Jako někdo, kdo odmítal jist maso z vlastniho rozhodnuti od cca 3 let, mám na školní jídelnu velmi krásné vzpomínky. Ve školce to bylo kupodivu všem fuk, ale na ZŠ (1. stupeň) to jídelní dozor odmítal pochopit. Takže sem buďto maso schovávala do květináčů, dávala za okno na parapet, házela z okna, nosila po kapsách a nebo, když už mě to schovávání sralo nebo to nešlo, sem tam seděla s bábou, která mi říkala, že dokud to nesnim, tak nemůžu domu. Jenže já měla, narozdil od ní, čas celý den. Takze sem tam s ní zatvrzele seděla klidně pár hodin a ona mě přemlouvala nebo mi vyhrožovala, ať to sním. Nakonec to se mnou vzdali, jelikož sem v tomhle opravdu tvrdohlava. Na 2. stupni ZŠ (už jinde) to opět bylo všem u zadku.