• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ASHRAKGramatyka a stilystyka – krasna a spisovna cestina nejen na netu
    THOMASMORTA
    THOMASMORTA --- ---
    SILENT: Mohli byste prosím hodit ty odkazy na nástěnku? V diskuzi to zachvíli někdo odroluje do háje a je možné, že by to uvítali i mnozí další návštěvníci.
    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    SILENT: ó, taky děkuji! vypadá to skvěle, později to zkouknu podrobně...
    QUARTZ
    QUARTZ --- ---
    SILENT: milionkteré díky (to je jazykolam - jak by to bylo správně?)
    zejména za Oprávce, to je opravdu radostné počtení ;)
    SILENT
    SILENT --- ---
    ASHRAK: kdyz uz mluvime o te digitalizaci, vsiml jsem si ze Google a dalsi megaelektronizatori se uz dobrali i obskurnejsich polic v knihovnach anglofonnich univerzit a prislo tedy i na cestinu. Par veci, ktere me zaujaly, treba se to nekomu sikne:

    Dialektický slovník moravský (1906) - http://www.archive.org/details/dialektickslov00bartuoft
    Dialektický slovník chodský (1907) - http://www.archive.org/details/dialektickslov00hrukuoft
    Podřečí hornoostravského ve Slezsku (1899) - http://www.archive.org/details/podehornoostrav00lorigoog
    Moravská jména místní: výklady filologické (1907) - http://www.archive.org/details/moravskjmnamstn01vgoog
    Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé (1904) - http://www.archive.org/details/prunmluvnicejaz00gebagoog
    Hláskosloví jazyka českého (1877) - http://www.archive.org/details/hlskoslovjazyka00gebagoog
    Skladba jazyka českého od Václava Zikmunda ... (1863) - http://www.archive.org/details/skladbajazykaes00zikmgoog
    Staročeske sklonění jmen kmene -í (1891) - http://www.archive.org/details/staroeskesklonn00gebagoog
    Slovnik staroceský (1901) - http://www.archive.org/details/slovnkstaroesk00gebagoog
    Nákres mluvnice staročeské (1870) - http://www.archive.org/details/nkresmluvnicest00jiregoog
    Staročeská mluvnice (1864) - http://books.google.com/books?id=dbPTAAAAMAAJ&dq=staro%C4%8Desk%C3%A1&lr=&source=gbs_navlinks_s
    Czech historical grammar - http://books.google.com/books?id=7riKOy5NE3oC&dq=mluvnice&lr=&as_brr=3&source=gbs_navlinks_s
    Archiv český: čili, Staré písemné památky české i moravské - http://books.google.com/books?id=0Q0dAAAAMAAJ&dq=jazyk+%C4%8Desk%C3%BD&lr=&as_brr=3&source=gbs_navlinks_s
    Oprávce poklésků mluvnických: neboli, Brus jazyka českého (1894) - http://www.archive.org/details/oprvcepoklskmlu00bagoog
    Syntaxis složených vět v Gotštině (1893) - http://www.archive.org/details/syntaxissloench00mourgoog

    Ale je toho samozrejme spousta, jazykove jsou to perly. Smeju se i pri nejnudnejsich pojednanich o hlaskoslovi, zvlast vysouvani, vystrkovani a prestrojovani hlasek. Zkratka mluvozpyt jak ma byt.
    SILENT
    SILENT --- ---
    ASHRAK: no tak moje flashka byl priklad, ono uz by se to postupne dostalo na dalsi flashky a jiste i na nejake to pekne zaheslovane internetove mistecko ci do gigapedie ;) autorum by to nemuselo vadit, z prodeju uz stejne nic nemaji a shani se to tezko.

    Kdyby prave tak byla nejaka shrnujici studie...
    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    SILENT: já to chápu, ale když už se s tím ta práce dá, tak by to nemělo bejt jen pro jednoho člověka na flashce... :))

    když bych měl soudit podle sebe, tak co se týče našeho Žďáru, tak to funguje
    SILENT
    SILENT --- ---
    ASHRAK: prace prace, myslis, ze nam to praci nedalo? samozrejme nemyslim, ze by se to vyvesilo na internet. jen ze bych to mel treba ja na flashdisku :)

    no myslim tim to, co jsem se pokusil naznacit. ze by me zajimalo, zda skutecne mistni pouzivaji jinou variantu mistniho jmena, zda to delaji "zamerne" a zda se da nalezt nejake napr. sociolingv. vysvetleni.
    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    SILENT: víš, co by to dalo práce? a taky co s autorskejma právama...

    co myslíš tím vztahem?
    SILENT
    SILENT --- ---
    ASHRAK: uz by taky konecne nejaky bohemista mohl tu MC naskenovat, ne...?! Vzdycky, kdyz nejsem doma, tak se tam zrovna chci mrknout. Jesteze pro anglictinu uz to mam vsecko elektronicky ;)

    Me by hlavne zajimal ten vztah mezi uzitim mistnim a obecnym. Asi bych se mel podivat do te Polivkove.
    E42
    E42 --- ---
    ASHRAK: Selfpwn! To bude tím hamburgerem .)
    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    E42: po mně :)
    E42
    E42 --- ---
    Teď po mě chtěl jeden spisovatel za kasou McD's "sto třináct koruny", zřejmě se chtěl předvést, jak umí fešácky skloňovat číslovky s trojkou na konci.
    LICINDA
    LICINDA --- ---
    ASHRAK: toť otázka - babička odtamtaď pochází ale už od svatby žije v Phe, mamka zase vystřídala chomutovsko a severní čechy - pohraničí.. tak se to těžko řeší.. :)
    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    ASHRAK: někde se ty pády s -e(ě) vydělují jako jedny z dalších pádů (lokativ [na mostě vs. o mostu] a temporál [na jaře vs. o jaru]; jako další třeba numerativ [pět chlapců], partitiv [nabrat vody vs. nabrat vodu] nebo negativ [nemít peněz vs. nemít peníze] - měli bychom tak pádů jedenáct). protože se ale shodují s lokálem, resp. s genitivem, tak je nedůležitý je nějak extra vydělovat :)

