NAGASAWA: tak školní kuchyně to byl další level. Na ZŠ jí šéfovala kovaná komunistka, která vše naprosto otevřeně rozkrádala. A bylo vtipné, jak šikovně zkorumpovala většinu učitelského sboru. Mám s ní spojeno spoustu vzpomínek. Asi nejlepší je, jak cca ve druhé třídě se jala spolužákovi dokazovat, že to "maso" se kterým marně na talíři zápasí samozřemě jde ukrojit. Výsledkem bylo, že když se o to nakonec pokusila sama, tak zlomila nůž. :)
Další zlatá vzpomínka je spojena s pěknou školní zahradou, kde rostlo spousta ovoce a zeleniny, o které jsme se museli v rámci "pozemků" starat a sklízet. Zajímavé bylo, že vždy naposled jsme ovoce a zeleninu viděli, když jsme je odnášeli do školní kuchyně. Na talířích jsem je ale nikdy neviděli. V osmé třídě jsem si za dotaz, proč tomu tak je, vykoledoval ředitelskou důtku. :)