Tak jeste neco od Adolfa Guggenbuhla-Craiga.. tentokrat o individuaci:
"Jde o naplneni lidskeho zivota, rozvoj zivotniho konceptu jednotliveho cloveka, o prozitek individualniho smyslu. ... (C.G. Jung) zduraznoval napriklad, ze v tomto ohledu je nejdulezitejsi prozit rozporuplnost cloveka, nerusit ji, ale prece ji sjednotit na vyssi urovni. ... Individuaci je cizi strnulost, uzavrenost, nedostatecna otevrenost vuci sobe samemu a svetu. Cesty individuace jsou zvlastni a jedinecne, mohou vest pres nemoc nebo zdravi, pres stesti nebo nestesti. V individuaci jde o to dotknout se bozske jiskry v cloveku. Ja se podridi bytostnemu ja. ... Nekteri zaci C.G. Junga zasli jiste prilis daleko, kdyz se domnivaji, ze vlastni individuacni cesta musi vest pres analyzu. Ano, zasli prilis daleko i tehdy, kdyz veri, ze sice neni nezbytne potreba analyza, ale prece je nutne peclive podchyceni sebe sameho nastroji analyticke psychologie. Individuace se muze odehravat v analyze, v rodine, v denni praci, v umeleckych a technickych profesich, zkratka vsude. Se zakladnimi problemy lidstva a lidstvi se lze vyporadat tisici zpusoby. ... Pro chytreho analytika je vsak casto snadne to vsechno nejak vpravit do analytickeho schematu a vyzvam se vyhnout. ... A tak se vracim, v urcitem smyslu jako k posledimu vychodisku ze slepe ulicky, opet k erotickym vztahum, ke vztahum k bliznim. Slovem 'eroticky' nechapu specialne sexualni, ale v obecnem smyslu milujici. Pratele, pritelkyne, manzele, bratri, sestry, deti a pribuzni maji casto silu analytika vyzvat a nepodlehnout jeho obratnym pokusum o obranu. A ve styku s nimi se konsteluje stinove tema. Tito lide vyzyvaji analytika ze zcela jinych aspektu. Analytik vsak muze tyto vyzvy plodne prijmout jen tehdy, pokud je jeho postoj naplnen laskou - jen tehdy je zranitelny. ... vse zavisi na tom, vystavi-li se psychoterapeut svetu v milujicim vztahu k blizkym lidem, necha-li se zranovat a dovoli si prozivat na sobe nemoc a smrt."