    LICINDA: řekl bych, že dost záleží na vašem místním úzu
    LICINDA
    LICINDA --- ---
    ASHRAK: takže se bavím o Kněžmostu ale jedu jak do Kněžmosta tak do Kněžmostu.. ?
    LICINDA
    LICINDA --- ---
    ASHRAK: ty vám vlezou všude...

    hele, a když jsme tedy u těch místních názvů, co takový Kněžmost? Tři generace žen (babička, mamka, já) a vlastně celá rodina se pře, zdali je: do Knežmostu x do Kněžmosta, v Kněžmostu x Kněžmostě

    ... nedalo by se správné skloňování odvodít od kořene slova? Most - bez mostu jako hrad bez hradu? Jenže les - bez lesa...
    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    OCTOPUSS: ze všeho nejhorší jsou trpaslíci...
    OCTOPUSS
    OCTOPUSS --- ---
    poplačte si:

    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    THOMASMORTA: tak jistěže
    THOMASMORTA
    THOMASMORTA --- ---
    Nebude odpověď na většinu otázek v této příručce?
    A. Polívková, Naše místní jména a jak jich užívat, Universum, Praha 2007.
    Poradna UJČ ji má v seznamu doporučené literatury:-)
    ASHRAK
    ASHRAK --- ---
    SILENT: to je fakt, Žďárák se pozná podle toho, že říká ve Žďáře a ne ve Žďáru. jinak třeba ta/ten Olomouc

    docela podrobně se tím zabývá Trávníček (MSČ 1, § 325):
    "K tomuto vzoru patří pomnožná vlastní jména místní, a to většinou názvy obcí, menší měrou zemí, hor a jiných míst.1. Jsou to z největší části od původu jména obyvatelská, životná, převzatá za místní a nabylá povahy jmen neživotných, pociťovaných spíše za žen. než muž. Zachovávají však značné tvary muž.
    Jsou to všecka substantiva na -any, Hradčany, Lipany, Vodňany... (viz v 3.).
    Pak jména obyvatelská jiná, jako Charváty, původně = Charváti; Žernoseky =sekáči žernovů, mlýnských kamenů; Uhry, původně = Uhři atpod. (viz v 3.),
    Vedle jmen obyvatelských náležejí ke vzoru hrad jména od původu neživotná, obecná, jako Bory, Hrady, Kouty, Louny...,
    a přejatá nebo cizí, na př. BEskydy, Karpaty, Lurdy...
    2. Mají některé tvarové zvláštnosti. Jejich skloňování je toto:
    1., 4. Hradčany,
    2. Hradčan, Varů,
    3. Hradčanům, Čechách,
    6. Hradčanech, Čechách, Divicích,
    7. Hradčany, Čechami.

    3. V 2. p. je nejčastěji tvar bez koncovky.
    Původně se končil na -ъ a je to starý tvar o-kmenový, shodný s žen. tvarem ryb; tvar na -ů (óv) je přejat od u-kmenů.
    Tento tvar je vždy u jmen na -any:
    Brozan, Drážďan, Hodolan, Koryčan, Lipan, Moravan, Nemojan, Olomoučan, Olšan, Oslavan, Rokycan, Tešan, Tuřan, Vodňan, Vážan, Vysočan...
    Také většinou u jmen jiných:
    Čech, Bavor, Bosonoh, Doloplaz, Doudleb, Horosedel (1. p. -dly), Hrdlořez, Chaber (1. -bry), Charvát, Kladrub, Klatov, Kobylis, Kralup, Krchleb, Kročehlav, Loun, Medlánek, Nasavrk, Nepomuk, Novosedel (1. p. -dly), Počapel (1. p. -ply), Poděbrad, Postoloprt, Přestavlk, Roztok, Řepník, Sas, Štítar (1. p. -ry), Tatobit, Tučap, Tuklet, Uher, Velvar, Volar, Všerub, Žabovřesk, Žernosek,; Jass (1. p. -ssy), Karpat, Lurd, Rakous, Tyrol...
    Tvary Čech, Bavor, Doudleb, Charvát, Sas a Uher liší se od životných (obyvatelských) tvarů Čechů, Doudlebů...
    Tvary bez koncovky mají též ta jména, která pociťujeme za obecná mající jinak -ů:
    Divák (diváků), Dušník, Klobouk, Kozel (1. p. Kozly), Králík, Počátek (1. p. -tky); Čas (1. p. -sy).
    Některá taková jména mají -ů:
    Borů, Dvorů, Hradů, Krámů, Mostů, Mlýnů, Svinových Trhů.
    Někdy je Kolísání:
    Hamry - Hamer // Hamrů; Lány - Lán // z Lánů (Rais; Mokropsy - Mokropes // Mokropsů; Karlových Var // Varů; Vinohrady // Vinohradů."

    Příruční mluvnice se o tom zmiňuje jen sporadicky, MČ2 celkem podrobně, to sem opisovat nebudu (§ 2.2.4.1), ale říká v podstatě to, co Trávníček
    CATT
    CATT --- ---
    SILENT: no jo, spousta lidí ze severní Moravy říká v Bruntáli jako v prdeli :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam