PLAYER: Já myslím, že objektivisti většinou jasně píšou, že rozdíly mezi reprokabely s "dostatečným" průřezem slyšet v ABX testech zatím nikdy nebyly. Můžeme se dohadovat o tom, co je to v dané situaci dostatečný průřez, ale ten placatý Nordost ho nejspíš má a zvýšená indukčnost na něm celkem určitě slyšet nebude protože i v tom "nejhorším případě", kdy je kabel položen kousek od trafa, byly špičky brumu pod zhruba -95 dB*, tj. bude hrát subjektivně transparentně.
Ten paradox "všechny kabely jsou stejné ale vlastně nejsou stejné" který tam vidíš, tam ale já nevidím. Podle mě to je:
1. slyšitelné rozdíly mezi kabely s dostatečným průřezem se v rigorózních testech nepodařilo prokázat
2. pokud máme dostatečně přesná měření, v některých případech lze rozdíly v přenosu signálu mezi některými z nich i přesto jednoznačně změřit, protože měřící zařízení zvládají měřit klidně do -150 dB, což člověk jednoduše neslyší
3. přestože Nordost bude hrát slyšitelně stejně, průměrnému objektivistovi přijde jako trochu chucpe prodávat za takovou sumu kabel, na kterém jsou jediné měřitelné rozdíly oproti něčemu obyčejnému rozdíly k horšímu
* teď zase můžeme diskutovat o tom, jaká je hranice hlasitosti, kdy brum nebude slyšet. Záleží to i na frekvenci. ISO 226:2003 equal loudness contour říká, že na 180 Hz, kde je zhruba ta nejsilnější harmonická brumu, je hranice slyšitelnosti někde okolo 15 dB. Pokud je tedy indukovaný brum na této frekvenci změřen oproti signálu někde na zhruba -95 dB, znamená to, že aby ho průměrný zdravý člověk v ideálních podmínkách postřehl, musel by mít nastavenou hlasitost nejhlasitějších pasáží v hudbě na 95 + 15 = 110 dB, a poslouchat něco hodně dynamického s hodně tichou pasáží v absolutním tichu. A furt mít to testovací neodstíněné trafo v jednom z nehorších možných míst položené přímo vedle kabelu.