tfuj, já čtení Bobše nenáviděl, to bylo fakt utrpení, tlustá nebavící knížka a neustálé čekání na koktající spolužáky.

KIE: tohle je fakt. A nemluví se o tom, že ke stejnému zlepšení by došli bez komunistů prostým poválečným rozvojem, jako třeba v Rakousku. Že by ta družstva založili dobrovolně a měli z nich zisky odpovídající hospodaření a vkladu, nikoli kádrovému posudku.

LOPIK: a všiml sis v Bobšovi - to mě zaujalo už v té třetí třídě při prvním čtení - kolik členů té rodiny pracovalo? Tatínek. Obživa babičky dědečka (odhadem cca 50letých), maminky a dítěte, později dvou byla jen na otci, který dřel v lese a neměl (možnost) zdravotního pojištění. Což by později v nějaké té imperialistické zemi taky měl.
On ten Bobeš byl psaný komunistou jako komunistická propaganda už v době vzniku.

taky je rozdil o jake presne dobe se mluvi... 50. leta byla dost jina nez 80. ...

My to vse hodnotime zpetnym pohledem. Nekdo kdo bydlel v nejaky zapadly vesnici, kde kolektivizace probehla relativne klidne, vubec nevedel, kdo je to nejaky Reicin a jeho pate oddeleni. Nicmene ze bezni lide zapominaji na ruzne nevesele nedostatky normalniho zivota, je velice smutne. Ja rozhodne nehodlam predstirat, ze nebylo realne, aby po ~14:00 uz v obchodech kolem me nebyvalo pecivo. Nebo ze jsme ze Slovenska jezdili do jednoho prekvapive velkeho (asi "strediskoveho" :-) obchodu v regionu vesnic na Valassku, kteremu mama rikala "Schlaraffenland" (nemecky vyraz pro raj), kde koupila veci, ktere na Slovensku nebyly v nasem okoli k sehnani. Alespon ti mladsi pametnici by meli mit trosku rozum. :-)))

KIE: tak oni to nebyli jen popraveni. Patri tam i lide, kteri sli nepravem do vezeni nebo do pracovniho tabora. Hlavne se to nedelo jen v nasi zemi a dodnes jsou staty, ktery jedou podobnym stylem dale. Myslim si, ze informaci ma clovek kolem sebe plno a o to vic mi prijde sileny, ze je nekdo schopny rict, ze bylo lepe zrovna v tomto rezimu.

KIE: ano, přijetím plánované ekonomiky a odmítnutím Marshallova plánu si naši pracující zajisté náramně polepšili - ještě jsme se té imperialistické smyčce vyhnuli.
Pokrok proti co já vím přelomu 19. a 20. století i první republice, natož proti sv. válce, samozřejmě nastal - ostatně postavení chudých vrstev obyvatelstva mi netřeba vysvětlovat, věnuju se genealogii a mám celkem solidně načtenou beletrii cca od realistů vč. výše - akorát je třeba pečlivě vážit, jestli ten pokrok byl díky nebo navzdory, jestli byl tak rychlý, jak mohl být, a jaké byly "vedlejší efekty": to není "jen" těch několik set mrtvých na hranicích a popravených - to jsou i statisíce v emigraci a další statisíce zničených a promarněných životů. Všechny tyhle "no ono to bylo lepší než dřív a někdo se měl fajn" musejí být nutně doprovázené nesnesitelnou pachutí nejhoršího svinstva.
Godwinovská tečka: Ano, na konci třicátých let se Němci měli mnohem lépe než během velké hospodářské krize. Dokonce se stavěly i dálnice.

DZODZO: jo nezaměstnaných vysokoškoláků jsou plné sklady amazonu a mcdonaldy. :D

LOPIK: chudoba sa ale nelikviduje tym, ze niekoho posadis niekam do fabriky a prikazes mu tu budes teraz robit a my ti budeme platit, chudoba nie je stav na ucte ale stav mysli a likviduje sa vzdelavanim

POHODAVOLE: nevím co píše KIE, dal si hrdinský DI, ale velení magazínu se mělo určitě dobře a o tom je myslím pointa.
DZODZO: přiženil se k matčině větvi jeden strýc, byl to kapitán ČLA, později předseda JZD. Sehnal mmj. místo fotrovi ve Slovakofarmě ve vývoji léků. Na předsedu jzd slušnej počin, měl dlouhý prsty. Ale stěžoval si, že nemůže vyhodit ani jednoho z krmičů, i když se válí ožralí v chlívě jako ty prasata. prostě nemohl a to šlo leccos.

DZODZO: On je trochu rozdíl smát se v IBM, že máš nohy na stole a v nejhorším půjdeš do HP kde se třeba o trochu víc maká a to, že máš doma osm hladových krků který nenakrmíš ani z toho platu co bereš..
Třeba u táty na tom Slovensku bylo ještě v generaci mých prarodičů opravdu běžný, že děti od malička vychovávali nějaký bratranci a kmotři x stovek kilometrů daleko od doma, protože doma je neměli z čeho živit - a to to byl pořád nejúrodnější kraj v celým Československu. Já si ještě pamatuju víc učitelů, co se upřímně rozplakali, když četli nějakýho malýho Bobše, co si schovával od vánoc do velikonoc šlupky od pomeranče jako lahůdku.

"Tatínek onemocněl a musel si čtrnáct dní oddechnout od práce. Proto musela celá rodina jít vydělávat peníze. Dědeček stavěl pece a čistil komíny, maminka vyšívala a prodávala. Za chvíli ale neměli jak splatit nájem. K tomu všemu koupila maminka Bobšovi párek. Paní domácí hrozila mamince, že jí dá výpověď, protože si kupují samé maso a bůhvíco, ale nájem nejsou schopni zaplatit. Maminka tedy dala paní domácí skoro všechny peníze, které měli našetřené." - ono se to dneska čte jak z Monty Pythonů, ale nebylo to zas tak přifouklý..