LOOK: Sluníčkovsky jsem to opravdu nemyslel!:-))))) Spíš to byl poukaz na to, že člověk ať dělá co dělá, vždy se na dané činnosti dá najít něco, co je mu ku prospěchu. (Viz. Frankl) ... fakt, že daná činnost vede k zisku může být samozřejmě jak uvědomovaný, tak zcela nevědomý. Nicméně se zdá, že v rozhodovacím procesu se ale započítávají právě i ty neuvědomované zisky. ... samozřejmě, je to jen model, ale pro terapii je to dost cenný. Pozn. zisk vnímám nejen jako zisk finanční, ale i jako zisk sociální, osobnostní a pod.

jsou komplexy zdrave a nezdrave, resp. zdravi prospesne a neprospesne. treba osobni anima/animus je take komplex, ale k individuacnimu vyvoji prospiva. rodicovske komplexy (pozitivni/negativni - matersky/otcovsky komplex: http://www.kosmas.cz/knihy/104666/otcove-dcery-matky-synove/ - doporucuji) taky k necemu jsou, daji zakladni postoj ke svetu; casem je zahodno se z nich dostat, ale v urcivem obdobi dospivani(psychickeho) maji sve misto.

nezjednodusovat prosim na pojeti komplexu ve smyslu v jakem je chape laicka verejnost... :)

konkretne, pokud ma nekdo pozitivni rodicovsky komplex, nemusi se ho mermomoci zbavovat, pokud jeste neprisel ten spravny cas.

YMLADRIS: pardon .) v jungove terminologii bych se pokusila to charakterizovat asi takhle: clovek zasekly na negativnich komplexech muze mit potize v jejich vnitrni integraci (jako soucasti procesu individuace) na ceste ke svemu Bytostnemu Ja... muze to tak byt chapano? ;)

http://www.delos-inc.com/Reading_Room/FAQs/2AwrEgo/2AwrEgo.html

clanky teto dvojice mne oslovily. cetla jsem od nich kdysi knizku - vidi komplexy jako 'podosobnosti' jako skupinu ruznych self ktera spolu koorperuji a bojuji o moc. to vidi kde-kdo, ale v tomto textu mne zaujal konkretnejsi popis toho jak clovek teda ma zachazet s tim ze komplexy tu jsou a chteji nejak jednat

stesti, co je stesti? muuuska jenom zlataa :)

imho takovy smysl zivota je stesti nadrazeny. kdo ho nenasel a navic rezignoval na jeho hledani, tomu je kazde stesti jen docasnym unikem
a naopak

SPIELMANN: Člověk nedělá nic, z čeho by mu neplynul nějaký zisk. - z toho na me kouka trosku silno-kafovy relativismus :) a/nebo takove ty slunickove modely kdy je vsechno jak ma byt at se deje cokoli :))

YMLADRIS: nejak tak. zvyk jsou vyjete koleje. cim hlubsi, tim vic prace da se z nich dostat

YMLADRIS: Jung ke štěstí mám dojem řekl, že člověk může být šťastný, když cítí a vidí smysl svého utrpení a symbolický obsah toho co se nám děje...

YMLADRIS: Nevím jak Jung, ale tak nějak mám dojem, že k tomu, aby bylo světlo, je potřa mít i tmu:-)

PETJULE: donutila jsi mne se zamyslet... 'kazdy chce byt stastny' je pekny buddhisticky slogan, ale, rika k tomu neco jung?

IMO cim je clovek vedomejsi tak je dejme tomu svobodnejsi ci co, ale nee nutne stastnejsi

asi jak se to stesti nadefinuje

LADYWAVE: Jenomže pak většinou dojde k takové změně osobnosti, že se s vaničkou vyleje i dítě, nebo-li z extrémního hedonisty se stane náboženský fanatik (a vice versa). Což má opět za následek nevyrovnaný stav, kdy je na jedné straně příliš úzce zaměřené vědomí a na druhé bobtnající nevědomí:-)

Já si myslím, že pokud se chce člověk vyvíjet, tak se tomu nevyhne, pokud je líný tak je v komplexech teplícko...ale dřív nebo později si stejně myslím, že podvědomí začne tlačit a v některých případech se pak začnou dít věci v okolí, které člověka zkrátka budou tlačit se tím zabývat protože psyché to zkrátka chce...:)

YMLADRIS: To jsem si myslel dřív taky. Tenhle přístup je ale za a) nemožný a za b) odstřihne tě od života c) stejně na nic nepřijdeš - nebo spíš přijdeš na totálně všechno. Prostě všeho s mírou. Můj přístup je momentálně takový, že se snažím spíš mít "dobrý nátisk" - než rozhánět bouřková mračna raději vylézt na horu, koukat se na bouřku sz vrcholu a počkat si až přijde vítr:-)

LOOK: Člověk nedělá nic, z čeho by mu neplynul nějaký zisk. Myslím, že se to týká i komlexů... stejně jako třeba nemocí:-)

YMLADRIS: Já se nesměju, já se jen usmívám. A obratem se ptám: "A jak to máš ty?":-)

me spis prijde, ze casto je to tim, ze dotycny zavisly na negativnich komplexech sice chape, ze "zas to ono je tady" , ale neorientuje se v tom, nevi kudy ven... vsichni prece chteji byt v jadru stastni nebo ne? ;)

kurnik proc se smejete, ja se ptam uplne vazne. no tak nic.

zavislost, to jako myslis ze clovek dynamiku toho komplexu zna ale stejne s nim nic nechce delat, necha se tim vlacet stereotypne? jo. IMO v tom stereotypu je svym zpusobem takove jako bezpeci, clovek to uz zna.. je to sice treba fakt pruda, ale zase ta existencialni uzkost zkouset neco novyho ze

a napada me, ze lidi maji zavislost i na negativnich komplexech. at uz za ni muze zvyk, nebo sebelitost, pripadne nejaky psychicky masochismus

YMLADRIS: ":-)))"

SPIELMANN: no jasne, ztraci energii a obecne prestavaji fungovat, uplne stejne jako "negativni" komplexy.

ale clovek by mel chtit byt vedomy obecne, nee jen vyhybat se vlaceni te "temne" strany, neee?

YMLADRIS: Raději ne, ony pak jaksi ztrácí takové to kouzlo bezprostřednosti:-)))

:)) no tomu se člověk rád vyhne

mne to pripomnelo dilema, zda dusledne "zvedomujete" i sve pozitivni (prijemne prozivane) komplexy

Co se týká komplexu...smím-li říci svůj skromný názor...je jakákoliv emocionální stuktrua v psyché podle Junga...tz. i třeba zamilovaní je komplex...a komplexy chtějí být odhaleny...to je pravda protože psyche volně a samostatně ma jakousi vůli k individuaci a tak se snaží osvětlovat a rozmotávat komplexy a čitit nás vědomými :)) Ale nevím jestli to tu už nebylo řečeno a jen tak jsem nevtrhla do konverzace:)