• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FINFinovy parafráze a překlady + hosté
    FIN
    FIN --- ---

    larkinova "this be the verse" raději

    12 hlasy od 12 respondentů

      FIN
      FIN --- ---
      tak se snažím vyrovnat s jedním starým restem... původní překlad je takhle:

      Philip Larkin
      This Be The Verse

      They fuck you up, your mum and dad.
      They may not mean to, but they do.
      They fill you with the faults they had
      And add some extra, just for you.

      But they were fucked up in their turn
      By fools in old-style hats and coats,
      Who half the time were soppy-stern
      And half at one another's throats.

      Man hands on misery to man.
      It deepens like a coastal shelf.
      Get out as early as you can,
      And don't have any kids yourself.



      Philip Larkin
      Toto je báseň

      Vyjebali s vámi, matky a otcové,
      možná nechtěli, leč provedli to zdařile.
      Omyly své na hřbet vám naložili
      a nádavkem poslali pro nové.

      Však i s nimi vyjebáno bylo na oplátku
      blázny ve starých kloboucích,
      co půl času tráví v sentimentálním zmatku
      a druhou si jdou po krcích.

      Člověk člověku je mizérií,
      do hlubin padá dál od pobřeží.
      Ruce pryč, jak jen to dokážete,
      děti nemějte – jste jim přítěží.

      upravená varianta by vypadala takto:

      Philip Larkin
      Toto je báseň

      Vyjebali s vámi, matky a otcové.
      Snad nechtěli, leč zdařile
      omyly své na hřbet vám naložili
      a nádavkem poslali pro nové.

      S nimi vyjebáno bylo na oplátku
      blázny ve starých kloboucích,
      co tonou v sentimentálním zmatku
      a přitom si jdou po krcích.

      Člověk člověku je mizérií,
      do hlubin padá dál od pobřeží.
      Ruce pryč, jak jen to dokážete,
      děti nemějte – jste jim přítěží.

      tak si to přečtěte a zahlasujte si
      FIN
      FIN --- ---
      American Tune Lyrics
      Words & music by Paul Simon
       
      Many's the time I've been mistaken
      And many times confused
      Yes, and I've often felt forsaken
      And certainly misused
      Oh, but I'm all right, I'm all right
      I'm just weary to my bones
      Still, you don't expect to be
      Bright and bon vivant
      So far away from home, so far away from home
       
      And I don't know a soul who's not been battered
      I don't have a friend who feels at ease
      I don't know a dream that's not been shattered
      or driven to its knees
      but it's all right, it's all right
      for we lived so well so long
      Still, when I think of the
      road we're traveling on
      I wonder what's gone wrong
      I can't help it, I wonder what's gone wrong
       
      And I dreamed I was dying
      I dreamed that my soul rose unexpectedly
      And looking back down at me
      Smiled reassuringly
      And I dreamed I was flying
      And high up above my eyes could clearly see
      The Statue of Liberty
      Sailing away to sea
      And I dreamed I was crying
       
      We come on the ship they call the Mayflower
      We come on the ship that sailed the moon
      We come in the age's most uncertain hours
      and sing an American tune
      Oh, and it's alright, it's all right, it's all right
      You can't be forever blessed
      Still, tomorrow's going to be another working day
      And I'm trying to get some rest
      That's all I'm trying to get some rest
      American Tune Lyrics
      Words & music by Paul Simon
       
      Párkrát už jsem se zmýlil,
      párkrát už jsem se spletl,
      jo a taky jsem si připadal opuštěný
      a využitý.
      Ale to je v pořádku, i já jsem v pořádku,
      jen už mi trochu rezavějí kosti
      a lze těžko očekávat
      že budu zářivý elegán
      tak daleko od domova, tak daleko v cizině.
       
      Neznám nikoho, kdo už by to párkrát neschytal,
      nemám přátele, kteří by nezažili totéž,
      neznám sen, který by někdo nepošlapal
      anebo nesrazil na kolena.
      Ale to je v pořádku, to je v pořádku,
      protože jinak jsme si žili celkem fajn.
      Nicméně i tak, když se zamyslím
      nad tím, jak jsme to vedli,
      nevím, kde se stala chyba,
      prostě to nevím.
       
      Zdálo se mi, že umírám.
      Zdálo se mi, že má duše rozkvetla
      a hledíc na mě,
      usmála se konejšivě.
      Zdálo se mi, že se vznáším
      a vysoko nade mnou
      Socha svobody
      odplouvá někam pryč.
      Zdálo se mi, že pláču.
       
