úvod
témata
události
tržiště
diskuze
nástěnka
přihlásit
přezdívka
heslo
přihlásit
pamatuj si mě
registrace
ztracené heslo?
Gramatyka a stilystyka – krasna a spisovna cestina nejen na netu
THOMASMORTA
---
---
21:53:33 30.8.2009
2 odpovědi
SILENT
: Mohli byste prosím hodit ty odkazy na nástěnku? V diskuzi to zachvíli někdo odroluje do háje a je možné, že by to uvítali i mnozí další návštěvníci.
KILGORETROUT
---
---
18:00:56 28.8.2009
Díky moc za odpověď (Povrly), jsem rád, že to tady tak dobře funguje...
OCTOPUSS
---
---
18:48:47 26.8.2009
1 odpověď
zkoušel někdo kouknout na Xchat? :)
18:38:10 cagi5: to newa tak at to kazdy čte boze mě jsou wsichni ukradeny
18:39:46 cagi5: je mi 17 a tobje
18:40:45 Octopuss: cagi5: tady někdo zaspal hodiny češtiny
18:42:38 cagi5->Octopuss: drz hubu čůráku
wow :D
SILENT
---
---
23:00:47 25.8.2009
Nemate zac, asi to frknu i do cestiny, tam mozna chodi jini lide. Opravce je vtipnej ;)
ASHRAK
---
---
8:02:46 25.8.2009
SILENT
: ó, taky děkuji! vypadá to skvěle, později to zkouknu podrobně...
QUARTZ
---
---
4:48:06 25.8.2009
SILENT
: milionkteré díky (to je jazykolam - jak by to bylo správně?)
zejména za Oprávce, to je opravdu radostné počtení ;)
SILENT
---
---
2:37:51 25.8.2009
3 odpovědi
ASHRAK
: kdyz uz mluvime o te digitalizaci, vsiml jsem si ze Google a dalsi megaelektronizatori se uz dobrali i obskurnejsich polic v knihovnach anglofonnich univerzit a prislo tedy i na cestinu. Par veci, ktere me zaujaly, treba se to nekomu sikne:
Dialektický slovník moravský (1906) -
http://www.archive.org/details/dialektickslov00bartuoft
Dialektický slovník chodský (1907) -
http://www.archive.org/details/dialektickslov00hrukuoft
Podřečí hornoostravského ve Slezsku (1899) -
http://www.archive.org/details/podehornoostrav00lorigoog
Moravská jména místní: výklady filologické (1907) -
http://www.archive.org/details/moravskjmnamstn01vgoog
Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé (1904) -
http://www.archive.org/details/prunmluvnicejaz00gebagoog
Hláskosloví jazyka českého (1877) -
http://www.archive.org/details/hlskoslovjazyka00gebagoog
Skladba jazyka českého od Václava Zikmunda ... (1863) -
http://www.archive.org/details/skladbajazykaes00zikmgoog
Staročeske sklonění jmen kmene -í (1891) -
http://www.archive.org/details/staroeskesklonn00gebagoog
Slovnik staroceský (1901) -
http://www.archive.org/details/slovnkstaroesk00gebagoog
Nákres mluvnice staročeské (1870) -
http://www.archive.org/details/nkresmluvnicest00jiregoog
Staročeská mluvnice (1864) -
http://books.google.com/books?id=dbPTAAAAMAAJ&dq=staro%C4%8Desk%C3%A1&lr=&source=gbs_navlinks_s
Czech historical grammar -
http://books.google.com/books?id=7riKOy5NE3oC&dq=mluvnice&lr=&as_brr=3&source=gbs_navlinks_s
Archiv český: čili, Staré písemné památky české i moravské -
http://books.google.com/books?id=0Q0dAAAAMAAJ&dq=jazyk+%C4%8Desk%C3%BD&lr=&as_brr=3&source=gbs_navlinks_s
Oprávce poklésků mluvnických: neboli, Brus jazyka českého (1894) -
http://www.archive.org/details/oprvcepoklskmlu00bagoog
Syntaxis složených vět v Gotštině (1893) -
http://www.archive.org/details/syntaxissloench00mourgoog
Ale je toho samozrejme spousta, jazykove jsou to perly. Smeju se i pri nejnudnejsich pojednanich o hlaskoslovi, zvlast vysouvani, vystrkovani a prestrojovani hlasek. Zkratka mluvozpyt jak ma byt.
