Mne neni jasny toto. Dejme tomu ze muze fascinuji velke kozy.

1. Je intergrace (do vedomi) to, ze jakmile je spatri, uvedomuje si, co se mu to deje, jak se mu zveda fascinace/vzruseni/penis ;-).. uvedomuje si, ze to jak mu je v te hospode prijemne je zpusobeno vybavou servirky, atd. atd.?
(A to je vsechno. Procesy probihaji dal, ale uvedomovane.)

2. Nebo je integrace (do osobnosti??) to, ze nejakym zpusobem "nazre", o cem ty prsa jsou, a tuto kvalitu v sobe rozvine, sam sobe se stane prsatkou? S dusledkem, ze prsatky uz ho pak tolik nefascinuji/nepozaduje po zenach aby byly prsatkami/fascinace neprobiha.

???

Jednu cast sveta okolo nas, ideji, vztahu, hodnot, proste uplne vseho vnimame vedome, zbytek nevedome. Stejne tak o ni premyslime vedome i nevedome, hodnotime a odhadujeme nasledky. Ten pomer vedomeho a nevedomeho se v kazdem jedinci meni a vytvari se pak ono zname Jungovo deleni na psychologicke typy.

Jenze mam dojem ze od Jungovych dob jsme se dostali o kus jinam... Je mozne pouzit tohle deleni treba i pro Japonce? Nebo - v dnesni evrope mi prijde, ze jiz nejsou tolik vyhranene typy jak je popisoval Jung. Je to vyvoj na vysi uroven (jsme si vice vedomi sami sebe) nebo je to jen posun k jinym projevum?
Asi to bude chtit konkretnejsi priklad - bavime-li se o anime, ta je souhrnem vseho toho, co muze muz vnimat-myslet-citit-intuvnit vuci vsemu zenskemu (tedy vuci zenam ale i vuci obrazkum zen, zenskemu obleceni a vsemu co oznaci za zenske - tady do toho zase keca kultura a individualita, ale tak uz to u psychologie byva ze vsechno souvisi se vsim...). Tento vztah muze nabyvat nejruznejsich podob: Hrdina-Princezna, Pan-Otrokyne,Otrok-Pani, Bohyne-Vyznavac, Idol-Nasledovnice, Otec-Dcera, Ochrance-Lolita a miliony dalsich.
To, jakou podobu na sebe vezme zavisi podle mne na kulture, tedy Japonec s Japonkou budou mit jiny vztah nez Arab s Arabkou ci Evropan s Evropankou.
Je tady ale dalsi aspekt, a to casovy. Je jasne, ze kultura se meni, stredoveky rytir v evrope uctival pannu Marii nebo teskne touzil po sve pani kdesi v dali...
Otazka je - je toto vse pouze akcentace jinych aspektu Animy, nebo zde dochazi k nejakemu vyvoji?! V porovnani se stvoritelem vestonicke venuse by se chtelo rict, ze jsme "dal a vyse". Ale je tomu opravdu tak? Ja zam chlapy ktery miluji velky kozy a macaty boky. Jsou o to vetsi primitivove nez ja milujici mala kuzlatka a utle mrstne bocky? (presne takove, jake ma moje pritelkyne;-) Ja nevim...
Summa - mam zato, ze dneska potkat ciste myslivy typ temer nelze. Jsme mnohem vetsi smesky, v nekterych oblastech nam to lepe mysli, v jinych citi...
Tim ze jsem schopen si uvedomit, v jakych zivotnich oblastech mi to vice vnima/mysli/citi/intuitivni jsem schopen si uvedomit ze tam budu mit deficit v opacne casti, pak jsem schopen s tim nejak pracovat, zaujmout nejake stanovisko a zareagovat podle sve svobodne volby (otazku do jake miru je i tato volba svobodna ponecham nezodpovezenou, protoze na ni neumim odpovedet. Nicmene ma domenka je, ze "ta vec" ktera z nevedomi rozhoduje v tyto momenty "svobodne volby" ma neco spolecneho s Bytostnym Ja:-)

Integraci Animy do jaskeho komplexu pak vnimam ani ne tak, ze se snazim posunout pomer vedomeho a nevedomeho vnimani-mysleni-citeni-intuvneni k tomu vedomemu, jako spis ze pocitam s tim, ze mam ve vnimani-mysleni-citeni-intuvneni slepe skvrny a jsem pripraven nest jejich nasledky.

Uf, zcela vycerpan a s pocitem ze jsem rekl neco uplne jineho nez jsem chtel na zacatku koncim:-)

ad: Anima - jo je to o tom jak ja to mam s animou - nebo jeste konkretneji, jaky typ holek u me "aktivoval" animu. Muzu k tomu jen rict, ze podobne jsem to vypozoroval i u nezanedbatelneho mnozstvi mych kamosu. Opet ale to muze byt i tim, ze ze vsech moznych "anim" si nejvice vsimam tech, ktery jsou mi blizky...

Je to tezky zobecnovat, myslim i Jung pise ze to zavisi na kulture, vzpomenme na Vestonickou Venusi :-))) I kdyz v tomto pripade, kdovi jak to bylo s pomerem "pud/archetyp/vedome ja" pred temi X tisici lety

Zobecnovat fakt nemuzu

LOOK: supr dik za navod.

Mne slo primarne o to, ze si uvedomuju, ze v podstate nevim, co to tak integrace je. Ze byste nekdo napsali jak to u vas v konkretnim pripade probehlo, co se stalo, co je ted jinak nez driv atd.

YMLADRIS: myslim, ze Kasta ted trochu ulitnul a zobecnil podle sebe. archetyp animy ma sve 'zakladni kameny', ale konkretni instance (heh, tak uz tu mame i objekty:) ) animy muzou byt hodne rozdilne.

podnetna cetba k tematu je Sternuv clanek Úvod do teorie hrdiny http://www.blisty.cz/art/22573.html a tam kapitola '...a co mimochodem vzrušuje muže'

a koneckoncu i nektere jeho ostatni clanky, vcetne relativne noveho 'Obři z hoven, spousta andělů a květy zla'
viz http://www.blisty.cz/aut/1204/art.html

YMLADRIS: ad integrace: co me k tomu napadlo: precti si Obecnou psychologii typu (ve Vyboru z dila sv. I), zjisti, jakou mas hlavni a vedlejsi psychickou funkci a pak prostuduj ty druhe dve protikladne - ty jsou totiz u tebe nevedome a skrze ne k tobe nevedomi (tj. mj. i animus) 'promlouva'. dalsi postup pak muze byt sledovani projevu spojenych s tou hlavni nevedomou funkci a uprimna snaha ji porozumet, komunikace skrze ni s nevedomim.
.... nebo chod k nekomu na analyzu ;)

Anima je momentalne pro mne inspirace. A motivace:-) Stavam se diky ni v mych ocich lepsi. A nejen mych, ale to je takovy prijemny bonusbokem:-)

YMLADRIS: Já osobně si to nemyslím.. a to na základě vlastní zkušenosti.
Dle mého názoru hodně záleží na psychické konstituci toho kterého muže. Čím větší drsňák a hrubián, tím větší pravděpodobnost animy jako éterické, něžné bytosti a naopak, romantičtí snílci a zženštilé typy budou mít animu narýsovanou jako vládkyni a "satanovu děvku". Ale jako každá "psycho-škatulkatizace", ani tohle neplatí nějak univerzálně..

vy ostatni si taky myslite, ze anima neni holka na kterou se kluk podiva a "prefiknul by ji na miste"?

YMLADRIS: ad moje reakce na animuse: asi hlavni pocit, kdyz nad tim premyslim, ze jsem nechtel jit do vztahu, kterej vznikne takhle. A nakonec i trochu znechuceni tou holkou - "prece nemuzu chodit s nekym, kdo je tak desne nevedomej"....:)))) A pocit, ze vztah zalozenej na techle predstavach proste neni to, co chci ...

taky dobra otazka ... nepremyslel jsem nad tim......

Ad anima: jasne ze ma taky milion aspektu, ale kdyz to mam napsat na stejny urovni jako ty, tak je to protiklad.

Holky ktery me zaujaly nebyly "sexbomby". Spis takovy etericky bytosti, naslouchajici, davajici mi "prostor" k projevu, pusobici dojmem, ze mi naslouchaji a rozumi mi. Pak jsme mel vzdycky dojem, ze si hrozne rozumime, ze sdilime kazdou myslenku, zname se do hloubky.... je to presne naopak...

Ale soucasne musely byt necim zajimavy, zvlastni, tim co je bavilo, co prozily, nebo co studovaly - u me to nikdy nebyla takova ta klasicka "unyla bleda deva pod slunecnikem".

Jak uz jsem psal, anima neni holka na kterou se kluk podiva a "prefiknul by ji na miste". Naopak sex s holkou - animou je hrozne neznej, splyvaci.... teda pak taky vzdycky ne, ale tak zezacatku urcite....

Ty si mozna animu predstavujes vic jako animuse, ale ona je opak - stejne tak jako se tvym polobohem nikdy nestane neprojevujici se zakriknutej nejistej kluk, tak animou se nestane energicka emancipovana holka "ktera vi co chce a za tim si jde....:))))" - je to opak..

