• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISJung - život, dílo, souvislosti, přesahy, ...
    DAW
    DAW --- ---
    ALBERTO: Jo.. buddhismus ma k tomu (uplnemu odidentifikovani) asi nejbliz.. presto ale mame postavy, jako je smejici se buddha treba, takze ono to nebude az tak radikalni.. Koneckoncu, pokud je cilem uskutecneni 'tady a ted', potom stale potrebujeme nekoho (neco) kdo 'tady a ted' proziva..
    ALBERTO
    ALBERTO --- ---
    A co Buddhovo an-atta (ne-já) - jeho příměry o tom, že není žádné pevné já, jež by bylo znovuzrozováno.. jeden z důvodů, proč nebyl v Indii příliš pochopen, až více se jeho učení rozšířilo v Číne, Japonsku atd. "Nesubstanciální ontologie" (Bondy) - vše je jen proces.. totéž říká Hume... já se mění okamžik od okamžiku a není žádný důkaz, že je to totéž já, kontinuita já je (funkční) představa, ale ne realita. Bytí, existence samozřejmě je, my jsme skuteční, ale v hloubce bytí není žádné oddělené já. Je to samozřejmě jeden z mnoha pohledů. Stejně tak je možné říci, že vše je jedno velké Já (Átma) - ale Buddhovy formulace směřují k tomu, aby jsme nesetrvávali ve svém egocentrismu. Ani v podobě víry, že nějaké "já" přijde do nebe.

    Aggi-Vacchagotta Sutta – Kam přijde oheň
    Podle Majjhima Nikaya 72 volně zpracoval Petr Pavlík
    Tak slyšel jsem při jedné příležitosti, kdy Vznešený pobýval v Savatthi, v Džétově háji,

    v zahradách Anathapindikových. Tehdy přišel potulný mnich Vaččhagótta, vyměnil si

    se Vznešeným přátelské pozdravy a usedl po straně. Po chvíli se Vznešeného otázal:

    „Jaký je názor Mistra Gótamy: po smrti – pokračuje plně osvobozený v životě?“

    „Nikoli.“

    „Tedy už nijak nepokračuje?“

    „Také ne.“

    „Tak něco mezi tím?“

    „Ani něco mezi tím, ale také ani nic z toho.“

    „Proč tedy, Mistře Gótamo, se odmítáte vůbec nějak vyslovit?“

    „Protože jsou to pouhé názory a nevedou k utišení, k přímému vhledu, k plnému probuzení, k odpoutání, k nirváně.“

    „Zastává na to tedy Mistr Gótama vůbec nějaký názor?“

    „Kdo je Takto jdoucí, ten pouze vidí: je tu nějaká věc, ta vznikla a zanikne, je tu nějaký pocit, ten přišel a odejde, je tu nějaká myšlenka, ta se objevila a zmizí.

    Stejně tak, co je pouhým názorem, to bude chvíli platit a potom zase platit nebude.

    Jenomže Takto jdoucí, ten se osvobodí právě tím, že všechno jednou skončí, spotřebuje se,
    vyhasne, utiší se - všechny dohady a obavy, jak to má či nemá být, jak já sám dopadnu
    či nedopadnu – překoná to právě tím, že to všechno nechá být a zůstane svoboden.“


    „A takový mnich, ten už se pak nikdy nevtělí?

    „To se, Vaččho, příliš nehodí říkat.“

    „Tedy se přece jenom ještě vtělí?“

    „Ani to se nehodí, milý Vaččho, ani že se vtělí částečně, ani že se vůbec nic nestane.“

    „Nechápu, Mistře Gotamo, jsem zmaten, nevím, jak dál! I to málo, čemu jsem uvěřil
    z našeho předchozího rozhovoru, je teď pryč... Nevím už ani, jak se mám vůbec zeptat,
    abych dostal nějakou uspokojivou odpověď.“


    „Ovšem, že jsi zmaten, milý Vaččho, protože předmět tvých otázek je obtížný k pochopení,
    neustále ti uniká. Je to pravda jemná a hluboká, přístupná pouze moudrým.

    Zeptám se tě proto raději sám: tady před námi, hoří tu oheň?“

    „Jistě.“

    „A víš, odkud se vzal?“

    „Jistě, kdosi přinesl suchou trávu a dříví a pak je zapálil. Oheň nemůže hořet, aniž by měl potravu.“

    „A kdyby se tě někdo zeptal: až ten oheň vyhoří, kam pak zase přijde – bude to na východ, na západ, na sever či na jih? Kde ho pak hledat? Co bys mu na to odpověděl?“

    „Řekl bych mu, že se ptá špatně, že se to zkrátka nehodí. Přece když dohoří tráva a shoří i poslední dřevo, když se přestane přikládat, když oheň ztratí svou potravu, tak je zkrátka vyhaslý a nedá se říci, že by odněkud odešel a jinam pak přišel.“

    „Tak vidíš, Vaččho, a stejně je to i s Takto jdoucím. Tak jako vyhoří oheň,
    jako se vytrhne palma i s kořenem, stejně tak i pro něj odpadnou všechny věci, vyhasnou všechny pocity, ustanou všechny myšlenky a zůstane jen to, co je hluboké jako oceán, co je nezměrné, co je nepostižitelné.
    Kam přijde - to se nehodí, že nepřijde vůbec nikam - to se také nehodí, ani nic mezi tím,
    ani že se z toho nestane dočista nic. Tak je to, milý Vaččho.“

    Když to potulný mnich Vaččhagotta vyslechl, z celého srdce děkoval Vznešenému:

    „Vidím to, jako kdyby opodál vesnice stál velký sálový strom a během věků
    z něj opadaly listy, oloupala se kůra, rozpadlo se lýko a zůstalo trčet jen holé dřevo - stejně tak se mi podařilo pochopit ze slov Mistra Gótamy samu holou pravdu a právě jenom tu.“

    Tak se stal potulný mnich Vaččhagotta dalším Buddhovým žákem.

    http://lampa.cz/buddhovy.html
    DAW
    DAW --- ---
    DARJEEL: Ta definice bude mozna nekde jinde, ale to neznamena, ze je skutecnym objektivnim popisem. Pohybujeme se vzdy v ramci nejakeho paradigmatu, ve kterem nase definice plati, avsak mimo jeho hranice uz platit nemusi.. Ty definice v podstate ani nejsou dulezite, staci pokud muzeme vysledovat, ze existuje nejaka pribuznost.. nejaka souvislost. Ona totiz zapadni psychologie je take joga.. veskere poznani je joga..
    Tu otazku jsem myslel spis tak, jestli to v necem 'nehraje'? Jestli si to protireci, nebo je to jen otazka jedne ci druhe definice?

    ALBERTO: Nevim, jakym zpusobem jsi to presne myslel, ale duchovni rozvoj nespociva v odstraneni ja.. spise pracuje s terminem falesne ego.. ale zase jaky rozvoj? ..a kdo si co predstavuje pod pojmem falesne ego?.. Nicmene vysledkem mystickeho rozvoje nikdy neni rozpusteni vseho, vcetne vlastniho ja.. Kazdy guru je jiny, kazdy dalajlama, saman, sufi.. kazdy v sobe nese urcite poselstvi, kazdy ma svoji osobnost.. Na sve ceste ovsem musi prerusit vazby na telo a telesnost - potazmo na materialni svet celkove, aby tak rozpustili falesne ego a mohli pokracovat dal. A me velice zaujalo, ze uz sam Freud propojil ego a telesnost.. Implikuje to, ze ve skutecnosti byl verici clovek..

    YMLADRIS: Na vychode mozna vidi jako srovnatelnou vec ego a vedomi, ale myslim, ze to je spis o tom, ze vedomi obycejneho cloveka je vlastne skrz naskrz ovladano egem.. Nikdo nezavrhuje vedomi jako takove ani nikomu nejde o to se odidentifikovat ode vseho.. Co ja vim, tak joga nezpochybnuje existenci ja.. Naopak.. ja existuje, my skutecne jsme, pouze nejsme to, co si myslime, ze jsme.. proto je potreba se nejprve odidentifikovat od toho, cemu jsme do ted verili, ze jsme a objevit kdo jsme doopravdy..
    Doufam, ze to dava trochu smysl;-)
    ALBERTO
    ALBERTO --- ---
    Já neboli "jáský komplex" je průsečíkem duševního dění, ukotvuje vědomí jakožto subjekt ve vztahu k vnitřním a vnějším objektům.

    Já vnímáme jako:

    * pocit v těle
    * identické v čase (v minulosti, přítomnosti i budoucnosti, jsme to stále "my")
    * stále totožného původce a příjemce všech činností

    * sebeobraz na základě naší představivosti, ve vztahu k naší roli a místu ve světě; souvisí s virtuální mapou vesmíru v našem mozku, která není pouhou kopií reality, ale je z velké části naším výtvorem a projekcí. ("Svět jako vůle a představa", "Podle sebe soudím tebe.") Více o sebepojetí: http://ografologii.blogspot.com/2007/10/sebepojet.html
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    DAW: nedavno ten rozdil nekde vesela yml, nevim jestli to presne zreprodukuju, navic tedka koncim v praci a sem utahanej jak pes.. =) ego v zapadni psychologii je (a opet zalezi na skole, ale obecne). sebevztazny system. je slozeny ze tri casti: 1) kognitivni - jak vnimam (vidim) sam sebe, kdo jsem, jake mam dispozice, self-efficacy, atd.. 2) emocni - jaky mam vztah sam k sobe, jak se mam rad atd. a potom 3) behavioralni - jak jednam...

    spiritualni diskurz mi prijde vic sirsi, co se tyce tohodle pojmu. tam je ego proste konstitucni (konstituujici) utvar, mediator existence vztahu subjekt - objekt... nedavno jsem se tu na nyxu setkal dokonce s vymezeni pojmu ego=vedomi...

    jaky napad, konkretni ms na mysli??
    DAW
    DAW --- ---
    DARJEEL: Napada te neco konkretniho?
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    DAW: jen jestli do sebe zapadaji definice pojmu ego, konvencni psychologie pojem ego vymezuje trochu jinak nez joga...
    DAW
    DAW --- ---
    Tohle me zaujalo:
    "...ego je vposledku odvozeno z telesnych vjemu, zejmena z tech, ktere vychazeji z povrchu tela. Muze tedy byt povazovano za dusevni projekci povrchu tela."
    (Freud, 1923)

    Protoze takhle podobne to vidi bhakti joga a mnoho jinych mystickych nauk.. Oprosteni se od vsech telesnych zadosti, je v podstate podminkou velke casti z nich a prinejmensim alespon soucasti vsech ostatnich..
    ..hezky to do sebe zapada..
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    díky za reakce

    YMLADRIS: pěkná synchronicita...spolubydlící teď totiž řešil přesně tohle - že by hodil všechno co tu má za hlavu, udělal si potapěčský kurz, začal se tím živit, a cestoval po světě :-)....přiznám se, že mi ta romantická představa taky na chvíli učarovala
    ALBERTO
    ALBERTO --- ---
    THOMASMORTA: Ahoj... 1) začal bych na tvém místě Tavistockými přednáškami ( Analytická psychologie - Její teorie a praxe) http://jung.sneznik.cz/tavistock_01.htm -- tam je svěžím duchem řečeno to podstatné, Jung mluví zpatra a vtipně. Když tě to zaujmě, tak už budeš vědět, jak dál :-) 2) Třeba bych ti něco mohl poradit, napiš mi do pošty.





    THOMASMORTA
    THOMASMORTA --- ---
    Chtěl bych se zeptat, v jakém pořadí byste mně - začínajícímu nadšenci - doporučili číst Junga - mám začít sebranými spisy a pročítat se od prvního po poslední svazek, nebo raději mám nejdříve prostudovat nějakou jungiánskou psychologii v kostce?

    Druhý a důležitější dotaz - uvažuji, že bych se pokusil příští rok přihlásit na psychologii na FF UK. Není tu někdo, kdo by mi mohl poradit ohledně přípravy na přijímačky?

