díky za reakce

YMLADRIS: pěkná synchronicita...spolubydlící teď totiž řešil přesně tohle - že by hodil všechno co tu má za hlavu, udělal si potapěčský kurz, začal se tím živit, a cestoval po světě :-)....přiznám se, že mi ta romantická představa taky na chvíli učarovala

INK_FLO: doplnim jiny priklad - patym rokem delas v korporatu a tvoje deprese ukajena jen obcasnym nakupem nabytku v IKEA se prohlubuje. Prectes si knizku od Coelha nebo Castanedy nebo se ti zacnou zdat sny a prepadne te podivna touha = konsteluje se ti archetyp hrdiny = a das se treba potapecum zachranarum nebo co ja vim, co se ti bude zdat smysluplnejsi.

to, co tvoje duse vlastne chce, muzes rozpoznat v symbolech kolem tebe, ktere te oslovuji. treba te to tahne k mori.
respektive, samotny to potapeni se do more (a zachranovani lidi) uz je symbolicky to hrdinstvi... funguje to na ruznych urovnich

příklad: Ačkoliv žiješ poměrně šedý život od nevidim do nevidim, jednoho rána se probudíš s úsměvem na rtech a zaznamenáš ještě představu prchajícího snu, v níž se ti zjevila laň-víla, běžící lesem. Můžeš na to pak zcela zapomenout, nebo si na to náhodou vzpomeneš při obědě, při pohledu na profil své kolegyně, nedá ti to a oživren podivným zájmem večer začneš googlit symboliku laně, vybavíš si, že ten sen byl delší, že tam byl ještě princ, který se bál tuto vílu oslovit. s touto vzpomínkou se uvolní "aha" + silná neznámá emoce, která te podnítí "hledat dál." Nedá se říci, že by ses měl "lépe" - ale najednou je tvůj život oživen jakousi jiskřičkou smyslu, kterou se můžeš vykročit hledat, nebo ji můžeš potlačit nějakým vědeckým zdůvodněním jako "byl to jen sen!" nebo "dám si jelení ragů" (sen přece splňuje přání!). A tak se jiskřička zažehnutá symbolem může rozhořet nebo padnout na neúrodnou půdu z kamene a zhasnout.

Necháš ji zhasnout a příště z tebou život zacloumá jinak a méně něžně, pokud si tvé hlubší Já přeje procitnout. Třeba se za půl roku neznámo proč opiješ na večírku a zamiluješ - bůhví proč - do té kolegyně s profilem víly a gazelí chůzí. Ale ty máš rodinu a celý život se ti rozsype jako domeček z karet, když tě gazela za rok opustí a zjistíš, že jsi byl jen chvilkovým zpestřením hysterické víly. O několik později narazíš na knížku a zjistíš, že se tam píše něco o "animě". Aha!, řekneš si tehdy.

INK_FLO: mno nevim, zaprve me napada, ze vedome ztratu smyslu urcite neprozivaji vsichni moderni lide. nekteri ji neprozivaji vubec, nekteri podvedome a nekteri vedome.

nevedomi produkuje symboly, protoze to je jeho zpusob komunikace. ale jestli jsou smysluplne ve smyslu zivotniho smyslu, toho absolutniho zivotniho smyslu, tim uz si moc jisty nejsem. imho jsou minimalne smysluplne pro cloveka jako doplnujici informace k jeho aktualni zivotni situaci.

Jung se mozna snazi rict, ze nevedomi produkuje symboly, ktere dodavaji smysl zivotu, ne pro nejake sdeleni, ale pouze pro to, aby clovek (vedomi) citil, ze zije nejaky Smysl. pokud si tento modelovy priklad rozvineme dal v case, tak clovek je temito symboly zaujmut a bude se jim snazit porozumet a pomoci toho se ke Smyslu dostane. protoze imho jedna z pricin ztraty zivotniho smyslu zap.cloveka je zanedbavani komunikace s nevedomim.

zdravím, teď jsem v jedné knížce narazil na toto:

C. G. Jung krátce před svou smrtí popsal dilema moderního jedince a odhalil, že nevědomí aktivně produkuje smysluplné symboly a kompenzuje tak ztrátu smyslu, kterou prožíváme vědomě."

Neměl by k tomu prosímvás někdo nějaký příklad nebo komentář? Dík

ALBERTO: pěkný

TEORIE MEMů
http://ografologii.blogspot.com/2008/05/vedomi-teorie-memu-jeji-konsekvence.html

NEKONECNY PRIBEH:

Možné interpretační roviny Nekonečného příběhu:

1) Sociologická rovina: Poselství o hrozícím nebezpečí - lidé přicházejí o schopnost vytvářet vize a tvořivě myslet.

2) Psychoanalytická rovina: Cesta k uzdravení tatínkovy duše - nebo obecně duše jakéhokoli dospělého - který se odřízl od své duše a ztratil smysl své existence. Děj ve Fantázii v první polovině knihy odráží to, co se děje v tatínkově nevědomí. V druhé polovině jsme svědky Bastiánovy neurotické touhy po moci a slávě, která vyplává z nedostatku pocitu bezdpomínečného přijetí, který se odhalí až když "pyšná bublina" narcistického sebezbožštění zplaskne: Pak se Bastián dostává ke svému pravému přání - pocítit opravdovou, nepodmíněnou lásku. (Paní Ajúola). Obě poloviny knihy jsou tak metaforou procesů léčení dospělého i dítěte, kteří se vypořádávají ze ztrátou maminky. Horník Your může představovat psychoanalytika, který umožňuje dávno zasuté nevědomé vzpomínky a obrazy vynést na světlo.

3) Psychologická rovina přání a potřeb: Bástián si nejprve snaží naplnit přání být hrdinou, odvážným a slavným, do té míry, že se mu jeho přání vymkne z ruky a chce se nechat korunovat na císaře celé Fantázie. Touha po uznání a respektu představuje čtvrté patro Maslowovy pyramidy potřeb. Teprve když se tento nemožný sen zhroutí, uvědomí si nenaplněnou základnější potřebu (třetí patro) - rovinu přijetí a lásky. Když si tuto hlubší potřebu naplní, ozve se volání roviny páté: volání po sebeuskutečnění - najít svou pravou vůli - jak mu radil lev Graógramán. Podobným procesem, kdy předimenzované potřeby čtvrtého patra (respekt a uznání) kompenzovaly nedostatek na hlubší úrovni (láska a přijetí) najdeme u Hitlera nebo Mussoliniho. Teprve uspokojení všech základních potřeb (první čtyři patra Maslowovy pyramidy) člověku otevírá dveře k páté příčce: tzv. růstovým potřebám - "touze stát se tím, čím by člověk mohl a měl být". (Maslow)

4) Filosofická (Heideggerovská) rovina: Příběh o návratu "domů", návratu k autenticitě svého bytí, z žití mimo sebe sama, z upadání, z pobytu u věcí, způsobu života "ono se", jak žijí "všichni ostatní". K tomuto návratu je člověk volán tichým hlasem svědomí, které představuje v druhé polovině Átrej s Falcem.

5) Mystická rovina: Auryn jako symbol nekonečného vědomí, božství, jehož je možné dosáhnout, až když už člověk nemá žádné přání, respektive: pak je pro něj člověk dosažitelný, dostupný, protože prožil všechna svá přání a žádné už mu nezbývá, vzdal se všeho. Ve chvíli, kdy vstupuje do této vyšší roviny, si současně uvědomuje, že tento poklad si s sebou nesl po celou dobu Velkého hledání ve svém srdci: Měl jej u sebe od prvopočátku, ale kdyby nevyrazil do velkých dálek, možná by jej nikdy nenašel.

6)Motiv propojenosti celku a jednotlivce: Uzdraví-li jeden člověk svoji duši, uzdraví tím i celý svět (Vody života).

( http://ografologii.blogspot.com/2008/05/michael-ende-nekonecny-pribeh.html )

THLASPI: kamarad prave psal nejakou praci o teorii memu - ktere se "chteji" replikovat. TO je jiny pohled na tutez problematiku. Zkusim ji taky prdnout na svuj blog.

Vyborne... :-) tak o tomto tematu hodne premyslim a prijde mi to tak pruhledne ("byt jedinecny skrze "znacku"), ze nechapu, jak na to nekdo skoci. Tyka se to take archetypu persony, ktera dava cloveku iluzi o vlastni jedinecnosti, zatimco pouze nasleduje kolektivni vzor. Jaktoze tuto iluzi clovek tak casto nenahlizi?

Pokud na mem blogu neni uvedeno jmeno jineho autora, tak jsem to psal vzdycky ja. Nekonecny pribeh: asi uz tam byl, ale nezaradil jsem ho jeste do skatulky "archetypy". Jeste ted tam neco pripisuju (Zaver - mozne interpretacni roviny). Urcite si to precti, treba objevis neco, co by nikoho jineho nenapadlo, a das tak Cisarovne sve vlastni jmeno :-)

THLASPI: Lol

„AURYN ti dá velkou moc“, říká Caíron Átrejovi, „ale ty ji nesmíš nikdy použít. Neboť ani Dětská císařovna svou moc nikdy nevyužívá. AURYN tě bude chránit a vést, ale ty nesmíš nikdy zasáhnout, i kdybys viděl cokoliv, neboť tvůj vlastní názor od této chvíle nerozhoduje. Proto se musíš vydat na cestu beze zbraní. Musíš nechat věcem volný průběh. Všechno pro tebe musí být stejné, zlo i dobro, krása i ošklivost, hloupost i moudrost, jako je to stejné pro Dětskou císařovnu. Smíš jen hledat a ptát se, ale nesmíš soudit podle vlastního uvážení. Nikdy na to nezapomeň, Átreji!“

Woa.. to musi bejt naadherna kniha.. pri prvni prilezitosti prectu ;-)

ALBERTO: A kdo je autorem tech eseji? To jsi napsal ty?