      Připluli jsme na lodi jménem Májový květ.
      Připluli jsme na lodi a luna zahnala tíseň,
      prchli jsme před úzkostí, která zachvátila svět,
      a zazpívali svou americkou píseň.
      Ach a tak je to v pořádku, to je v pořádku, tak je to správně.
      Žádné požehnání netrvá věčně
      a zítra bude jen další pracovní den,
      takže bych se konečně měl trochu prospat,
      trochu prospat.

       
       

      http://www.youtube.com/watch?v=AE3kKUEY5WU&feature=related
      FIN
      FIN --- ---
      Paul Simon
      Still Crazy After All These Years
       
      I met my old lover
      On the street last night
      She seemed so glad to see me
      I just smiled
      And we talked about some old times
      And we drank ourselves some beers
      Still crazy afler all these years
      Oh, still crazy after all these years
       
      Im not the kind of man
      Who tends to socialize
      I seem to lean on
      Old familiar ways
      And I aint no fool for love songs
      That whisper in my ears
      Still crazy afler all these years
      Oh, still crazy after all these years
       
      Four in the morning
      Crapped out, yawning
      Longing my life a--way
      Ill never worry
      Why should i?
      Its all gonna fade
       
      Now I sit by my window
      And I watch the cars
      I fear Ill do some damage
      One fine day
      But I would not be convicted
      By a jury of my peers
      Still crazy after all these years
      Oh, still crazy
      Still crazy
      Still crazy after all these years
      Paul Simon
      Still Crazy After All These Years
       
      Včera v noci jsem jen tak šel
      a co jsem nenašel, bejvalku,
      usmála se, že mě ráda vidí,
      usmál jsem se taky, jsme lidi.
      Pokecali jsme, jak to bylo dřív,
      poseděli, vypili pár piv,
      ještě pořád nás to bere, po takový době,
      i po takový době, Bože, po takový době.
       
      Nejsem zrovna ten typ,
      co se rád seznamuje.
      Dávám si pozor, chodim po svejch
      kudy už to znám a většinou sám.
      A milostný songy mě neberou,
      za srdce nechytaj, to ne.
      A stejně nás to ještě bere, po takový době,
      i po takový době, Bože, po takový době.
       
      Ve čtyři ráno
      jsem zív. Už toho mám dost.
      Nakonec, žiju si po svym,
      nemám strach,
      proč bych měl mít?
      Všechno zmizí a bude klid.
       
      Teď sedím u okna
      a dívám se na ulici.
      Jednoho dne mi rupne v bedně
      a něco natropím.
      Ale litovat nebudu,
      nebudu se kát.
      Ještě nás to bere a já jsem rád,
      ještě nás to bere.
      Bože, po takový době,
      ještě nás to bere.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=46bkXgxb66E
      FIN
      FIN --- ---
      Paul Simon & Art Garfunkel
      Scarborough Fair/Canticle

      Are you going to Scarborough Fair?
      Parsley, sage, rosemary, and thyme.
      Remember me to one who lives there,
      she once was a true love of mine.

      Tell her to make me a cambric shirt
      (On the side of a hill in the deep forest green).
      Parsley, sage, rosemary, and thyme
      (Tracing a sparrow on snow-crested ground).
      Without no seams nor needlework
      (Blankets and bedclothes the child of the mountain).
      Then she'll be a true love of mine
      (Sleeps unaware of the clarion call).

      Tell her to find me an acre of land
      (On the side of a hill, a sprinkling of leaves).
      Parsley, sage, rosemary, and thyme
      (Washes the ground with so many tears).
      Between the salt water and the sea strand
      (A soldier cleans and polishes a gun).
      Then she'll be a true love of mine.
      (Sleeps unaware of the clarion call).

      Tell her to reap it in a sickle of leather
      (War bellows, blazing in scarlet battalions).
      Parsley, sage, rosemary, and thyme
      (Generals order their soldiers to kill).
      And to gather it all in a bunch of heather
      (And to fight for a cause they've long ago forgotten).
      Then she'll be a true love of mine.

      Are you going to Scarborough Fair?
      Parsley, sage, rosemary, and thyme.
      Remember me to one who lives there,
      she once was a true love of mine.
      Paul Simon & Art Garfunkel
      Scarborough Fair/Canticle

      Do Scarborough na trh prý chodíváš.
      Petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián.
      Jedné dívce za mě tam vzkaž:
      na její lásku já vzpomínám.

      Z batistu košili ať začne mi šít
      (Uprostřed hor zelený stojí les).
      Petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián
      (Na sněhu pírko hnědé spočívá).
      Jehlu a nit však nesmí použít
      (Spává dítko pod duchnou mraků).
      Jen tak může mou ženou se stát
      (Volání polnic v snách nevnímá).

      Též musí najít úrodnou zem
      (Uprostřed hor jen listů pár).
      Petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián
      (Stříbrnou slzou hrob omývá).
      Mezi pískem a přívaly vln
      (Voják čistí a leští zbraň).
      Jen tak může mou ženou se stát
      (Volání polnic v snách nevnímá).

      Úrodu srpem z kůže musí posekat
      (Zuří válka, uniformy se krví rdí).
      Petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián
      (Generálové kážou zabíjet).
      A hotový snop vřesem převázat
      (Z příčin dávno už neznámých).
      Jen tak může mou ženou se stát.

      Do Scarborough na trh prý chodíváš.
      Petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián.
      Jedné dívce za mě tam vzkaž:
      na její lásku já vzpomínám.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=rH_ft6pS2LU
      FIN
      FIN --- ---
      The Waterboys
      Fisherman's blues
       
      I wish I was a fisherman
      tumblin' on the seas
      Far away from dry land
      and its bitter memories
      Casting out my sweet line
      with abandonment and love
      No ceiling bearin' down on me
      Save the starry sky above
      With light in my head
      you in my arms
       
      I wish I was the brakeman
      on a hurtlin' fevered train
      Crashing a-headlong into the heartland
      like a cannon in the rain
      With the beating of the sleepers
      and the burnin' of the coal
      Counting the towns flashing by
      in a night that's full of soul
      With light in my head
      you in my arms
       
      Tomorrow I will be loosened
      from bonds that hold me fast
      That the chains all hung around me
      will fall away at last
      And on that fine and fateful day
      I will take thee in my hands
      I will ride on the train
      I will be the fisherman
      With light in my head
      you in my arms
       
      Light in my head
      You in my arms
      The Waterboys
      Fisherman's blues
       
      Chtěl bych být rybářem
      daleko na vlnách
      zapomenout na pevnou zem
      vzpomínkám vale dát
      Odložit minulost
      které už mám taky dost
      odložit strach a lítat
      s hlavou ve hvězdách
      Světlo v duši mít
      tebe v náručí
       
      Chtěl bych být brzdařem
      a nechat splašit vlak
      ať rychle krájí zem
      jako střela do oblak
      Cestující se nevzbudí
      z komína stoupá dým
      Města jenom projíždím
      nechávám za sebou
      Světlo v duši mít
      tebe v náručí
       
      Už zítra mě svoboda čeká
      už zítra se zbavím pout
      těžkých okovů a konečně
      tě budu moci obejmout
      A v ten vytoužený den
      se v kole zatočím
      budu brzdařem
      budu rybářem
      Světlo v duši mít
      tebe v náručí
       
      Světlo v duši mít
      tebe v náručí

       
      http://www.youtube.com/watch?v=_VKouBHarIo
      FIN
      FIN --- ---
      Paul Simon & Art Garfunkel
      Leaves That Are Green

      I was twenty-one years when I wrote this song.
      I'm twenty-two now but I won't be for long
      Time hurries on.
      And the leaves that are green turn to brown,
      And they wither with the wind,
      And they crumble in your hand.
      Once my heart was filled with the love of a girl.
      I held her close, but she faded in the night
      Like a poem I meant to write.
      And the leaves that are green turn to brown,
      And they wither with the wind,
      And they crumble in your hand.

      I threw a pebble in a brook
      And watched the ripples run away
      And they never made a sound.
      And the leaves that are green turned to brown,
      And they wither with the wind,
      And they crumble in your hand.

      Hello, Hello, Hello, Good-bye,
      Good-bye, Good-bye, Good-bye,
      That's all there is.
      And the leaves that are green turned to brown,
      And they wither with the wind,
      And they crumble in your hand.
      Paul Simon & Art Garfunkel
      Leaves That Are Green

      Když dvacet jedna mi bylo, píseň jsem psal.
      Teď dvacet dva mi je – to nepotrvá dál.
      Čas pořád někam pospíchá.
      A listí zelené na podzim usychá,
      ve větru poletuje,
      v dlani popraská.
      Kdysi mé srdce láska naplnila.
      Chtěl jsem ji, ale ona do noci se vytratila
      jako báseň, již jsem nedopsal.
      A listí zelené na podzim usychá,
      ve větru poletuje,
      v dlani popraská.

      Do vody jsem hodil kámen,
      šly vlny do všech stran,
      do ticha.
      A listí zelené na podzim usychá,
      ve větru poletuje,
      v dlani popraská.

      Ahoj, ahoj, ahoj, sbohem buď.
      sbohem buď, buď sbohem, sbohem buď.
      To je vše, víc nás nečeká.
      A listí zelené na podzim usychá,
      ve větru poletuje,
      v dlani popraská.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=zcRGBjyAOok
      FIN
      FIN --- ---
      Paul Simon
      Duncan
       
      Couple in the next room
      Bound to win a prize
      They've been goin' at it all night long
      I'm tryin' to get some sleep
      but these motel walls are cheap
      Lincoln Duncan is my name
      and here's my song, here's my song
       
      My father was a fisherman
      my mama was a fisherman's friend
      and I was born into boredom and to chowder
      So when I reached my prime
      I left my home in maritimes
      and headed down the turnpike for New England, sweet New England
       
      Holes in my confidence
      holes in the knees of my jeans
      I was left without a penny in my pocket
      Oo-o wee I was about as
      destituted as a kid could be
      And I wished I wore a ring
      so I could hock it I'd like to hock it
       
      I seen young girl in a parking lot
      preaching to a crowd
      singin sacred songs and
      reading from the Bible
      Well I told her I was lost
      and she told me all about the Pentecost
      And seein' that girl was the road to my survi-ival
       
      Just later on the very same night
      she crept to my tent with a flashlight
      and my long years of innocence ended
      Well she took me to the woods sayin'
      "Here comes somethin' and it feels so good!"
      And just like a dog I was befriended
      I was befriended
       
      Oh, oh, what a night
      Oh what a garden of delight
      Even now that sweet memory lingers
      I was playin' my guitar
      lying underneath the stars
      Just thankin' the Lord for my fingers
      for my fingers
      Paul Simon
      Duncan
       
      Párek ve vedlejším pokoji
      chvilku pauzu si nedají
      a budou to dělat celou noc. Až tak moc
      a já bych rád spal, alespoň trochu.
      Ty stěny nestavěl nikdo od fochu.
      Jmenuji se Lincoln Duncan
      a přál bych si, abyste mě chápali.
       
      Otec rybařil, dělal smradlavou práci,
      matka kvinde mu nedala, kam pro legraci
      v té totální nudě a polévce husté.
      Mé srdce bylo pusté
      a přístavy tak lákavé.
      Odjel jsem do Nové Anglie,
      do Nové Anglie.
       
      Sebevědomí nepříliš pevné,
      díry v kalhotách,
      peněz málo, spíš žádné, ach,
      a tolik zábavy, než nedostatek unaví,
      jak jen může unavit.
      Mít tak prsten kouzelný
      hned skočím, někam ho zašantročím.
       
      Pak na parkovišti jakási dívka
      kázala davu,
      pěla hymnus,
      četla z Písma.
      Řekl jsem jí, že jsem ztracen.
      Řekla, že do stáda budu navrácen.
      Má cesta ke spáse.
       
      A později, ještě téže noci,
      do mého stanu se vplížila.
      Kam poděla se nevinnost?
      Za ruku mě odvedla, někam pryč,
      nač čekat? Ještě dnes a dost.
      Být pes,
      kňučím blahem.
       
      Jaká jen to byla noc.
      Plná radosti.
      I ještě nyní
      mé prsty vzpomínají, na kytaru hrají
      pod hvězdami.
      Chvalořečím Bohu, že mohu
      ještě chvíli hrát.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=SKeQAgEXVek
      FIN
      FIN --- ---
      A Most Peculiar Man
      Paul Simon & Art Garfunkel
       
      He was a most peculiar man.
      That's what Mrs. Riordan said and she should know;
      She lived upstairs from him
      She said he was a most peculiar man.
      He was a most peculiar man.
      He lived all alone within a house,
      Within a room, within himself,
      A most peculiar man.
       
      He had no friends, he seldom spoke
      And no one in turn ever spoke to him,
      'Cause he wasn't friendly and he didn't care
      And he wasn't like them.
      Oh, no! he was a most peculiar man.
       
      He died last Saturday.
      He turned on the gas and he went to sleep
      With the windows closed so he'd never wake up
      To his silent world and his tiny room;
      And Mrs. Riordan says he has a brother somewhere
      Who should be notified soon.
      And all the people said, "What a shame that he's dead,
      But wasn't he a most peculiar man?"
      A Most Peculiar Man
      Paul Simon & Art Garfunkel
       
      Byl to prapodivný člověk,
      řekla pí. Riordanová a ta to musí vědět,
      koneckonců, bydlela o patro výš.
      Byl to prý prapodivný člověk,
      velký podivín,
      žil sám – to jen tak nevidíš.
      V celém tom velkém bytě,
      podivný stín.
       
      Neměl kamarády, moc toho nenapovídal
      a také nikdo nemluvil s ním.
      Nebyl to zrovna kamarádský typ, nestaral se,
      byl zkrátka jiný.
      Och ne! Byl příliš jiný.
       
      Zemřel minulou sobotu.
      Pustil si plyn a šel spát.
      Zavřel okna a už se neprobudil
      do mlčenlivého světa v malé místnosti.
      Měl někde bratra, řekla pí. Riordanová,
      tomu vědět musíme dát.
      A všichni pokývali hlavou: "Škoda, že to má za sebou.
      Ale což tak podivíni nekončí?"

       
      http://www.youtube.com/watch?v=dy8qMUuQTdc
      FIN
      FIN --- ---
      Kathy's Song
      Paul Simon & Art Garfunkel
       
      I hear the drizzle of the rain
      Like a memory it falls
      Soft and warm continuing
      Tapping on my roof and walls.
      And from the shelter of my mind
      Through the window of my eyes
      I gaze beyond the rain-drenched streets
      To England where my heart lies.
       
      My mind's distracted and diffused
      My thoughts are many miles away
      They lie with you when you're asleep
      And kiss you when you start your day.
       
      And as a song I was writing is left undone
      I don't know why I spend my time
      Writing songs I can't believe
      With words that tear and strain to rhyme.
       
      And so you see I have come to doubt
      All that I once held as true
      I stand alone without beliefs
      The only truth I know is you.
       
      And as I watch the drops of rain
      Weave their weary paths and die
      I know that I am like the rain
      There but for the grace of you go I.
      Kathy's Song
      Paul Simon & Art Garfunkel
       
      Poslouchám, jak padá déšť
      jak vzpomínka se na zem snáší
      drobný a hřejivý, neustává
      v krovech šelestí, na stěnách.
      Z hloubi touha se na svět dere
      ven hledí mýma očima
      dál, za ulice promáčené
      v Anglii má láska spočívá.
       
      Jsem plný úzkosti a zmatku
      myšlenky putují sem a tam
      uléhají po tvém boku
      líbají tě v každém z oněch rán.
       
      Načal jsem text, už jej nedopovím
      nač marnit čas zbytečnými slovy
      psát písně, jimž nevěřím sám
      a slovo, které se rýmu vzpírá?
       
      Vidíš? Pochybuji o všem
      co jsem za tak pevné měl
      pryč je všechna víra
      tys pravdou všehomíra.
       
      A tak se dívám, kapky deště
      žijí krátce, rychle umírají
      jsem jako déšť, zdá se
      toužím po tvé dokonalé kráse.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=JVHVbA3kjRU
      FIN
      FIN --- ---
      Come in here, Dear boy, have a cigar.
      You're gonna go far,
      You're gonna fly high,
      You're never gonna die,
      You're gonna make it, if you try;
      They're gonna love you.
      Well I've always had a deep respect,
      And I mean that most sincere.
      The band is just fantastic,
      that is really what I think.
      Oh by the way, which one's Pink?
       
      And did we tell you the name of the game, boy?
      We call it Riding the Gravy Train.
       
      We're just knocked out.
      We hard enough to sell out.
      You gotta get an album out.
      You owe it to the people.
      We're so happy we can hardly count.
      Everybody else is just green,
      Have you seen the chart?
      It's a hell of a start,
      It could be made into a monster
      If we all pull together as a team.
       
      And did we tell you the name of the game, boy?
      We call it Riding the Gravy Train.
      Pojď sem, chlapče, a zapal si.
      Dotáhneš to daleko,
      doletíš vysoko
      a nikdy nezemřeš.
      Dokážeš to, jestli chceš,
      budou tě prostě žrát.
      Vždycky jsem měl respekt
      a to myslím vážně,
      kapela nemá chybu,
      fakt,
      mimochodem, kterej je ten Pink?
       
      A už jsme ti řekli, chlapče, jak se tahle hra jmenuje?
      Říkáme tomu jízda v mastňáckým vlaku.
       
      Jsme na dně, máme dost.
      Už ani nestíháme prodávat.
      Musíš udělat desku,
      všichni na to čekaj.
      Jsme tak šťastní, že se to ani nedá spočítat.
      Všichni ostatní jsou zelenáči
      – už jsi viděl hitparádu?
      To je, sakra, jízda
      a ještě to bude mazec,
      jestli se do toho pořádně opřeme.
       
      A už jsme ti řekli, chlapče, jak se tahle hra jmenuje?
      Říkáme tomu jízda v mastňáckým vlaku.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=KUDpc04r_QM
      FIN
      FIN --- ---
      The Jeff Healey Band - Confidence Man
       
      Well, I lost you at the border,
      when you crossed it
      Had your number, baby,
      but I lost it
      I know your love,
      was just a flimflam
      Well, you can't pull the wool over me,
      cause I'm a confidence man
      I can talk old ladies,
      out of all of their money
      I can talk young girls,
      into calling me honey
      You can talk all you want, baby,
      but I got fast hands
      You're a real soft touch
      but I'm a confidence man
      I know your mother
      Taught you how to bake cherry a pie,
      and read a book
      Your daddy
      Taught you how to tell a lie,
      and not get shook
      Let me tell you somethin', baby
      You better learn,
      If you're gonna con the con man,
      You're liable to get burned girl
      Now, now, now,
      We were stretched out on the floor, baby,
      it's all elastic
      But you stretched it too tight,
      and it snapped like plastic,
      and the pieces went flying across the badlands.
      Well, you can't pull the wool over me,
      'cause I'm a confidence man.
      Now, maybe Chicago,
      is where you're bound
      But love is a cheap perfume,
      it hangs around
      And you roll the dice,
      now let the bet stand
      Well, you can't pull the wool over me,
      'cause I'm a confidence man
      No, you can't pull the wool over me,
      'cause I'm a confidence man.
      Said, you can't pull the wool over me,
      'cause I'm a confidence man.
      The Jeff Healey Band - Confidence Man
       
      Hmm, zmizelas za čárou,
      na druhý straně.
      Mám tvý číslo, zlato,
      napsaný rozmazaně.
      Celá ta velká láska
      byla jenom trik.
      Ale za nos mě vodit nebudeš,
      jsem velkej uličník.
      Dovedu vykecat
      z jalový báby tele,
      s holkama spát,
      dělat si nepřátele.
      Můžeš mi říct všechno, zlato,
      žádnej vzlyk.
      Jsi malej zázrak
      a já velkej uličník.
      Znám tvou mámu.
      Učila tě píct štrůdl
      a číst knížky.
      Znám tvýho tátu.
      Učil tě lhát
      a nehnout brvou.
      Něco ti řeknu, moje milá,
      radši se uč.
      Protože jinak ti chlap uteče
      a ty budeš v hajzlu a on bude fuč.
      A zrovna teď, teď, teď,
      houpala se s náma podlaha, zlato,
      houpala se zeď.
      Ale tys houpala příliš moc,
      napínala stěny na okraj,
      tak to prasklo a kde byl ráj.
      Ale mě za nos vodit nebudeš,
      já jsem velkej uličník.
      A co teď? Do Chicaga
      možná zamíříš.
      Láska je lacinej parfém
      a někdy na obtíž.
      Hodíš si kostkou
      a pak uvidíš.
      Ale mě za nos vodit nebudeš,
      já jsem velkej uličník.
      Ne, mě za nos vodit nebudeš,
      já jsem velkej uličník.
      Zkrátka, mě za nos vodit nebudeš,
      jsem velkej uličník.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=NDTPXgqbNX8
      MAEROR
      MAEROR --- ---
      ' mně se zdá, že "na konci je to jedno" neznamená "na tom nezáleží", ale "teď už na tom nezáleží". tedy v té chvíli, kdy se právě vypařujeme - ironie je, že to v textu autor "chápe" přesně v ten okamžik, kdy na tom definitivně přestává záležet. tak to přijde mně. '

      Takhle ano, s tímhle vysvětlením to beru. Možná by pak bylo lepší něco ve smyslu "na konci je to stejně všechno jedno" (vím, taky to není ono, ale prostě jinak vyjádřit, že to tedy je právě teď)...
      FIN
      FIN --- ---
      ano, not now john jsem taky nikdy nemusel, imho zbytečné. v playlistech ji vynechávám.
      FIN
      FIN --- ---
      MAEROR: v podstatě jsi mě tenkrát "zjebnul", že jsem byl moc něžný, melancholický - chtěl jsi, aby ten text byl poněkud razantnější. proto jsem to předělával :-) jinak ano, porcuji do sloupců a přitom provádím "doťuky" - někde uberu slovo, imho zbytečné, protože význam je stejně jasný a slovní vata v básních sviní, někde změním, aby ubyla/přibyla slabika, což je spíš pocitovka, aby "to líp sedělo" (viděno mýma očima, pochopitelně).

      jinak ad konec: ano, chápu, co se tím snažíš říci. mně se zdá, že "na konci je to jedno" neznamená "na tom nezáleží", ale "teď už na tom nezáleží". tedy v té chvíli, kdy se právě vypařujeme - ironie je, že to v textu autor "chápe" přesně v ten okamžik, kdy na tom definitivně přestává záležet. tak to přijde mně.

      máš samozřejmě pravdu, že "na konci si budeme všichni rovni" je významově správnější, ale přijde mi to trochu moc patetické. protože když mezi skupinu lidí práskne bomba, tak si skutečně rovni jsou - všichni se stejně rozlétnou na hadry. proto mi přijde "a v tu chvíli to je jedno" takové definitivnější.

      rovněž proto se vyhýbám tradičnímu českému překladu, který z "Finally I understand the feelings of the few" dělá "konečně chápu pocity menšiny", protože mi to přijde, vzhledem k celkovému vyznění celého alba nakonec (lidskost x válka a její nesmazatelné šrámy) opět hloupě angažované - vždycky mi připadlo, že tam autor říká "konečně chápu (to, co nemnozí)...", což se nakonec dá vynechat, pouhé "konečně chápu" je tak hezky strohé :-)

      nemysli, že se nad připomínkami nezamýšlím - možná díky tomu lépe chápu a formuluji, co jsem vlastně tím svým překladem chtěl říci, že tam vidím.
      MAEROR
      MAEROR --- ---
      FIN: Ach ano, vím, že ty překlady už tu byly, jen si už nevzpomínám, jestli byly stejné, a dokonce už ani na to, jaký popud jsem Ti dával, tj. co jsem k nim napsal (že jsem (s)chválil je jednoznačné, tvoje překlady jsou prostě dobré), měl jsem zato, že jsi to "jenom" hodil do těch dvou sloupců...

      Ono stejně - pokud jsem něco někdy schválil, ještě to nemusí zákonitě znamenat, že za půl roku nemůžu mít výhrady. Ne snad, že bych byl nutně nekonzistentní, ale člověk se prostě jinak vyspí, je v jiné životní situaci a rozpoložení, takže ten text chápe trochu jinak - to asi známe všichni, ne?

      Mluvil jsem také o posledních čtyřech řádcích, přičemž tím posledním jsem to pouze podložil... Vnímám to totiž poněkud jinak: podle mne ten poslední řádek odkazuje na the feelings of the few - konečně to chápu, konečně jsem dospěl k poznání, ke kterému nedojde každý (že na konci jsme si rovni). Pokud by mělo na konci být stejně všechno jedno ("je to jedno" ve smyslu "na tom nezáleží"), nebylo by to poznání podstatné, respektive nebylo by vůbec k ničemu, nezáleželo by na něm... A to je podle mne docela rozdíl.

      Možná jsem se vyjádřil poněkud neobratně, ale - ačkoli naprosto chápu, co tě k tomu vedlo - prostě ten závěr vidím jinak ;-)

      BTW: Nevím jak tebe, ale mne na albu docela ruší předposlední Not Now John. Nějak ji nemůžu mezi The Final Cut a Two Suns In The Sunset vstřebat, vždycky mne z toho depresivního a unaveného tónu vytrhne...
      FIN
      FIN --- ---
      MAEROR: ano, přeložil jsem to volným veršem. což vzhledem k tomu, že už jsme v historii tohoto klubu párkrát probírali, že to jsou parafráze, není překvapením :-)

      nicméně

      a) tohle je malounko opravená verze staršího překladu, který už tu byl a který ty zrovna jsi schválil - jinak řečeno: tohle je verze 2 přepracovaná z původní verze právě na tvůj popud

      a

      b) z celkového vyznění textu mi přijde, že ač, čistě technicky a výslovně doslovně, tyto dvě věty znamenají samy o sobě něco jiného, v tomto případě a vzhledem k duchu celkového vyznění lze výraz "jsme si rovni" zaměnit "je to jedno" ve smyslu "a pak, v onom kataklyzmatickém okamžiku, už na nějakých rozdílech vážně nesejde" - tj. nesejde ne rozdílech, zatímco dřív sešlo, což vlastně znamená "tak teď jsme si vážně a skutečně konečně rovni - v tom průseru a když přestáváme všichni stejně existovat".

      a formulace "na konci to stejně bude všechno jedno" mi přijde unavenější a rezignovanější, což se mi zamlouvá opět vzhledem k celé písničce i depresivnímu tónu alba, které tou písničkou končí, viz texty předešlé :-)
      MAEROR
      MAEROR --- ---
      Jsem rád za svoje oblíbené Floydy, jenom si říkám, jestli ty poslední čtyři řádky v Two suns in the sunset nepřeložit trochu jinak, když to je volným veršem... Přece jenom je rozdíl mezi "na konci to stejně bude všechno jedno" a "na konci jsme si všichni rovni".
      FIN
      FIN --- ---
      One of the Few (Waters)
       
      When you're one of the few to land on your feet
      What do you do to make ends meet?
      Teach.
      Make them mad, make them sad, make them add two and two.
      Make them me, make them you, make them do what you want them to.
      Make them laugh, make them cry, make them lie down and die.
      One of the Few (Waters)
       
      Když jsi jeden z mála, co stojí nohama na zemi,
      co uděláš, aby oni věděli?
      Uč je.
      Nauč je řvát, nauč je litovat, nauč je sčítat dvě a dvě.
      Ať jsou jako já, ať jsou jako ty, ať jsou cokoli.
      Nauč je smát, nauč je zaplakat, nauč je lehnout a zemřít.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=vOx6H6mweXg
      FIN
      FIN --- ---
      Pink Floyd
      Two suns in the sunset
       
      In my rear view mirror the sun is going down
      Sinking behind bridges in the road
      And I think of all the good things
      That we have left undone
      And I suffer premonitions
      Confirm suspicions
      Of the holocaust to come.
       
      The rusty wire that holds the cork
      That keeps the anger in
      Gives way
      And suddenly it's day again.
      The sun is in the east
      Even though the day is done.
      Two suns in the sunset
      Could be the human race is run.
       
      Like the moment when the brakes lock
      And you slide towards the big truck
      "Oh no!"
      You stretch the frozen moments with your fear.
      And you'll never hear their voices
      "Daddy, Daddy!"
      And you'll never see their faces
      You have no recourse to the law anymore.
       
      And as the windshield melts
      My tears evaporate
      Leaving only charcoal to defend.
      Finally I understand the feelings of the few.
      Ashes and diamonds
      Foe and friend
      We were all equal in the end.
      Pink Floyd
      Two suns in the sunset
       
      Dívám se do zrcátka na západ slunce,
      klesá mezi mosty nad cestou
      a myslím na všechno,
      co jsme nestihli udělat,
      a mám neodbytný pocit,
      spíš jistotu,
      že se blíží holokaust.
       
      Někdo přetrhl rezavý drát,
      pojistku,
      pod kterou doutnala zášť,
      a znenadání je opět jasný den.
      Na východě stoupá druhé slunce,
      přestože to první právě zapadlo,
      a žárem nových sluncí
      konečně vyhubíme sami sebe.
       
      Je to jako chvíle, kdy se zadřou brzdy
      a vlítneš do protijedoucího náklaďáku
      "To ne!"
      Ten okamžik ve zpomaleném filmu,
      hlasy doléhající z dálky
      "Tati, tati!"
      Jejich tváře už nikdy nespatříš,
      nespatříš už nic.
       
      A jak taje čelní sklo,
      mé slzy se vypaří
      v jediné vteřině.
      Teď chápu
      popel i diamant,
      přítele i nepřítele,
      na konci to stejně bude všechno jedno.

       
      http://www.youtube.com/watch?v=bqt5fZFvGVU
      Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam