdo kdy dělal u nás v ČR chvíli do hifi, tyto scény dobře zná a na studený pot na zádech dodnes vzpomíná.

    No a tak jsme tam byli, chvíli jsme ještě poslouchali Brystona na žádost konstruktéra, aby věděl, jak celý aparát hraje, a pak majitel Matrixů třesoucíma se rukama zapojoval krabici, my ostatní jsme se za něj modlili, a co se biasu týče, tak ještě jednou opakuju, že o nějakým biasu nemohla být ani řeč. To nebyl bias, to bylo, tyvole, skálopevný přesvědčení, to byl výsměch, to byla lekce, kterou jsme se rozhodli udělit dalšímu namistrovanýmu internetovýmu kecalovi z Prahy, kterej se kasal, kdovíco nepostavil. Tu a tam posměšná poznámka, dotazy na to, jestli v tom vůbec má tranzistory, nějaké kecy o elektroprůmyslovce - zkrátka způsob, jakým se chováš k bastlířům, když máš doma aparát za milion v nových cenách.

    A pak to zapnul. Všem nám spadla sánka. Bylo to DOBRÝ. Co hůř, čím dýl to hrálo, tím víc jsme kroutili hlavama a nechápali, jak je to možný. Nepochopitelně dobrý. Po hodině už bylo jasný, že se nebavíme o tom, jestli borec postavil něco, co se vyrovná referenčnímu Brystonu, ale o tom, že přivezl úplně jinou třídu přístroje. Jinou ligu! A on tam jen tak seděl a nic neříkal, akorát na závěr se ptal, kolik ty bedny stojí a že jsou teda fakt dobrý, že to nečekal.

    Long story short, kámoš si to pak vyprosil na týden na zapůjčení - tu plechovku - a my ostatní tam chodili skoro den co den po práci poslouchat. Chudák, vychlastali jsme mu všechno, co tam měl. Mnohokrát jsme přepojili zpátky Bryston, aby se zjistilo, jestli to náhodou nebylo celý šalba, ale to nešlo. Nakonec to měl dva týdny a chtěl ten bastl koupit!

    Dokázal bys nějakým způsobem zdůvodnit tuto poslechovou zkušenost čtyř velmi zkušených a velmi předpojatých hifistů? Prosimtě zkus nesklouznout do předškolní palogiky a nevykládat něco o nesrovnaných hlasitostech nebo tak, hlasitosti byly stejný, různý, menší i větší, nakonec se z toho stal megatest, my tři brňáci, co jsme tam byli na návštěvě, jsme tam ten večer zůstali snad do pěti do rána, bastlíř dokonce přespal na kanapi až do druhýho dne, a když jsme znova došli někdy okolo poledne druhý den (nešlo jinak), ti dva tam furt byli a hráli a hráli. Pak si to ten kámoš teda na dva týdny nechal. Pokud teda vyloučíš, že to bylo způsobený uniformě zvedlou hlasitostí (buď té lásky) a vyloučíš i utajený korekce na basech a vejškách, máš pro tento nečekaný průběh a závěr poslechového testu vysvětlení?

    Díky.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam