HANOCRI: [ college drop-outs (kolikrát jste nedokončili vysokou školu ? jaký je rekord ?) ]

VIR_KENNY: být zfetovaný budho-fanatik je docela slušně pre-postmoderní, či raně-postmoderní, podle mě. (postmodernismus je to, co se ti přihodí potom, co máš tuhle fázi už za sebou :-)

VIR_KENNY: Kým a čím překonaná?
Postmoderním programem je konec všem programům. Je placatější a vyprázdněnější zcela programově. Teprve pokud je veřejný prostor či rovnou celá doba takto prázdná, vzniká prostor pro možnost individuální a svobodné volby k vlastnímu smyslu, zatímco veškeré předchozí ideologie naplněné nadindividuálním smyslem ničemu takovému příliš nepřály a měly přirozený sklon k totalitnímu řízení etc.
Pokud máš pocit, že tomu tak doopravdy je, pak je všechno v pořádku.

LOWRIDER: to je pomerne hezky napsana a davno prekonana picovina.
Presne postmoderni, ze vseho udelam heslo a napisu ho na zed. Simulakra se upevnilo.

Moderna nepostavila zadnou luxusni klec, moderna byla zavrazdena a zplynovana. To postmoderna zpiva penezum z medii, uziva jejich vlastni jazyk a je placatejsi a vypraznenejsi nez cokoliv pred tim. Potrebuje silna slova, protoze nema zadny cil ani program. je zmatena a plocha.

LOWRIDER: Dávám devět z deseti.

XCHAOS: Právě pro onu "liessmannovskou ideu" vzdělání je určující onen syntetizující prvek vzdělání, který říká, že vzdělání má primárně v podstatě formovat člověka - "vytvořit" z něj onen racionální moderní autonomní bla bla subjekt... V rámci toho je například vzdělání jakožto příprava na budoucí povolání něco paralelního neřkuli sekundárního.
To, jak se vzděláním onen člověk umí zacházet je pochopitelně toho součástí.
Možná by chtělo konkrétněji vyjasnit, jakou máš představu o "praktickém užití vzdělání"...

KOMATSU: no já bych pro začátek vzdělání dělil třeba i podle toho, jaký praktický význam má pro svého nositele, resp. jak s ním ten nositel umí zacházet.

můžeš být velice kulturní člověk, který díky své obrovské "sečtělosti" postřehne spoustu citací a narážek a parafrází - ale stejně nemusíš být schopen jakéhokoliv praktického užité tohoto vzdělání, a budeš ho používat víceméně jen pro svojí zábavu či útěchu.

tedy nejde tak docela o "autonomii racionálního subjektu" ale spíše o "interakci s jinými racionálními subjekty". nakonec i když se vzděláváš třeba jen pro zábavu, tak tě pak zajímá, jestli se ostatní smějou na stejném místě filmu, jako ty (protože třeba pochopili nějakou složitou narážku)

XCHAOS: Tak to Liessmann ani nijak nezpochybňuje, to, o čem mluví/píše, je spíše to, co se dnes vzdělaností myslí a do jaké podoby (dle něj) degeneruje. Píše o jistém paradoxu vzdělanostní/informační společnosti, která navzdory tomu, jak je vědění běžně přístupné, je nevzdělaná, protože tomuto "vzdělání mas" chybí syntetizující prvek a jedná se tak v zásadě o zlomkovité znalosti - jakési eklektické střádání mozaiky vzdělání, které je ve výsledku onou nevzdělaností. Informace tedy k dispozici jsou - a to více, než kdy jindy, otázkou je, jak se s nimi zachází a jak se mění pohled na to, co to vzdělanost a vzdělání vůbec, je. Tím základním, co v tomto smyslu Liessmann zmiňuje, je ona syntetizující síla, základní idea vzdělání - však Liessmann je neohumanista a osvícenec - tedy ona idea je v zásadě renesančně-humanisticky-osvícenská osvěta vedoucí k autonomii racionálního subjektu (možnost smrti rozumu, osvícenství apod. Liessmann v knize vůbec nereflektuje, stejně tak se explicite nezmiňuje vůbec o nějaké postmoderně a vůbec kontextu celé věci - někdo si domyslí pozadí sporu, někdo ne). Postmoderní podoba vzdělání má podobu eklekticky spájených modulů (aspoň tak to prezentuje).
S Liessmannem však nikterak zásadně nesouhlasím - ostatně při četbě knihy mi leckdy cukaly koutky - nejsem humanista a už vůbec ne osvícenský racionalista, co má v popisu práce boj s mýty premoderních forem myšlení. Co se kritiky osvícenství týče, Frankfurtská škola je dle mého jen slabý a ještě notně přibržděný a příliš konformní útvar. Věc se dle mého soudu má daleko radikálněji...

KOMATSU: otázka ale je, zda někdy předtím v historii vůbec lidé mohli mít takový všeobecný rozhled, jaký si dnes můžeš udělat třeba díky kombinaci Googlu, Wikipedie, apod. - a prakticky v jakémkoliv oboru se můžeš bez jakéhokoliv předchozího svolení autorit (studium na VŠ, apod.) poměrně intenzivně "dovzdělávat". a je otázka, zda někdo, kdo se narodil v roce 1953 (jestli jsem si našel toho správného Liessmana, ale počítám ano) může docenit možnosti, které otevírá právě třeba "smrt encyklopedisty" v podobě masové globální účasti na projektu Wikipedie.

takže kromě teorie polovzdělanosti a nevzdělanosti navrhuji rozvinout ještě "teorii dovzdělanosti": nikdy předtím nemělo tolik lidí takovou možnost se "dovzdělávat", jako dnes - a určitě jí značné procento lidí využije. dříve si pouze úzké elitní akademické vrstvy mohly dovolit odebírat (a najít si čas skutečně přečíst !) třeba odborné časopisy. dneska si o téměř libovolném tématu lze najít na Internetu texty lišící se mírou odbornosti a hloubkou vhledu... ano, odborné časopisy se zatím brání tomu být přístupné všem, ale přírodní vědy mají svůj arxiv.org, který se stává poměrně renomovaným informačním kanálem.... už se tu o tom mluvilo dříve...

TečkaCZ - Liberálně-nihilistická hlubinná ekologie
http://teckacz.cz/index.php?clanekid=1019

JESSIEATREIDES: řečí významovejch nuancí .)

JESSIEATREIDES: To je zajímavá otázka. Placení školného by patrně z univerzit vyškrtlo lidi s minimálním zájmem a přispělo tak ke zvýšení úrovně studia (na druhou stranu by patrně vyškrtlo i sociálně slabší, což by se s Liessmannovým neohumanistickým ideálem vzdělání asi příliš slučovat nemělo...). Pokud by to byli studenti, kdo by byli "platili" profesory, pak by se vztah učitel-student vskutku mohl transformovat. Alespoň za předpokladu, že za narušení tohoto vztahu je zodpovědný primárně učitel, což, jak se domnívám, také není nikterak samozřejmé. Narušení tohoto vztahu ze strany studentů ale možná vzniká právě a především u oněch studentů s minimálním zájmem, které by ono školné pravděpodobně vyškrtlo.
Spíš se ale domnívám, že příčiny bychom mohli hledat v celé společnosti sdíleném přesvědčení, že vzdělání je primárně přípravou na budoucí povolání - tedy na efektivní zapojení do ekonomického procesu...

BOS: ty jo, jakou řečí to vlastně mluvíš?

ale pořád si stojím za tím, že filosofie jako taková v sobě politiku primárně neřeší. je to ale obor natolik širokej, řeší i politiku...



KOMATSU: byla jsem na přednášce, dala jsem KPL několik otázek a po přednášce se ho ještě zeptala na otázku, která na FFUK vyvolává potřebu telefonovat přinejmenším třem exorcistům najednou:
Víte, tady to nikdo nechce slyšet, ale není problém, který popisujete (devalvace vzdělávání na předávání - standardizovaného - souboru informací, bez výchovy a dalšího vlivu učitele na žáka, například v otázkách etických, chování, schopnosti kreativně nahlédnout předávané informace, myslet atd.), problémem narušení vztahu mezi učitelem a studentem? A nehraje v tomto narušení svou roli tak trochu i skutečnost, že společnost odmítá školné?

Liessmann velice potichu řekl - ano, tak trochu hraje...

to máš sice pravdu, ale pořád si stojím za tím, že filosofie jako taková v sobě politiku primárně neřeší. je to ale obor natolik širokej, řeší i politiku - a spoustu dalších témat, vzhledem k tomu, že se jedná o způsob zacházení se světem - což mě vede zpátky k Tvým slovům "zodpovědnost a nelhostejnost ke světu měly cítit i nepolitické subjekty".

jinak co se role konce dějin týče, zajímavej transsubjektivní pohled, kterej je pro nás jako obyvatele ČR často víc než potřebnej (vzhledem ke stavu českýho dějepisectví a způsobu prezentace dějin a návaznosti dějů), nabízí Dušan Třeštík v knize Češi a dějiny v postmoderním očistci. vřele doporučuju, jeho inteligentní postřehy zajímavě rozšiřujou obzor po dočtení i zde nedávno zmiňovanejch autorů.
http://www.kosmas.cz/knihy/128517/cesi-a-dejiny-v-postmodernim-ocistci/