Jak vidno i na tomto příkladu, potvrdilo se to, co říkám celou dobu: slepý test se pozná podle toho, že je nerealizovatelný. Z naprosto jednoduché úlohy ochutnávání tří vín jste dokázali svými absurdními vstupy udělat sračku na mnoho hodin, ve které se najednou kladly nároky na podmínky, teplotu, barvy, odlesky, degradaci, skladování, čepičky, subjektivitu, objektivitu, "realitu", cíl testu, subjekt a mnoho dalších proměnných. V průběhu času bychom dokázali přijít na další a další parametry, které musí být z neznámých důvodů splněny, aby test mohl být prohlášen za opravdu slepý. A až by se splnily, nalezly by se další. A další. Je vás totiž nekonečně mnoho.
Takový test z principu nelze provést, není to v lidských silách. V lidských silách je nachladit ty tři flašky přes noc a druhý den je otevřít a začít je pít (to samo o sobě je dostatečně slepé, neexistuje bias = jediná podmínka sleposti byla splněna, vše ostatní, co jste sem napsali, jsou irelevantní věci) a zjistit, které je nejlepší, a té si třeba sehnat ještě pár flašek. O to jde, o nic jiného nikdy nejde. A v hifi je to stejné. Jde o to nemít bias a pak vyhodnotit, co je nejlepší. A proto lze zesilovače testovat zcela volně bez plent a ABX boxů a jiných vyfikundací, které testují testera, a takto získané výsledky jsou nejen validní, ale dokonce jediné použitelné pro otázky jako "kterou flašku znovu koupit" či "který zesilovač si nechat".
Slepý test dle Svance a dalších šílenců zde z fóra je a) neproveditelný a b) testuje subjekt, nikoli objekt, a proto nemá cenu se jím v otázkách budování své aparatury či vinotéky vůbec zabývat. Je to pomůcka pro výzkumníky různých vědeckých a pseudovědeckých testovacích metodik, ale nemá žádnou aplikaci v oboru hifi a top audio.