    Předem děkuji za odpověď
    ALBERTO
    ALBERTO --- ---
    Doplnim Ymladris: A stane se to ve chvíli, kdy ti tranzitujici Neptun ozari v konjunkci tvou Lunu v Rybach! ~potapeni~(:-)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    INK_FLO: doplnim jiny priklad - patym rokem delas v korporatu a tvoje deprese ukajena jen obcasnym nakupem nabytku v IKEA se prohlubuje. Prectes si knizku od Coelha nebo Castanedy nebo se ti zacnou zdat sny a prepadne te podivna touha = konsteluje se ti archetyp hrdiny = a das se treba potapecum zachranarum nebo co ja vim, co se ti bude zdat smysluplnejsi.

    to, co tvoje duse vlastne chce, muzes rozpoznat v symbolech kolem tebe, ktere te oslovuji. treba te to tahne k mori.
    respektive, samotny to potapeni se do more (a zachranovani lidi) uz je symbolicky to hrdinstvi... funguje to na ruznych urovnich

    ALBERTO
    ALBERTO --- ---
    příklad: Ačkoliv žiješ poměrně šedý život od nevidim do nevidim, jednoho rána se probudíš s úsměvem na rtech a zaznamenáš ještě představu prchajícího snu, v níž se ti zjevila laň-víla, běžící lesem. Můžeš na to pak zcela zapomenout, nebo si na to náhodou vzpomeneš při obědě, při pohledu na profil své kolegyně, nedá ti to a oživren podivným zájmem večer začneš googlit symboliku laně, vybavíš si, že ten sen byl delší, že tam byl ještě princ, který se bál tuto vílu oslovit. s touto vzpomínkou se uvolní "aha" + silná neznámá emoce, která te podnítí "hledat dál." Nedá se říci, že by ses měl "lépe" - ale najednou je tvůj život oživen jakousi jiskřičkou smyslu, kterou se můžeš vykročit hledat, nebo ji můžeš potlačit nějakým vědeckým zdůvodněním jako "byl to jen sen!" nebo "dám si jelení ragů" (sen přece splňuje přání!). A tak se jiskřička zažehnutá symbolem může rozhořet nebo padnout na neúrodnou půdu z kamene a zhasnout.

    Necháš ji zhasnout a příště z tebou život zacloumá jinak a méně něžně, pokud si tvé hlubší Já přeje procitnout. Třeba se za půl roku neznámo proč opiješ na večírku a zamiluješ - bůhví proč - do té kolegyně s profilem víly a gazelí chůzí. Ale ty máš rodinu a celý život se ti rozsype jako domeček z karet, když tě gazela za rok opustí a zjistíš, že jsi byl jen chvilkovým zpestřením hysterické víly. O několik později narazíš na knížku a zjistíš, že se tam píše něco o "animě". Aha!, řekneš si tehdy.

    LOOK
    LOOK --- ---
    INK_FLO: mno nevim, zaprve me napada, ze vedome ztratu smyslu urcite neprozivaji vsichni moderni lide. nekteri ji neprozivaji vubec, nekteri podvedome a nekteri vedome.

    nevedomi produkuje symboly, protoze to je jeho zpusob komunikace. ale jestli jsou smysluplne ve smyslu zivotniho smyslu, toho absolutniho zivotniho smyslu, tim uz si moc jisty nejsem. imho jsou minimalne smysluplne pro cloveka jako doplnujici informace k jeho aktualni zivotni situaci.

    Jung se mozna snazi rict, ze nevedomi produkuje symboly, ktere dodavaji smysl zivotu, ne pro nejake sdeleni, ale pouze pro to, aby clovek (vedomi) citil, ze zije nejaky Smysl. pokud si tento modelovy priklad rozvineme dal v case, tak clovek je temito symboly zaujmut a bude se jim snazit porozumet a pomoci toho se ke Smyslu dostane. protoze imho jedna z pricin ztraty zivotniho smyslu zap.cloveka je zanedbavani komunikace s nevedomim.
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    zdravím, teď jsem v jedné knížce narazil na toto:

    C. G. Jung krátce před svou smrtí popsal dilema moderního jedince a odhalil, že nevědomí aktivně produkuje smysluplné symboly a kompenzuje tak ztrátu smyslu, kterou prožíváme vědomě."

