tohle je ovsem velmi komicke. jako kdyby nasili potrebovalo nejakou objektivni pravdu (& jako kdyby se vetsina nasili v lidske historii neodehravala prave presne z opacneho duvodu). & co kdyz je potreba se nasili branit? pujdes si sednout nebo na sobe nechat spachat krevni mstu za cin, ktery jsi nespachal? nebo nechas sadistickeho vraha, ktery znasilnil & rozctvrtil tvoji dceru proste jit po svem, i presto, ze jsi to videl na vlastni oci?

& jaky zivot vlastne vubec? ten virtualni neb zadny jiny neni?

kdyz se postmodernista octne v horicim dome, zacne utikat, nebo zacne rozebirat diskurs atomu kysliku & ionizovaneho plazmatu?

ten nihilismus je zcela namiste. opravdu nevidim, kde by mela byt objektivni & neprekrocitelna hranice, za kterou uz se neda do postmoderni singularity spadnout. & jestli takova je, tak s ni pada i cely postmodernismus.

myslim, ze poctivejsi je rict, ze postmodernisticky pristup je velice sikovny politicky nastroj, jak tvrdit vpodstate cokoliv (& pachat nasili!!). jen by me zajimalo, jaky je rozdil mezi cokoliv rikat & cokoliv delat :-)

ne, ne & jeste jednou ne. o tom tvrdosijne celou dobu hovoris ty. ja hovorim o jeho existenci. s blahovou nadeji, ze nejenze rozpoznas rozdil mezi temito, ale jeste blahovejsi, ze naznas, ze neexistence jednoho neimplikuje kategoricky neexistenci toho druheho.

pokud jde o prakticnost, tak v totalnim nihilismu nevidim zadnou.
& vvvoovooo tom to je :-)