DAW: Hele.. predtim jsem si ho vubec nevsim a on tam je uplne na zacatku.. to tam byl uz odpoledne?

ALBERTO: Tyjo to je parada.. Ja jsem se o rozstepenem archetypu taky docetl docela nedavno, ale krasne to zapadlo cele skladanky tajuplneho sveta lidske duse, tak jak ji vidim ja ;-) .. Hrozne rad bych se o tom taky dozvedel neco vic, tak jestli na neco narazis, urcite to sem hod.. treba aspon odkaz.. Na nekonecny pribeh se jdu podivat..

Zdravim, dneska sem se výborně pobavil, jedu takhle domů a čtu si z junga:

"Člověk má schopnost, která kolektivnímu záměru nejvíce prospívá a individuaci nejvíce škodí: je to nápodoba. Psychologie společnosti se bez nápodoby vůbec neobejde, bez ní by nebyly masové organizace, stát a společenský řád prostě možné; vždyť pořádek ve společnosti nedělá zákon nýbrž nápodoba, a tento pojem zahrnuje i sugestibilitu, sugesci a duševní infekci. Zároveň však každodenně vidíme, jak se mechanismus nápodoby používá či spíše zneužívá k osobnímu odlišení. Člověk prostě vynikající osobnost, vzácnou vlastnost nebo činnost napodobí, čímž se sice ve vnějším vzatu od nejbližšího okolí odliší, ale jeho podobnost s duchem okolí, která přesto existuje, jej takto s okolím nevědomě ještě více a s větším tlakem svazuje - skoro by se řeklo za trest. Z pokusu o individuální diferenciaci, zfalšovaného nápodobou, zbude póza a člověk zůstává na úrovni, na které byl předtím, jen o několik stupňů sterilnější než dříve..."

no a přijedu dom, vemu do ruky noviny a čtu článek na titulní straně:

"Chcete se zařadit mezi jedinečné?
stačí si pořídit tetování. Zájem o něj stále roste.
Doba si žádá individualisty. Tetování představuje jednu z možností,
jak se odlišit, jak se učinit jedinečným."

omlouvám se za dlouhou citaci, ale mě to prostě hodně pobavilo.....:)

Ahoj Daw... Diky za reakci a postreh. Jsem si vedom toho, o cem pises. On zadny popis archetypu nemuze byt vycerpavajici, a ten muj rozhodne neni. Zacinam teprve jakoby od prvnich kamenu stavet skladanku. Nejlepe se ony polarity archetypu odrazeji v nejakem pribehu. Neco z toho jsem se pokusil ukazat v Nekonecnem pribehu. Moje stranky jsou v neustalem rozvoji a diky ze jsi me na to upozornil, zkusim na to v budoucnu zamerit svou pozornost. Zobrazovat archetypy ve vztazich a protikladech je rozhodne dulezite. Oni teprve tak "ozivaji". Rozhodne si nemyslim, ze o tom vim vsechno. Pokud bys ty sam, nebo nekdo jiny, chtel neco o tom napsat, velmi rad to na svem blogu budu publikovat, stejne jako jakekoli jine prispevky, ktere se nejak dotykaji psychologie a veci kolem. Chci, aby moje stranky slouzily poznani vsech a pro vsechny a kdokoli se muze zapojit, dam mu prava k publikovani. Staci se ozvat na mail aridsun@seznam.cz.

ALBERTO: Moc pekny stranky, ale rek bych, ze ti v tom neco schazi.. Nechci tady pusobit, jako nekdo, kdo tomu rozumi lip, ale divam se na to zase z jineho pohledu a ten mi tam chybi.. Z tohoto pohledu jsou archetypy, ktere popisujes neuplne a vnitrne rozstepene.. Archetyp moudreho starce je vnitrne provazan s archetypem zvidaveho neznaleho zaka, archetyp matky s archetypem ditete a tak dale... To se oznacuje jako zdvojeny archetyp.. kazdy totiz v sobe obsahuje i svuj protiklad ... Lidske vedomi hleda jednoznacnost a je pro nej tezke zkloubit zdanlive protiklady do jednoho obrazu.. ale ten obraz bez toho nikdy nebude uplny..

ALBERTO: dobré :)

Vážení příznivci C.G.Junga, dovoluji si vás pozvat na své stránky, kde se věnuji interpretaci archetypů jako je anima, animus, persona, stín, koré atd. (které samozřejmě už dobře znáte) s ilustracemi se světa umění. Možná vás budou zajímat další články související s psychologií, grafologií a uměním. :-) http://ografologii.blogspot.com/search/label/Archetypy