NAGASAWA: Jasně, klasický, ostrý a česnekový. Stále.

Vyborny byly i fronty na kosiky v obchodech. Kdyz se slo dopoledne nakoupit, posilaly se deti, protoze rodice varili obed. V osm rano mne nasi poslali do samosky, kde jsem prvni hodinu cekal ve fronte na vraceni lahvi a sifonovy bombicky a pak dalsi hodinu/dve na kosik, bez ktereho vas do obchodu nepustili. Krasny casy. To mi vygenerovalo takovy trauma, ze kdyz v dnesni dobe vidim frontu 2-3 lidi u bankomatu, chyta mne neurotickej tik a jdu jinam.

MILKOV: Zdravotnicke potreby, vidis to, tam jsme cekavali ve fronte. My jsme potrebovali peany na ryby pro vyndavani hacku a ve fronte s nami byli mladi technici, stejne jako entomologove, kteri si tam objednavali eter. Fronta az ven a spousta temat z ruznych sfer k probrani :)

LOPIK: nemáš pravdu. tohle nebyly zbytky kapacity pekáren. byl to nějakej fast food, dělali to denně a zřejmě roky. a podle nějaký totálně úchylný receptury. jak říká NAGA, bylo to kynutý nafouklý těsto. je to vidět i v těch reklamách na vitanu. a od toho se odvíjí všechno dál už jenom špatně.

přitom stačilo, aby někdo z nich byl byť jen jednou v itálii, deset minut pokecal s tamním kuchařem a měl zájem dělat skutečnou pizzu. ale proč, když ti tady lidi žerou i koláčovou pizzu z kečupu a oregána a připadaj si světově.

já jsem se vlastně celý devadesátky učil znovu jíst - brokolici, mando, avokádo, chřest (kdysi tradiční na mělnicku - a to mi teda trvalo několik let, protože jsem to neuměl), grundle (kdysi tradiční i na náplavce), to divně chlupatý kiwi (fakt se to má loupat nebo jsou to chloupky jako u broskve?), pomela, růžový grepy, podělanej a neznámej ledovej salát (natož ty další), artyčoky (dosud jsou pro mě trochu bizarní), sýry s netušenou chutí a nerozvařený těstoviny, což je dodnes specialita starších ročníků, protože neznají al dente... :)

sry, ale: zkurvený komunisti! :)

NAGASAWA: Teď mi normálně naskočilo, jak jsem jezdil do prahy nakupovat součástky. Tesla v Martinské, Tesla v Dlouhé, svazarmovská prodejna v Budečské, bazar součástek na Karláku a u botanické zahrady, elektra v Žitné. Diamant na Václaváku, Tesla na Černokostelecké a když měl člověk spoustu štěstí, sehnal tři čtvrtiny z toho, co potřeboval. Všude šílené fronty. Ještě skočit pro zubařské frézky do Zdravotnických potřeb Na poříčí a den byl v tahu. Jo, zapomněl jsem na radiomateriál v Myslíkově, tam, co je dnes Foto Škoda.

Potvrzuju, taky pamatuju první kiwi za 7 Kčs.

Tak to ta zelinarska kurva solidne vysponovala :D

NAGASAWA: já ho viděla a jedla! v 88. na školním výletě do Harrachova. Netuším, proč nás na utracení kapesného poslali do zeleniny, ale měli tam kiwi, stálo 7 kč, tak jsme si ho koupili a měli po něm spálené jazyky jak bylo nezralé.

DIVER: Kiwi jsem tu videl prvne v roce cca 1988 - S brachou jsme sli v zime bruslit na Nikolajku, meli jsme hlad, tak jsme zalezli do Ovoce a zeleniny, kde meli jedno plato a v nem slavnostne vyskladany kiwi s cenovkou 25,- kčs/kus coz byla takova raketa, ze si to nikdo nekoupil, protoze na to v tom socialistickym raji mistni proste nemeli.

DIVER: a to si představ, že jsme měli na zahradě záhon rostliny jménem dobromysl a tisíce dalších taky, sklízelo se to a sušilo na čaj proti kašli a latinsky jmenovalo Origanum vulgare. Ano, je to oregano, které dneska mají všichni za italské koření. A na některá italská jídla patří.

Že to nedostatkové koření a dobromysl je totéž, si uvědomila (nejen) má bystrá botanicky vzdělaná matka a začla nám ten čaj sypat do jídla :D

Taky jsme měli česky čechem psanou italskou kuchařku a podle ní jsme zkusili tu pizzu. Jo, vyšel tlustý kynutý koláč na plech, který se krájen na obdélníky :D

DIVER: ja to mel diky detstvi na tehdejsim imperialistickem zapade otoceny a o to zabavnejsi v tom, ze jsem tu od roku 1985 zjistoval, co vsechno tu nemame, anebo jak mizerne to chutna, takze kdyz jako malej chodis do Nordsee, McDonalds a podobne a pak se prestehujes do Ceskoslovenska, tak je to ohledne srovnavani pomeru celkem prdel :)