P.S. jeste upresneni - porad pisu "animou" a "animusem" - ale spis bych mel rikat - holkou (klukem) ktera je vhodna pro projekci animy (animuse)... ale v tomhle pripade ty terminy nejsou az tak dulezity......:))))

YMLADRIS: Jo integrace...:))) Tak tady se fakt tezko radi, ja kdybych mel popsat, jak to u me probehlo, tak to vlastne nedokazu....

Nebo jak to odlisit od "rozumovyho rezebrani" - ty jo!!! Hele jediny co me napada je ten pocit z toho - neco intenzivne zazivas, premyslis o tom, ctes i treba knizky, neco v tobe nazrava a pak se ti najednou zableskne a "VIS TO". A soucasne vis, ze uz si to vedela nejakou dobu, ale nechtela, neumela sis to priznat - ze strachu, nebo jen ze setrvacnosti.... kazdopadne je v tom emocni naboj, prozitek....

Rozumovy rozebirani je proste jen rozebirani, analyzovani, klasifikace, to nema samo o sobe zadnou silu, je jen na povrchu a nic nezmeni.

Ale jak se k tomu "prozreni" nasmerovat to fakt netusim. U me to byla kombinace hodne silnejch zazitku, kdy uz jsem v urcitym momente zivota fakt nevedel kam dal, s tim premyslenim, vnimanim, zpetnou vazbou od lidi a i treba mejch psychedelickejch vyletu... ale co v tom sehralo jakouroli to fakt nevim....

Mozna jedina rada, kdyz uz vis, ze rozum nevede k USPOKOJIVEMU VYSLEDKU (z tvyho vnitrniho pohledu) uz to samo o sobe te nasmerovava - kam to nevim, ale ty vnitrni procesy probihaji a treba to prijde samo - kdyz se do tech rozumove analytickejch konstrukci nebudes uzavirat...

SPIELMANN: nevim, me pritahuje spousta holek sexualne, ale u vetsiny soucasne citim, ze by to fakt o nicem jinym nebylo - dokonce by me nebavilo si s nima ani povidat.....:))) mozna, jak ta potreba mit k sobe nekoho neni ted tak velka a nalehava, rostou naroky...:)))

Mas ale pravdu - pred cca 2ma roky na cestach jsem se dal dohromady s jednou holkou, bylo to ciste sexualni a oba jsme vedeli, ze je to casove omezeny a tim padem naprosto v pohode, protoze jsem vubec nemusel premyslet, jestli s timhle clovekem chci travit cely zivot...:))) No a pak pri tom odjezdu mi to bylo tak lito, ze v tu chvili jsem si dokazal predstavit, ze bych s ni mohl byt cely zivot......ironie.... mozna fakt moc ocekavam hned na zacatku, ale urcity veci moc nejdou lamat pres koleno.....

SPIELMANN: ad Hrdina: jo, to by mne sedelo. Ale ja se v ty taxonomii archetypu nevyznam. Hrdina je Animus?

ad uprimnost: hmm tak casem treba pochopim jak jsem se ztrapnila ;-) zatim mi to az zas tak odvazny nepripada ;-).

Pokud je pro vas tezky mluvit otevrene, lze tento klub uzavrit. Ale nevim nakolik by to bylo prinosem ani vas nenutim k nejake otevrenosti.. jen napad.

KASTA: ad 'tribunal svedomi': ze by mi to jelo samo, to ne, ale z nejakeho duvodu si myslim, ze kdyz pochopim svoje motivy, bude neco nejak lepsi. pracuju jako analyticka (systemova, ne psycho ;-)) a vystudovala jsem matematiku. mam za sebou 15 let analyzy problemu a rozkladani na podproblemy a tak. Tak to delam i s lidma vc. sebe...

KASTA: a jak se tobe konstelovala anima? ;-). to zase ja nechapu, co vlastne ti chlapi presne chcou od zen. Zajima mne to, pac 'krehka naslouchajici divenka' (pro mne) neni moc sexy

"malicko konstelovat animus, zacal jsem se (nevedome) chovat naprosto protikladne" - jo no to mi navazuje na predchozi diskusi, ze zena ktera do inzeratu popise anima, tak se chova SMESNE. je to to, co jsi citival? ze zena, ktere se konsteluje animus (skrze tebe) je smesna? nebo ti bylo lito ze nema rada tebe ale nejakou svou projekci? nebo ses bal, ze to stjene nemuzes splnit, tak jsi radsi rovnou delal anti-anima?

premyslim, zda se taky nekdy chovam opacne nez tusim ze by partner ocenil...

LOOK: znamena to, ze najdes protejsek, zjistis co te pritahuje, zaintegrujes, tim padem te to prestane rajcovat a je nuda? to zni dost strasne, ne?

LOOK:
KASTA: k tomu rozumovemu vysvetleni toho, "co se deje" a ze to neni reseni. s tim souhlasim. hodne skol ma, ze je potreba si neco 'uvedomit' a tim se jako neco vyresi (treba problem). to mi teda nikdy nefungovalo. co mi muzete nejlepsiho napsat ohledne toho, co je to 'integrovat'?

A k Ym. - takhle uprimnou vypoved jsem na netu uz dlouho nevidel, dikz ti za to a smekam klobouk. Verim, ze zrovna pro tebe to nebylo uplne lehke:-)

Souhlas s Lookem, ten muj "natisk" je to jeho "uvedomeni si"...

Hele Kasto, nevim jestli jsme v pozici ti radit, ale muj nazor je - pritahuje li te holka sexualne tak je dobre na tom pracovat. Sex je dobry zacatek. Pak prichazi to objevovani toho bozskeho, a to je dost tvrda prace...:-) Nekdy objevis, nekdy ne. Ale to neni duvod, proc to nezkouset...
Dalsi pohled na Anima - Animus je Hrdina. Zeny ho chteji, muzi se jim chteji stat... A naopak:-)

Tak s poslednima dvema prispevkama nezbyva nez souhlasit. Animove jsou proste orisek, pokud vladnou, je to spatny ale kdyz je uplne znicime, tak o hrozne moc prijdeme...

YMLADRIS: Me nejdriv trochu vyvedlo z miry jak jasne a "natvrdo" si to napsala... zmatly me ty formulace a jak je to presny... ale postupne, jak jsem nad tim premyslel, se mi nejak spojilo vsechno, co jsem vedel a citil uz tak nejak dlouho a myslim, ze uz muzu rict, ze ANIMUSE intuitivne chapu.

Jasne ze ty detaily zalezi na hodne aspektech, na povaze kazdyho jednoho atd, ale myslim, ze v zasade "mam" tu podstatu. A nejvic me fascinuje ta ODLISNOST animus-anima. Tady bych se fakt zapletl do slov, ale zjednodusene, myslim, ze jsem hlavne pochopil tu formulaci: "chlap kterej vi co chce a tak si zatim jde" i tu jeji z myho pohledu absurdnost, ktera SKUTECNE je absurdnost, ale JINYHO DRUHU - rekl bych ze anima i animus maji svy absurdnosti, ale hodne odlisny - jedny jsem chapal, ty druhy ne, protoze ty jedny mi proste byly blizsi, zazitejsi.

Taky jsem si uvedomil, ze jsem animuse na urcity nevedomy urovni uz dlouho vnimal, "chapal" a na stejny nevedomy urovni jsem na nej ve vztazich reagoval - kdykoliv jsem vycitil, ze nejakou slecnu zajimam a zacina se u ni - byt - malicko konstelovat animus, zacal jsem se (nevedome) chovat naprosto protikladne - snad nevedome jsem nechtel aby to slo timto smerem.

Ja mam ted ten problem, ze pote, co se anima u me "zvedomela", nejak se mi vytratil duvod, proc vlastne s nekym chodit, zit... Kdyz pominu duvody sexualni (ktery ale samozrejme pro vytvoreni vztahu nestaci), nejak najednou prazdno. Driv jsem to neresil, pohyboval jsem se v tech cyklech "zamilovani - deziluze" bylo to "silnejsi nez ja", ale ted nejak nevim. Nevim jestli je to dobre (jsem celkove dost nezavislej a svobodymilovnej), jestli proste musi prijit "ta prava" anebo, jestli je nekde problem.... fakt nevim, vlastne mi muj vlastni pristup prijde divnej jen z pohledu "vetsiny" ktera kdyz neni ve vztahu, tak sobe neustale nekoho hleda...

A posledni postreh k tobe - souhlasim s Lookem, ze ta "raconalizace" neni integrace - a co vic, muze to byt jen jiny "prevlek" animuse. Naprosto netusim, jak to v zivote mas, nechci se ani poustet do nejaky psychoanalyzy, na to nemam, ale jak jsem ten tvuj jasny, strizlivy popis cetl, vybavilo se mi jak Jung v nejaky stati o animusovi popisoval jeden pripad se kterym se setkal - zena , ktera v sobe mela jakysi hlas, nazyvala ho "tribunal svedomi" a ten ji S NAPROSTOU JASNOSTI A NEOSOBNOSTI RIKAL A VYSVETLOVAL VSECHNY MOTIVY JEJIHO CHOVANI, PROC TU KTEROU VEC PRAVE DELA ATD. samozrejme tohle byl extrem, ale nevnimas urcitou podobnost ??? (ja fakt nevim, jen se ptam....)