SILENT
---
---
18:39:23 24.8.2009
ASHRAK
: no tak moje flashka byl priklad, ono uz by se to postupne dostalo na dalsi flashky a jiste i na nejake to pekne zaheslovane internetove mistecko ci do gigapedie ;) autorum by to nemuselo vadit, z prodeju uz stejne nic nemaji a shani se to tezko.
Kdyby prave tak byla nejaka shrnujici studie...
ASHRAK
---
---
18:36:04 24.8.2009
2 odpovědi
SILENT
: já to chápu, ale když už se s tím ta práce dá, tak by to nemělo bejt jen pro jednoho člověka na flashce... :))
když bych měl soudit podle sebe, tak co se týče našeho Žďáru, tak to funguje
SILENT
---
---
18:26:38 24.8.2009
1 odpověď
ASHRAK
: prace prace, myslis, ze nam to praci nedalo? samozrejme nemyslim, ze by se to vyvesilo na internet. jen ze bych to mel treba ja na flashdisku :)
no myslim tim to, co jsem se pokusil naznacit. ze by me zajimalo, zda skutecne mistni pouzivaji jinou variantu mistniho jmena, zda to delaji "zamerne" a zda se da nalezt nejake napr. sociolingv. vysvetleni.
ASHRAK
---
---
17:56:18 24.8.2009
1 odpověď
SILENT
: víš, co by to dalo práce? a taky co s autorskejma právama...
co myslíš tím vztahem?
SILENT
---
---
17:27:32 24.8.2009
1 odpověď
ASHRAK
: uz by taky konecne nejaky bohemista mohl tu MC naskenovat, ne...?! Vzdycky, kdyz nejsem doma, tak se tam zrovna chci mrknout. Jesteze pro anglictinu uz to mam vsecko elektronicky ;)
Me by hlavne zajimal ten vztah mezi uzitim mistnim a obecnym. Asi bych se mel podivat do te Polivkove.
E42
---
---
17:27:03 24.8.2009
ASHRAK
: Selfpwn! To bude tím hamburgerem .)
ASHRAK
---
---
17:13:03 24.8.2009
1 odpověď
E42
: po mně :)
E42
---
---
16:35:47 24.8.2009
1 odpověď
Teď po mě chtěl jeden spisovatel za kasou McD's "sto třináct koruny", zřejmě se chtěl předvést, jak umí fešácky skloňovat číslovky s trojkou na konci.
LICINDA
---
---
13:50:01 24.8.2009
ASHRAK
: toť otázka - babička odtamtaď pochází ale už od svatby žije v Phe, mamka zase vystřídala chomutovsko a severní čechy - pohraničí.. tak se to těžko řeší.. :)
ASHRAK
---
---
13:48:43 24.8.2009
1 odpověď
ASHRAK
: někde se ty pády s -e(ě) vydělují jako jedny z dalších pádů (lokativ [na mostě vs. o mostu] a temporál [na jaře vs. o jaru]; jako další třeba numerativ [pět chlapců], partitiv [nabrat vody vs. nabrat vodu] nebo negativ [nemít peněz vs. nemít peníze] - měli bychom tak pádů jedenáct). protože se ale shodují s lokálem, resp. s genitivem, tak je nedůležitý je nějak extra vydělovat :)
LICINDA
: řekl bych, že dost záleží na vašem místním úzu
LICINDA
---
---
13:42:45 24.8.2009
1 odpověď
ASHRAK
: takže se bavím o Kněžmostu ale jedu jak do Kněžmosta tak do Kněžmostu.. ?
ASHRAK
---
---
13:39:36 24.8.2009
2 odpovědi
LICINDA
:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=221
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=223
LICINDA
---
---
13:36:37 24.8.2009
1 odpověď
ASHRAK
: ty vám vlezou všude...
hele, a když jsme tedy u těch místních názvů, co takový Kněžmost? Tři generace žen (babička, mamka, já) a vlastně celá rodina se pře, zdali je: do Knežmostu x do Kněžmosta, v Kněžmostu x Kněžmostě
... nedalo by se správné skloňování odvodít od kořene slova? Most - bez mostu jako hrad bez hradu? Jenže les - bez lesa...
<<
<
>
>>
Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam