KASTA: Jo jo:o) Já jsem si všimnul ještě jedný věci, u pohádek patrné, že pokud jsou umělé, tak postrádají takovou tu jiskru pohádkovosti. Tím nechci říct, že by se mi některé nelíbily (i když Andersena doteď číst nemůžu, z toho mám vždycky totální smutek bol a melancholie, za děvčátko se sirkami by zasloužil zavřít!!!! Uáááá!!!!:o))))
Jediné co mne na pohádkách štve je, že neřeší co se děje pak. (zkrátka co dělá princ s princeznou poté co se vezmou:o) I když to asi není věc aktuální pro děti, že:o)
Jinak tady
http://pohadky.org/ jsem strávil nejednu hodinu:o)
Svého času jsem hledal společný jmenovatel pohádek. Došlo mi, že všechny vypráví o tom, jak hlavní hrdina/ka se dostal/a z maléru. Čímž se stala zkušenější, vyzrálejší. Dá se říci, že jeho jáský komplex se rozšířil - upevnil. Takže se asi (veeeelmi zjednodušeně) dá říci, že se jedná o "motivaci" k rozvoji vlastního já:o)