    Neměl by k tomu prosímvás někdo nějaký příklad nebo komentář? Dík
    RANGDROL
    RANGDROL --- ---
    ALBERTO: pěkný
    ALBERTO
    ALBERTO --- ---
    NEKONECNY PRIBEH:

    Možné interpretační roviny Nekonečného příběhu:

    1) Sociologická rovina: Poselství o hrozícím nebezpečí - lidé přicházejí o schopnost vytvářet vize a tvořivě myslet.

    2) Psychoanalytická rovina: Cesta k uzdravení tatínkovy duše - nebo obecně duše jakéhokoli dospělého - který se odřízl od své duše a ztratil smysl své existence. Děj ve Fantázii v první polovině knihy odráží to, co se děje v tatínkově nevědomí. V druhé polovině jsme svědky Bastiánovy neurotické touhy po moci a slávě, která vyplává z nedostatku pocitu bezdpomínečného přijetí, který se odhalí až když "pyšná bublina" narcistického sebezbožštění zplaskne: Pak se Bastián dostává ke svému pravému přání - pocítit opravdovou, nepodmíněnou lásku. (Paní Ajúola). Obě poloviny knihy jsou tak metaforou procesů léčení dospělého i dítěte, kteří se vypořádávají ze ztrátou maminky. Horník Your může představovat psychoanalytika, který umožňuje dávno zasuté nevědomé vzpomínky a obrazy vynést na světlo.

    3) Psychologická rovina přání a potřeb: Bástián si nejprve snaží naplnit přání být hrdinou, odvážným a slavným, do té míry, že se mu jeho přání vymkne z ruky a chce se nechat korunovat na císaře celé Fantázie. Touha po uznání a respektu představuje čtvrté patro Maslowovy pyramidy potřeb. Teprve když se tento nemožný sen zhroutí, uvědomí si nenaplněnou základnější potřebu (třetí patro) - rovinu přijetí a lásky. Když si tuto hlubší potřebu naplní, ozve se volání roviny páté: volání po sebeuskutečnění - najít svou pravou vůli - jak mu radil lev Graógramán. Podobným procesem, kdy předimenzované potřeby čtvrtého patra (respekt a uznání) kompenzovaly nedostatek na hlubší úrovni (láska a přijetí) najdeme u Hitlera nebo Mussoliniho. Teprve uspokojení všech základních potřeb (první čtyři patra Maslowovy pyramidy) člověku otevírá dveře k páté příčce: tzv. růstovým potřebám - "touze stát se tím, čím by člověk mohl a měl být". (Maslow)

    4) Filosofická (Heideggerovská) rovina: Příběh o návratu "domů", návratu k autenticitě svého bytí, z žití mimo sebe sama, z upadání, z pobytu u věcí, způsobu života "ono se", jak žijí "všichni ostatní". K tomuto návratu je člověk volán tichým hlasem svědomí, které představuje v druhé polovině Átrej s Falcem.

    5) Mystická rovina: Auryn jako symbol nekonečného vědomí, božství, jehož je možné dosáhnout, až když už člověk nemá žádné přání, respektive: pak je pro něj člověk dosažitelný, dostupný, protože prožil všechna svá přání a žádné už mu nezbývá, vzdal se všeho. Ve chvíli, kdy vstupuje do této vyšší roviny, si současně uvědomuje, že tento poklad si s sebou nesl po celou dobu Velkého hledání ve svém srdci: Měl jej u sebe od prvopočátku, ale kdyby nevyrazil do velkých dálek, možná by jej nikdy nenašel.

    6)Motiv propojenosti celku a jednotlivce: Uzdraví-li jeden člověk svoji duši, uzdraví tím i celý svět (Vody života).

    ( http://ografologii.blogspot.com/2008/05/michael-ende-nekonecny-pribeh.html )
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam