ASHRAK: Selfpwn! To bude tím hamburgerem .)

E42: po mně :)

Teď po mě chtěl jeden spisovatel za kasou McD's "sto třináct koruny", zřejmě se chtěl předvést, jak umí fešácky skloňovat číslovky s trojkou na konci.

ASHRAK: toť otázka - babička odtamtaď pochází ale už od svatby žije v Phe, mamka zase vystřídala chomutovsko a severní čechy - pohraničí.. tak se to těžko řeší.. :)

ASHRAK: někde se ty pády s -e(ě) vydělují jako jedny z dalších pádů (lokativ [na mostě vs. o mostu] a temporál [na jaře vs. o jaru]; jako další třeba numerativ [pět chlapců], partitiv [nabrat vody vs. nabrat vodu] nebo negativ [nemít peněz vs. nemít peníze] - měli bychom tak pádů jedenáct). protože se ale shodují s lokálem, resp. s genitivem, tak je nedůležitý je nějak extra vydělovat :)

LICINDA: řekl bych, že dost záleží na vašem místním úzu

ASHRAK: takže se bavím o Kněžmostu ale jedu jak do Kněžmosta tak do Kněžmostu.. ?

LICINDA:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=221
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=223

ASHRAK: ty vám vlezou všude...

hele, a když jsme tedy u těch místních názvů, co takový Kněžmost? Tři generace žen (babička, mamka, já) a vlastně celá rodina se pře, zdali je: do Knežmostu x do Kněžmosta, v Kněžmostu x Kněžmostě

... nedalo by se správné skloňování odvodít od kořene slova? Most - bez mostu jako hrad bez hradu? Jenže les - bez lesa...

OCTOPUSS: ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...

poplačte si:

THOMASMORTA: tak jistěže

Nebude odpověď na většinu otázek v této příručce?
A. Polívková, Naše místní jména a jak jich užívat, Universum, Praha 2007.
Poradna UJČ ji má v seznamu doporučené literatury:-)

SILENT: to je fakt, Žďárák se pozná podle toho, že říká ve Žďáře a ne ve Žďáru. jinak třeba ta/ten Olomouc

docela podrobně se tím zabývá Trávníček (MSČ 1, § 325):
"K tomuto vzoru patří pomnožná vlastní jména místní, a to většinou názvy obcí, menší měrou zemí, hor a jiných míst.1. Jsou to z největší části od původu jména obyvatelská, životná, převzatá za místní a nabylá povahy jmen neživotných, pociťovaných spíše za žen. než muž. Zachovávají však značné tvary muž.
Jsou to všecka substantiva na -any, Hradčany, Lipany, Vodňany... (viz v 3.).
Pak jména obyvatelská jiná, jako Charváty, původně = Charváti; Žernoseky =sekáči žernovů, mlýnských kamenů; Uhry, původně = Uhři atpod. (viz v 3.),
Vedle jmen obyvatelských náležejí ke vzoru hrad jména od původu neživotná, obecná, jako Bory, Hrady, Kouty, Louny...,
a přejatá nebo cizí, na př. BEskydy, Karpaty, Lurdy...
2. Mají některé tvarové zvláštnosti. Jejich skloňování je toto:
1., 4. Hradčany,
2. Hradčan, Varů,
3. Hradčanům, Čechách,
6. Hradčanech, Čechách, Divicích,
7. Hradčany, Čechami.

3. V 2. p. je nejčastěji tvar bez koncovky.
Původně se končil na -ъ a je to starý tvar o-kmenový, shodný s žen. tvarem ryb; tvar na -ů (óv) je přejat od u-kmenů.
Tento tvar je vždy u jmen na -any:
Brozan, Drážďan, Hodolan, Koryčan, Lipan, Moravan, Nemojan, Olomoučan, Olšan, Oslavan, Rokycan, Tešan, Tuřan, Vodňan, Vážan, Vysočan...
Také většinou u jmen jiných:
Čech, Bavor, Bosonoh, Doloplaz, Doudleb, Horosedel (1. p. -dly), Hrdlořez, Chaber (1. -bry), Charvát, Kladrub, Klatov, Kobylis, Kralup, Krchleb, Kročehlav, Loun, Medlánek, Nasavrk, Nepomuk, Novosedel (1. p. -dly), Počapel (1. p. -ply), Poděbrad, Postoloprt, Přestavlk, Roztok, Řepník, Sas, Štítar (1. p. -ry), Tatobit, Tučap, Tuklet, Uher, Velvar, Volar, Všerub, Žabovřesk, Žernosek,; Jass (1. p. -ssy), Karpat, Lurd, Rakous, Tyrol...
Tvary Čech, Bavor, Doudleb, Charvát, Sas a Uher liší se od životných (obyvatelských) tvarů Čechů, Doudlebů...
Tvary bez koncovky mají též ta jména, která pociťujeme za obecná mající jinak -ů:
Divák (diváků), Dušník, Klobouk, Kozel (1. p. Kozly), Králík, Počátek (1. p. -tky); Čas (1. p. -sy).
Některá taková jména mají -ů:
Borů, Dvorů, Hradů, Krámů, Mostů, Mlýnů, Svinových Trhů.
Někdy je Kolísání:
Hamry - Hamer // Hamrů; Lány - Lán // z Lánů (Rais; Mokropsy - Mokropes // Mokropsů; Karlových Var // Varů; Vinohrady // Vinohradů."

Příruční mluvnice se o tom zmiňuje jen sporadicky, MČ2 celkem podrobně, to sem opisovat nebudu (§ 2.2.4.1), ale říká v podstatě to, co Trávníček

SILENT: no jo, spousta lidí ze severní Moravy říká v Bruntáli jako v prdeli :)

CATT: to ale neni pravidlo, to nam jen rika, ze lokalni uzus byva casto jiny, nez uzus obecny.
coz je mimochodem zajimava vec, vsimli jste si? mistni casto sklonuji jinak nez ostatni (casta je zmena rodu). kdybych mel trosku sirsi prehled, hned bych si strihnul nejakou sociolingvistiku, ze se tak mistni poznavaj od cizaku ;)

ASHRAK: http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=390&id=203
"I u známých jmen si někdy nemusíme být jisti lokálním územ – zda je obvyklejší ve městě Mělníku nebo Mělníce, o městě Nymburku nebo o Nymburce –, i v takových případech si často pomáháme nominativem jmenovacím (ve městě Mělník, služby města Nymburk)."
třeba

ASHRAK: hm, u něčeho jsem to měl v hlavě poznamenané a nemůžu to dohledat. že bych se sekl? :(

CATT: kterými přesně? :)

INUSHKA: Přesně tak: U měst se dává přednost tradicím, tady je to navíc podpořené jazykovými pravidly.

KILGORETROUT: IMHO Povrly jako hrady, tudíž skkutečně Povrlů.

Empiricky: 1) to město je kousek od mého rodiště a nikdy jsem od místních tebou navrhované skloňování neslyšela 2) na oficiálním webu obce se taky používá skloňování podle hradu - předpokládala bych, že obyvatelé dané obce vědí nejlépe, jak se skloňuje.
http://www.povrly.cz/